Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V naší Galaxii objeveno 591 nových hyperrychlých hvězd

V naší Galaxii objeveno 591 nových hyperrychlých hvězd

Polohy a dráhy nově objevených hvězd pohybujících se v naší Galaxii vysokými rychlostmi
Autor: Xiao Kong, China’s National Astronomical Observatories

Na základě dat získaných z teleskopu LAMOST (Large Sky Area Multi-object Fiber Spectroscopic Telescope) a evropské astrometrické družice Gaia astronomové objevili 591 nových hyperrychlých hvězd v halo naší Galaxie – Mléčné dráhy. Tyto „vysokorychlostní“ hvězdy jsou členy halo Mléčné dráhy a pohybují se velmi rychle po protáhlých eliptických drahách kolem středu naší Galaxie. Nacházejí se zde čtyři podtřídy těchto hvězd: hyperrychlé hvězdy (nejrychlejší hvězdy v Galaxii), toulavé hvězdy, hyper-toulavé hvězdy a rychlé hvězdy v halo Galaxie.

Tyto hvězdy vyznačují přítomnost extrémně dynamických a astrofyzikálních procesů, zejména když se hvězdy blíží k únikové rychlosti nebo ji dokonce překračují. Poskytují tak průzkumnou sondu pro široké rozpětí studia Galaxie v měřítkách od několika světelných roků v blízkosti centrální supermasivní černé díry až po vzdálené galaktické halo. Poskytují rovněž nahlédnutí na dynamické mechanismy, jejichž důsledkem je dosažení extrémních rychlostí. Například jejich rozložení v prostoru a jejich rychlosti mohou prozradit existenci binární masivní černé díry.

Ačkoliv jsou v Mléčné dráze vzácné, hvězdy s vysokou rychlostí a s unikátní kinematikou mohou poskytnout hluboký pohled do širokého rozsahu galaktické vědy,“ říká spoluautor studie Youjun Lu, astronom na China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences. „Těchto 591 nově objevených hyperrychlých hvězd zdvojnásobilo celkový počet doposud objevených velmi rychlých hvězd, což znamená, že jejich současný celkový počet přesahuje číslo 1 000,“ dodává hlavní autor Yinbi Li, astronom na China’s National Astronomical Observatories.

Astronomové analyzovali data ze sedmého vydání LAMOST Data Release a druhého souboru Gaia Data Release. Identifikovali celkem 591 hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi, včetně nejméně 43 hvězd, které mohou překonat gravitaci Mléčné dráhy a které z ní uniknou s pravděpodobností větší než 50 % (mají zde tudíž pouze „přechodné bydliště“). Většina z nich jsou obří hvězdy; přibližně 14 % z nich představují hvězdy z halo naší Galaxie bohaté na kovy.

Dvě největší databáze poskytují bezprecedentní příležitost k nalezení většího počtu hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi, a my jsme to udělali,“ říká spoluautor studie Ali Luo, rovněž z China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences.

Za účelem dalšího výzkumu původu 591 hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi sledoval tým astronomů jejich dráhy v čase zpět do minulosti. Zjistili, že zhruba 15 % hvězd pochází z centra naší Galaxie, 55 % má původ v galaktickém disku a zbývajících 30 % hvězd má extragalaktický původ.

Jejich nízká metalicita napovídá, že hlavní část hvězdného halo se zformovala jako důsledek přírůstku po slapovém roztrhání trpasličích galaxií,“ říká profesor Gang Zhao, rovněž z China’s National Astronomical Observatories a University of Chinese Academy of Sciences. „Objev těchto hvězd o vysokých energiích nám říká, že kombinace rozmanitých budoucích průzkumů nám pomůže objevit ještě více hyperrychlých hvězd a dalších unikátních hvězd, které budou využity ke studiu nevyřešených záhad týkajících se naší Galaxie.“

První hyperrychlou hvězdu astronomové objevili již v roce 2005. V uplynulých patnácti letech bylo objeveno celkem 550 těchto hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi.

LAMOST je největší čínský optický dalekohled, který má na světě nejvyšší spektrální poměr zisku a může pozorovat přibližně 4 000 hvězdných cílů během jedné expozice. Pravidelný průzkum zahájil v roce 2012 a shromáždil největší databázi spekter na světě.

Gaia je vesmírná mise Evropské kosmické agentury ESA vypuštěná v roce 2013. Poskytla astrometrické parametry pro více než 1,3 miliardy zdrojů, což představuje největší databázi v tomto ohledu. „Dvě největší databáze nám poskytly bezprecedentní příležitost najít větší množství hvězd pohybujících se v naší Galaxii vysokými rychlostmi a my jsme je objevili,“ říká Ali Luo z NAOC.

Objev byl publikován v článku uveřejněném v Astrophysical Journal Supplement Series.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hyperrychlé hvězdy, Naše Galaxie


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »