Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Supernova, která přezářila všechny ostatní

Supernova, která přezářila všechny ostatní

Umělecké ztvárnění exploze supernovy
Autor: M. Weiss

Supernova mnohonásobně jasnější a energetičtější, a pravděpodobně mnohem hmotnější než jakékoliv doposud zaznamenané jevy, byla identifikována mezinárodní skupinou astronomů pod vedením University of Birmingham. Vědecký tým, který zahrnuje odborníky Harvard University, Northwestern University a Ohio University, se domnívá, že supernova pojmenovaná SN2016aps může být příkladem extrémně vzácného případu supernovy s tzv. ´pulsující párovou nestabilitou´, která možná vznikla ze dvou hmotných hvězd, které před explozí splynuly v jeden objekt.

Taková událost doposud existovala pouze v teoriích a nikdy nebyla potvrzena při astronomických pozorováních. Článek popisující objev supernovy byl publikován 13. 4. 2020 v časopise Nature Astronomy.

Matt Nicholl ze School of Physics and Astronomy and the Institute of Gravitational Wave Astronomy at the University of Birmingham je hlavním autorem studie a vysvětluje: „Supernovy můžeme měřit na základě dvou měřítek – celkové energie exploze a množství energie, která byla vyzářena v oboru pozorovaného záření. U typické supernovy představuje záření bezmála 1 % celkové energie.

U typické supernovy dosahuje celková energie exploze 1051 erg. U supernovy SN2016aps byla celková energie exploze 1052 erg, což je nevídané a supernova vyzářila zhruba 50 % této energie, čímž předstihla obvyklé exploze supernovy zhruba 500×.

Umělecké ztvárnění exploze supernovy SN2016aps Autor: Aaron Geller (Northwestern University)
Umělecké ztvárnění exploze supernovy SN2016aps
Autor: Aaron Geller (Northwestern University)
K tomu, aby se stala tak jasnou, musela být exploze mnohem enegetičtější než obvykle. Zkoumáním světelného spektra byl tým schopen prokázat, že exploze byla umocněna kolizí mezi supernovou a mohutnou plynnou obálkou vyvrženou hvězdou několik roků před explozí.

Ačkoliv je mnoho supernov objevováno každou noc, většina se nachází ve velmi hmotných galaxiích,“ říká Peter Blanchard z Northwestern University a spoluautor studie. „Tato vzápětí vynikla při bližším pozorování, protože se zdála být uprostřed prázdnoty. Nebyli jsme schopni spatřit galaxii, kde se tato hvězda zrodila, dokud po explozi supernova nezeslábla.“

Astronomové pozorovali explozi po dobu dvou let, dokud její jasnost neklesla pod 1 % její maximální jasnosti. Na základě těchto měření vypočítali, že hmotnost supernovy byla 50× až 100× větší než činí hmotnost našeho Slunce. Typické supernovy mají hmotnosti mezi 8 až 15 Slunci.

Hvězdy s mimořádně velkou hmotností prodělávají výrazné pulsace před svou smrtí, otřásají se svou obří plynnou obálkou. To může být urychlováno procesem označovaným jako párová nestabilita, který byl předmětem spekulací fyziků v uplynulých 50 letech,“ říká Matt Nicholl. „Jestliže supernova stihne správné načasování, vyvržená hmota může dostihnout tuto obálku a uvolnit obrovské množství energie při této kolizi. Domníváme se, že to je jeden z nejpřesvědčivějších kandidátů na vysvětlení tohoto pozorovaného procesu, a nepochybně nejimpozantnějšího.“

SN2016aps rovněž zahrnuje další záhadu,“ dodává Matt Nicholl. „Detekovaný plyn byl především vodík – avšak takto hmotné hvězdy by obvykle měly ztratit veškerý svůj vodík prostřednictvím hvězdného větru dlouho před zahájením pulsací. Jedním z možných vysvětlení je, že dvě poněkud méně hmotné hvězdy s hmotnostmi kolem 60 slunečních hmotností splynuly před explozí. Hvězdy s nižší hmotností si udržely svůj vodík déle, zatímco jejich sdružená hmotnost je dostatečně vysoká ke spuštění párové nestability.“

Objevení této pozoruhodné supernovy nemohlo přijít v lepším čase,“ říká profesor Edo Berger, spoluautor článku z Harvard University. „Nyní víme, že takové energetické exploze se opravdu vyskytují. Nový kosmický teleskop NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) bude schopen pozorovat podobné úkazy tak vzdálené, že nahlédneme zpět v čase, kdy umíraly první velké hvězdy ve vesmíru.“

Supernova SN2016aps byla nejprve detekovaná v datech z prohlídky Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System (Pan-STARRS), což je rozsáhlý astronomický přehlídkový program. Vědecký tým také použil data z Hubbleova kosmického teleskopu (HST), dalekohledů Keck a Gemini na Havaji a MDM a MMT Observatories in Arizona. Dalšími spolupracujícími institucemi byly Stockholm University, Copenhagen University, California Institute of Technology a Space Telescope Science Institute.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] cfa.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supernova SN2016aps, Supernova


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »