Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objevujte barvu hvězd

Objevujte barvu hvězd

040730_star_colours_02.jpg
Jedním z potěšení pohledu na noční oblohu je objevování různých barev hvězd zářících na temném nebi. Tyto barvy nám nabízejí přímý vizuální důkaz o tom, jaké jsou povrchové teploty hvězd.

Mnoho z letních hvězd, jako například zářící Vega, je modravě bílých, ale snadno můžeme najít i další, kontrastní barvy. Podívejte se třeba jen na načervenalý Antares nebo nažloutle bílý Altair. Všechny tyto hvězdy teď uvidíte, okolo půlnoci, pospolu nad jihovýchodem. Nad západem naopak najdete velmi jasný Arcturus. (mapku získáte kliknunutím na obrázek)

Některé z hvězd, které vidíte prostým okem jsou pravděpodobně vícebarevné dvojhvězdy. Jednu takovou můžeme nalézt na současné noční obloze nedaleko Vegy. Jde o Albireo v souhvězdí Labutě (Cygnus). Labuť je také známá jako severní kříž. Albireo pak je zobákem Labutě, pokud máte rádi staré rytiny souhvězdí.

Albireo je pro městského člověka sice na hranici pozorovatelnosti volným okem, ale už jen malý dalekohled nebo dokonce jen pevně držený triedr (raději na stativu), vám ihned rozdělí Albireo na dva malé body, světla krásných a kontrastujících barev. Jasnější z hvězd (přibližně 3 mag.) je jako nažloutlý pomeranč, druhá hvězda (přibližně 4,7 mag.) září safírově modrou barvou. Obě hvězdy jsou velmi blízko u sebe. Absolutně úžasný pohled pak uvidíte i s poměrně malým astronomickým dalekohledem, při zhruba 30-ti násobném zvětšení.

Mnoho lidí si myslí, že hvězdy jsou jen prostě bílé. Jistě, barvy hvězd není snadné uvidět, hlavně proto, že barevné senzory našich očí, čípky sítnice, jsou poměrně necitlivé na tlumené světlo. V noci, sice tyčinky převezmou světelnou informaci, ale již nejsou schopné převzít informaci o barvě tohoto světla. V noci jsme, více méně, barvoslepí. Jen nejjasnější hvězdy mohou vybudit čípky sítnice neozbrojeného oka natolik, že ukáží i barvu hvězd. Ale stářím nebo chorobami oka se i tato schopnost dále snižuje. Použijeme-li však alespoň kukátko, situace se radikálně změní. Každý dalekohled nám totiž zesiluje světlo hvězd a to přibližně tolikrát, kolikrát je vstupní plocha dalekohledu, jedno zda čočka nebo zrcadlo, větší než plocha čočky našeho oka.

A nejen to. Vnímání barev je zdůrazněno, pokud se vedle sebe vyskytuje kontrastní pár barev, podobně jako je tomu u hvězd Albireo. Je to stejné, jako když se nebezpečné objekty označují žluto černým šrafováním. Přestože je bílá barva samotná o mnoho jasnější než žlutá, v kontrastu s černou ji vnímáme jinak. Nebo si vzpomeňte na signální barvy výstražných vest policistů.

Albireo, jak věří někteří astronomové, může být fyzický pár hvězd, svázaný gravitací, ačkoli mezi nimi nikdy nebyl prokázán žádný orbitální pohyb. Vzdálenost mezi těmito dvěma hvězdami je totiž obrovská, asi tak 55 průměrů celé sluneční soustavy a případný pohyb by proto byl jen velmi pomalý.

Mimochodem, existuje zajímavé pravidlo o barvách dvojhvězd pozorovaných dalekohledem. Pokud jsou hvězdy z takového páru stejně jasné, pak mají i stejnou barvu. Pokud nemají stejný jas, pak mají vždy různé barvy. Jestli je jasnější hvězda načervenalá, jako v případě Albirea, pak to musí být chladnější obří hvězda, jestli je žlutobílá, pak je to hvězda, podobná našemu Slunci. Nejžhavější hvězdy září modře.

Podle: Space.com
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »