Objevujte barvu hvězd
 |
Mnoho z letních hvězd, jako například zářící Vega, je modravě bílých, ale snadno můžeme najít i další, kontrastní barvy. Podívejte se třeba jen na načervenalý Antares nebo nažloutle bílý Altair. Všechny tyto hvězdy teď uvidíte, okolo půlnoci, pospolu nad jihovýchodem. Nad západem naopak najdete velmi jasný Arcturus. (mapku získáte kliknunutím na obrázek)
Některé z hvězd, které vidíte prostým okem jsou pravděpodobně vícebarevné dvojhvězdy. Jednu takovou můžeme nalézt na současné noční obloze nedaleko Vegy. Jde o Albireo v souhvězdí Labutě (Cygnus). Labuť je také známá jako severní kříž. Albireo pak je zobákem Labutě, pokud máte rádi staré rytiny souhvězdí.
Albireo je pro městského člověka sice na hranici pozorovatelnosti volným okem, ale už jen malý dalekohled nebo dokonce jen pevně držený triedr (raději na stativu), vám ihned rozdělí Albireo na dva malé body, světla krásných a kontrastujících barev. Jasnější z hvězd (přibližně 3 mag.) je jako nažloutlý pomeranč, druhá hvězda (přibližně 4,7 mag.) září safírově modrou barvou. Obě hvězdy jsou velmi blízko u sebe. Absolutně úžasný pohled pak uvidíte i s poměrně malým astronomickým dalekohledem, při zhruba 30-ti násobném zvětšení.
Mnoho lidí si myslí, že hvězdy jsou jen prostě bílé. Jistě, barvy hvězd není snadné uvidět, hlavně proto, že barevné senzory našich očí, čípky sítnice, jsou poměrně necitlivé na tlumené světlo. V noci, sice tyčinky převezmou světelnou informaci, ale již nejsou schopné převzít informaci o barvě tohoto světla. V noci jsme, více méně, barvoslepí. Jen nejjasnější hvězdy mohou vybudit čípky sítnice neozbrojeného oka natolik, že ukáží i barvu hvězd. Ale stářím nebo chorobami oka se i tato schopnost dále snižuje. Použijeme-li však alespoň kukátko, situace se radikálně změní. Každý dalekohled nám totiž zesiluje světlo hvězd a to přibližně tolikrát, kolikrát je vstupní plocha dalekohledu, jedno zda čočka nebo zrcadlo, větší než plocha čočky našeho oka.
A nejen to. Vnímání barev je zdůrazněno, pokud se vedle sebe vyskytuje kontrastní pár barev, podobně jako je tomu u hvězd Albireo. Je to stejné, jako když se nebezpečné objekty označují žluto černým šrafováním. Přestože je bílá barva samotná o mnoho jasnější než žlutá, v kontrastu s černou ji vnímáme jinak. Nebo si vzpomeňte na signální barvy výstražných vest policistů.
Albireo, jak věří někteří astronomové, může být fyzický pár hvězd, svázaný gravitací, ačkoli mezi nimi nikdy nebyl prokázán žádný orbitální pohyb. Vzdálenost mezi těmito dvěma hvězdami je totiž obrovská, asi tak 55 průměrů celé sluneční soustavy a případný pohyb by proto byl jen velmi pomalý.
Mimochodem, existuje zajímavé pravidlo o barvách dvojhvězd pozorovaných dalekohledem. Pokud jsou hvězdy z takového páru stejně jasné, pak mají i stejnou barvu. Pokud nemají stejný jas, pak mají vždy různé barvy. Jestli je jasnější hvězda načervenalá, jako v případě Albirea, pak to musí být chladnější obří hvězda, jestli je žlutobílá, pak je to hvězda, podobná našemu Slunci. Nejžhavější hvězdy září modře.
Podle: Space.com
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod
