Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeveny vznikající masivní dvojhvězdy – dvě složky se choulí blízko sebe

Objeveny vznikající masivní dvojhvězdy – dvě složky se choulí blízko sebe

Umělecké ztvárnění vznikajícího binárního systému hmotných hvězd
Autor: B. Saxton, NRAO/AUI/NSF

Astronomové objevili binární systém, který tvoří dvě blízké velmi hmotné mladé hvězdy a poskytují tak vzácnou „laboratoř“ k testování teorií vzniku dvojhvězdných soustav o vysokých hmotnostech. Mezinárodní tým výzkumníků pod vedením University of Leeds určil vzdálenost mezi hmotnou mladou hvězdou PDS 27 a kolem ní obíhajícím hvězdným průvodcem na pouhých 30 AU (astronomických jednotek), což je zhruba 4,5 miliardy kilometrů. To zhruba odpovídá vzdálenosti planety Neptun od Slunce.

Vedoucí studie Evgenia Koumpia ze School of Physics and Astronomy at Leeds, říká: „Toto je velmi vzrušující objev hmotné binární soustavy v rané fázi jejího vývoje, což je jedním z hlavních problémů moderní astronomie. Hvězda PDS 27 a její průvodce patří nyní mezi nejbližší a nejhmotnější objevené mladé hvězdné objekty pozorované v binárních soustavách.“

V současné době je nedostatek známých mladých hmotných binárních systémů ve studovaném vesmíru. Hvězdy o vysoké hmotnosti totiž mají poměrně krátký život, rychle spotřebují své palivo a během několika málo miliónů roků explodují jako supernova. Proto je obtížné je vůbec pozorovat. To limituje naše schopnosti a možnosti testovat teorie vzniku těchto hmotných hvězd.

Určení vzdálenosti mezi PDS 27 a jejím průvodcem během astronomického výzkumu je významným objevem daným potřebou potvrzení hmotnosti mladých hvězd v binárním systému.

Jako součást své studie astronomové rovněž identifikovali další objekt jako průvodce mladé hmotné hvězdy označované PDS 37. Analýza odhalila, že vzájemná vzdálenost obou hvězd kolísá mezi 42 až 54 astronomickými jednotkami, což je srovnatelné se vzdáleností Pluta od Slunce.

Evgenia Koumpia pokračuje: „Jak tyto binární systémy vznikají, je docela diskutabilní otázkou s několika možnými teoriemi. Pozorování dvojhvězdných systémů v jejich počáteční etapě vývoje jsou rozhodující pro ověření teorií jejich vzniku. Hvězdy PDS 27 a PDS 37 jsou velmi vzácné a důležité laboratoře, které mohou pomoci prověřit teorie vzniku velmi hmotných binárních systémů.“

Binární soustava mladých hmotných hvězd PDS 27 Autor: Evgenia Koumpia, University of Leeds
Binární soustava mladých hmotných hvězd PDS 27
Autor: Evgenia Koumpia, University of Leeds
PDS 27 je přinejmenším 10× hmotnější než Slunce, vysvětluje Evgenia Koumpia, a nachází se ve vzdálenosti zhruba 8 000 světelných roků. K určení přítomnosti hvězdných průvodců u PDS 27 a PDS 37 astronomové použili největší prostorové rozlišení, jaké poskytuje přístroj PIONIER na velkém kosmickém interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) na Evropské kosmické observatoři ESO v Chile.

Tento přístroj kombinuje světelné svazky ze čtyř dalekohledů – každý má průměr 8,2 m – a výsledkem je stejné rozlišení jako u jednoho dalekohledu o průměru 130 metrů. Výsledkem je vysoké úhlové rozlišení, které umožňuje astronomům rozlišit složky binárních systémů navzdory jejich obrovské vzdálenosti od Země a jejich těsné vzájemné blízkosti.

Spoluautor studie profesor Rene Oudmaijer (rovněž ze School of Physics and Astronomy at Leeds) říká: „Další velkou otázkou je – kterou astronomové doposud opomíjeli vzhledem k obtížnému pozorování – proč tak mnoho těchto hmotných hvězd se nachází v binárních systémech? Stalo se víc a více jasné, že hmotné hvězdy se téměř nikdy nerodí osamoceně, ale přinejmenším s jedním sourozencem. Avšak důvody, proč tomu tak je, jsou zatím stále nejasné.“

Hmotné hvězdy podstatně ovlivňují své kosmické prostředí. Jejich hvězdné větry, záření a exploze supernov, které generují, mohou pro změnu mít vliv na vznik dalších hvězd. Vývoj a zánik hvězd o vysoké hmotnosti je docela složitý proces, avšak předcházející studie ukázaly, že mohou ovlivňovat velkou měrou vlastnosti dvojhvězd.

Objev hmotných mladých dvojhvězd poskytuje zásadní krok vpřed při schopnosti odpovědět na mnoho otázek, které stále doprovázejí tyto hvězdné objekty. Všechny dosavadní objevy byly možné pouze díky výbornému rozlišení, které poskytuje přístroj PIONIER na soustavě dalekohledů VLTI.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] dias.ie

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hmotné hvězdy, Binární soustava


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »