Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ohlédnutí za 57. proměnářským praktikem

Ohlédnutí za 57. proměnářským praktikem

Prohlídka hvězdárny je vždy nutná, zejména se musí ukázat, jak se s kterým přístrojem pracuje a jaká úskalí na pozorovatele čekají.
Autor: Jiří Liška

Rok se sešel s rokem a na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se podruhé sjeli amatérští i profesionální astronomové, kteří mají rádi proměnné hvězdy. Akce se uskutečnila ve dnech 19. – 26. srpna 2017 a celkem se ji zúčastnilo 21 kamarádů a kolegů. Objevilo se i několik nováčků, ale i účastníků úpické astronomické expedice, kteří se věnovali proměnným hvězdám. Program byl pojat tradičně – kromě přednášek a nočních pozorování se podařilo uspořádat kulturní akce, byť některé netradiční.

Účastníci praktika s napětím očekávají další přednášku Autor: Jiří Liška
Účastníci praktika s napětím očekávají další přednášku
Autor: Jiří Liška
Většina praktikantů přijela v sobotu odpoledne a po nutné administrativní proceduře a ubytování jsme mohli začít. Jakožto zástupce hvězdárny jsem přítomné seznámil s provozními a organizačními věcmi nutnými ke zdárnému průběhu praktika. Praktikum se mohlo naplno rozeběhnout. Charismatický Marek Skarka měl připraveno několik prezentací. První pod názvem „Světelná křivka a její interpretace“ nás seznámila se světem proměnných hvězd a co všechno se můžeme dozvědět z fotometrie o jejich životě. Na to navázal Jakub Juryšek s povídáním o programu na přípravu nočního pozorování.

První noc sice počasí moc nenasvědčovalo, že by se mohlo pozorovat, nicméně bojové rozdělení stanovišť jsme učinili. Kromě vlastních pozorovacích sestav, které si někteří účastníci dovezli, byly k dispozici i místní dalekohledy v kopulích hvězdárny. Nakonec byly vytvořeny tři pozorovací skupiny. Vedoucím jižní kopule byl Jirka Liška, který se věnoval mladým expedičníkům – Petrovi Mrňákovi, Stanislavu Jírovi a Vojtěchu Dienstbierovi. V programu měli pozorování hvězdy KIC 2831097 – pořízení fázové křivky hvězdy typu RR Lyr typu RRc, která je kandidátem na dvojhvězdu s orbitální periodou 2 roky, a  V2294 Cyg, což je zákrytová dvojhvězda typu W UMa vykazující cyklické změny periody s osmiletou periodou. Jirka Liška ještě na střeše hvězdárny aktivoval svůj dalekohled „malokuk“, se kterým měřil proměnné typu RR Lyr (RR Lyr, VX Her, AV Peg). 

Martin Zíbar v plné polní připraven na fotometrii přechodu exoplanety Autor: Jiří Liška
Martin Zíbar v plné polní připraven na fotometrii přechodu exoplanety
Autor: Jiří Liška
Vedoucím východní kopule byl stanoven Marek Skarka, který měl na starost Davida Štegnera, Jirku Žáka a Hedviku Čapkovou. I zde se podařilo prosadit pozorovací program věnovaný proměnným typu RR Lyr, což se od Marka dalo očekávat. Západní kopule byla nakonec uhájena pro eruptivní hvězdy. Já jsem se věnoval slovenským kolegům Pavolovi Skubákovi, Simoně Tomáškové a Radoslavovi Novysedlákovi. Našim primárním cílem byla fotometrie nově objevené eruptivní dvojhvězdy s označením TYC 5112-252-1 a posléze i GJ 3236. Ostatní účastníci pak pracovali na svých projektech, případně testovali funkčnost svých montáží a zkoušeli jejich ustanovení.

Nedělní dopoledne pak byl den slávy, kdy jsme společně dávali dohromady sekční dalekohled a prověřovali jeho funkčnost. Pod vedením Kateřiny Hoňkové byly prezentovány základní úkony pro práci s dalekohledem. Pak už stačilo vyčkat na pěkné počasí a instalovat dalekohled na střeše jižní budovy. Touto cestou chci poděkovat zejména Petrovi Mrňákovi a Martinu Zíbarovi za jejich pomoc při instalaci, justaci a s prvními pozorovacími nocemi. Nedělní odpoledne pak bylo v plné režii Pavla Cagaše a představení jeho programu SIPS. Vzal to pěkně od podlahy – respektive od fotonu k magnitudě. V průběhu povídání se nakonec ukázalo, že program je natolik komplexní, že pro začátečníky a mírně pokročilé bude vhodné uspořádat pro zájemce spíše víkendové školení. Nicméně některé základní poznatky k tomuto programu naleznete na našich stránkách, respektive youtube kanálu, kde jsou nahrané přednášky. Na závěr povídání zazněla jedna pěkná věta od Pavla – nestačí jenom  hvězdy pozorovat, ale se i o ně zajímat z hlediska teoretického, co je to za objekty a od nich můžeme očekávat.

Poslední večeře páně astronomů před odjezdem do svých domovů. Autor: Jiří Liška
Poslední večeře páně astronomů před odjezdem do svých domovů.
Autor: Jiří Liška
Více méně v podobném duchu se nesly i další přednášky v průběhu praktika – byly představeny pozorovací programy proměnných hvězd, jako například pulsující hvězdy typu RR Lyr, kterým se věnuje Marek Skarka, nebo eruptivní hvězdy, jejichž studium pomáhá pochopit procesy v magnetických polích chladných hvězd.

V průběhu týdne se nám nakonec povedlo pozorovat čtyři noci, což není špatné skóre, pokud to porovnáme s následujícím měsícem zářím. Symbolicky se stejně jako v loňském roce s námi rozloučila eruptivní dvojhvězda GJ 3236, kdy se nám během poslední pozorovací noci podařilo zaznamenat pěkné vzplanutí.
Jsem rád, že se akce vyvedla (i přes některé technické problémy) a doufám, že se v příštím roce opět setkáme na dalším praktiku.

Nezapomeňte též navštívit sekční fotogalerii se snímky z letošního praktika.

Společná fotografie praktikantů je také tradicí Autor: Jiří Liška
Společná fotografie praktikantů je také tradicí
Autor: Jiří Liška

„Pouze tato hvězda je zajímavá !!“ Autor: Jiří Liška
„Pouze tato hvězda je zajímavá !!“
Autor: Jiří Liška

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Praktikum, Hvězdárna Valašské Meziříčí


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »