Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Prvý jasný obrázok akrečného disku okolo mladej hviezdy

Prvý jasný obrázok akrečného disku okolo mladej hviezdy

Ilustrácia akrečného disku okolo mladej hviezdy.
Autor: Yin-Chih Tsai/ASIAA

Tím vedcov z USA a Taiwanu zachytil prvý jasný obrázok mladej hviezdy obklopenej akrečným diskom. Vo svojom článku publikovanom v časopise Science Advances tím opisuje, ako bol tento obraz zachytený a ďalšie podrobnosti.

Akrečné disky sa tvoria okolo mladých hviezd, pričom majú funkciu „potravy“, ktoré pomáha mladej hviezde rásť. Takýto akrečný disk taktiež tvorí materiál, z ktorého sa časom môžu zrodiť planéty. Avšak doposiaľ sme nemali vytvorený  žiaden jasný obraz akrečného disku, pretože technológia, ktorá by takúto úlohu zvládla, neexistovala. Vďaka tvrdej práci tímu a teleskopu ALMA v Chile sa to zmenilo.

ALMA za cenu 1,4 miliardy dolárov, drží rekord o najdrahšom rádioteleskope, ktorý bol kedy postavený. Ponúka však aj bezprecedentné rozlíšenie, ktoré zachytáva zábery s ostrými detailmi, ktoré sa javili ako nerozlíšiteľné škvrny v predchádzajúcich obrázkoch. Toto rozlíšenie umožnilo vedcom priblížiť mladú hviezdu s označením IRAS 05413-0104 (súčasť systému HH212, o ktorom sa predpokladalo, že má len 40 000 rokov), okolo ktorej sa rozprestiera rotujúci akrečný disk. Predpokladá sa, že takéto disky sú tvorené kremičitanmi, železom a inou medzihviezdnou hmotou, a poskytujú hviezde stabilný prísun „potrvay“. A pretože disky sú tvorené troma vrstvami s jasnejšími vonkajšími časťami, vedci ich výzor prirovnávajú k hamburgeru.

Zachytený obraz čelil jednému problému. A to predpokladu, že magnetické pole z jadra hviezdy by bolo tak silné, že by zabránilo tomu, aby akrečný disk rotoval, a tým by zabránil aj jeho schopnosti nabaľovať hmotu. Že to však nie je pravda, ukazuje tento nový obrázok. Na snímke boli tiež vidieť plynné výtrysky produkované hviezdou, pričom sa zdá, že prenikajú stredom tohto hamburgera.

Predpokladá sa, že viac informácií o tvorbe hviezd prispeje k pochopeniu histórie nášho Slnka a spôsobu, akým sa tvoria planéty. A možno ponúka aj lepšie posúdenie hviezdnych systémov pri hľadaní známok života mimo našej planéty.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] ALMA: Krmení mladé hvězdy prašným hamburgrem



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Akreční disk, Alma


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »