Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikají všechny hvězdy stejným způsobem?

Vznikají všechny hvězdy stejným způsobem?

Umělecké ztvárnění explozí u mladé hmotné hvězdy
Autor: Deutsches SOFIA Institut (DSI)

Astronomové využili pozorování z dalekohledu Gemini a objevili přesvědčivé důkazy, že vznik velmi hmotných hvězd se odehrává způsobem podobným jejich méně hmotným sourozencům – avšak probíhající ve větších měřítkách. Nová zjištění, která zahrnují data získaná na observatoři Gemini, létající observatoři SOFIA, dále na Calar Alto a na Evropské jižní observatoři ESO ukazují, že občasné prudké výtrysky uvnitř tzv. akrečních disků, známé ze vzniku průměrně hmotných hvězd jako naše Slunce, se rovněž vyskytují při zrodu velmi hmotných hvězd.

Tyto exploze, které jsou o několik magnitud větší než u jejich méně hmotných sourozenců, mohou uvolnit zhruba tak velké množství energie, jakou naše Slunce vyzáří za 100 000 roků,“ říká Alessio Caratti o Garatti z Dublin Institute for Advanced Studies (Irsko). „Tyto ohňostroje jsou překvapivě pozorovatelné nejen na konci života hmotných hvězd v podobě supernov, ale také při jejich zrodu.“

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Alessio Caratti o Garatti, publikoval svoji práci 14. 11. 2016 v časopise Nature Physics, obsahující poprvé jasný argument, že hmotné hvězdy mohou vznikat z načechraných disků materiálu – ve velmi podobných případech, jako je tomu u méně hmotných hvězd. Doposud astronomové předpokládali, že akreční disky pozorovatelné kolem menších hvězd by u hvězd s vyšší hmotností nepřežily v důsledku jejich silného tlaku záření. Z tohoto důvodu by byly nevyhnutelné některé další procesy u hvězd, které mohou přesáhnout 50 až 100krát hmotnost našeho Slunce.

Jak mohou akreční disky přežít v okolí těchto hmotných hvězd, je stále záhadou. Spektroskopická pozorování na observatoři Gemini ukázala, že shodné znaky můžeme pozorovat i u hvězd malé hmotnosti,“ říká Alessio Caratti o Garatti. „Výbuchy při akreci hmoty pravděpodobně snižují tlak záření centrálního zdroje a dovolují hvězdám jejich vznik, avšak stále je ještě mnoho problémů k řádnému vysvětlení těchto pozorování.“

Bringfried Stecklum, člen týmu z Thüringer Landessternwarte Tautenburg (SRN) vysvětluje: „Výzkum vzniku velmi hmotných hvězd je velice náročný, protože takové stálice jsou poměrně vzácné a hluboko ponořené ve svém rodném oblaku, tudíž nejsou pozorovatelné v oboru viditelného světla. To je důvod, proč potřebujeme infračervené detektory, jako je například spektrograf Near-infrared Integral Field Spectrograph (NIFS) instalovaný na dalekohledu Gemini North, Mauna Kea, Havajské ostrovy.“ Případy explozí jsou velmi překotné, zřejmě trvají pouhých několik roků či méně – což je pro hvězdu mrknutím oka. To ještě více přispívá k jejich jedinečnosti.

Vznik opravdu hmotných hvězd byl záhadou, kterou astronomové studovali dlouhá desetiletí. Teprve nyní pomocí velkých, na oblast infračerveného záření optimalizovaných dalekohledů, jako je Gemini, jsme schopni zkoumat detaily těchto krátkodobých, spíše explozivních, procesů,“ říká Chris Davis, programový ředitel nadace National Science Foundation (NSF), která podporuje provoz observatoře Gemini a vývoj nových přístrojů. „Tato pozorování představují další vynikající úspěch dalekohledu Gemini.“

Vyvíjející se hvězda s označením S255IR NIRS 3, pozorovaná při tomto výzkumu, je relativně daleko, ve vzdálenosti 6 000 světelných roků. Její odhadovaná hmotnost dosahuje 20 hmotností Slunce. Pozorování dalekohledem Gemini odhalila, že zdrojem explozivního záření je obrovský shluk plynů, pravděpodobně s dvojnásobnou hmotností Jupiteru, urychlovaný na supersonickou rychlost a nasávaný vznikající hvězdou. Vědecký tým odhadnul, že výbuch započal před 16 měsíci a podle Alessia Caratti o Garatti to vypadá, že výbuch stále přetrvává, ale v mnohem slabší míře.

Zatímco méně hmotné hvězdy, a možná i planetární soustavy, mohly vzniknout podobně jako Slunce, vznik velmi hmotných hvězd je složitější a relativně rychlý proces, který se odehrává v naší Galaxii tisíce nebo desítky tisíc světelných roků daleko,“ říká Alessio Caratti o Garatti. Dále dodává, že utváření těchto hmotných hvězd probíhá v časovém rozpětí 100 000 roků, zatímco vznik méně hmotných hvězd podobných Slunci trvá asi stokrát déle. „Když studujeme utváření velmi hmotných hvězd, je to jako sledování zrychleného pohybu ve srovnání s méně hmotnými hvězdami, protože procesy u hmotných hvězd jsou rychlejší a zběsilejší, ale pořád trvají desítky tisíc roků!

Přestože tyto výzkumy zahrnují dosud nejpřesvědčivější případy podobných procesů vzniku málo a velmi hmotných hvězd, je zde stále ještě mnoho neznámého,“ uzavírá Bringfried Stecklum. „Zvláště vyvstává otázka, jestli planety mohou vznikat stejným způsobem kolem obou typů hvězd.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] gemini.edu
[2] SOFIA odhalila překvapivý vznik hvězdy
[3] ESO 029/10

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik hmotné hvězdy, S255IR NIRS 3, Dalekohled Gemini North


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »