Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Ilustrace hvězd typu λ Bootis.
Autor: Lenka Zychová

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně ze 24. srpna 2015.

Tým vedený rakouským astrofyzikem Ernstem Paunzenem, působícím od roku 2012 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, provedl detailní analýzu patnácti hvězd typu λ Bootis. Tyto hvězdy patří do skupiny velmi vzácných hvězd, které ve svém spektru vykazují enormní nedostatek železa a blízkých prvků. Základní otázkou je, zda jsou tyto hvězdy ochuzeny o kovy pouze na svém povrchu (ve fotosféře), nebo zda toto ochuzení sahá i do nitra hvězdy. Díky tomu, že vědci našli mezi vzorkem zkoumaných hvězd také osm pulzujících hvězd, mohli navíc provést (astero)seismologickou analýzu dat. Z té vyplývá, že vnitřní vrstvy hvězd nejsou ochuzeny ani o železo, ani o blízké kovy, a proto se jejich nedostatek vztahuje pouze na povrch hvězdy.

Výsledek tak koresponduje s hypotézou z roku 1990 vyslovenou vědci Vennem a Lambertem. Ta říká, že se v okolí hvězd typu λ Bootis nachází disk mezihvězdné látky ochuzený o kovy podobné železu. Plyn z tohoto disku postupně dopadá na povrch hvězdy a způsobuje tak nedostatek kovů přímo na samotném povrchu hvězdy. Jedná se tudíž o velmi vzácný jev vyskytující se pouze u mizivého procenta hvězd. A výzkumem právě takovýchto neobvyklých objektů se vědci dozvídají informace například o difuzi prvků ve hvězdách či jejich vnitřní struktuře.

Chemicky zvláštní (pekuliární) hvězdy, společně s výzkumem hvězdného větru nebo proměnných hvězd, patří k hlavním předmětům výzkumu vědeckých pracovníků astronomického oddělení PřF MU.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015arXiv150705559P

Poznámky:

Asteroseismologie je vědní obor, který studuje vnitřní strukturu pulzujících hvězd na základě interpretace způsobu, jakým hvězdy pulzují.

Chemicky pekuliární hvězdy jsou hvězdy vykazující neobvyklé chemické složení povrchových vrstev. To může být způsobeno například pomalou rotací hvězdy nebo silným magnetickým polem. Jedním z typů pekuliárních hvězd jsou i λ Bootis.

Kontakt

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, Tisková zpráva


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »