Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhadná mladá dvojhvězda

Záhadná mladá dvojhvězda

Objev mladé dvojhvězdy Autor: NASA/ESA/JPL
Objev mladé dvojhvězdy
Autor: NASA/ESA/JPL
Dvě velké kosmické observatoře NASAHubble Space Telescope (HST) a Spitzer Space Telescope (SST) – společně pracovaly na odhalení záhadného hvězdného nemluvněte, které se navenek chová podobně jako policejní maják. Ve skutečnosti se jedná o mladou vznikající dvojhvězdu.

Každých 25,34 dne objekt pojmenovaný LRLL 54361 produkuje záblesk světla. I když podobné úkazy byly pozorovány i u dalších dvou mladých hvězdných útvarů, v tomto případě se jedná o nejintenzivnější záblesky, jaké byly doposud u takovýchto objektů pozorovány.

Srdce tohoto ohňostroje je ukryto za hustým diskem a prachovou obálkou. Astronomové se domnívají, že světlo záblesků vzniká na základě pravidelně se opakujících interakcí mezi dvěma nedávno zrozenými hvězdami, které jsou spolu navzájem gravitačně svázány. Tento nově objevený systém umožňuje pohled do počáteční etapy vzniku hvězd, kdy velké množství plynu a prachu stále ještě dopadá na jejich povrch. V tomto případě zde vzniká dvojhvězdný systém.

Astronomové předpokládají, že pozorované záblesky vznikají v důsledku toho, že materiál je náhle nasměrován ke stále ještě se zvětšující hvězdě (k tzv. protohvězdě), což vede k produkci záření pokaždé, když se hvězdy na svých oběžných drahách k sobě těsně přiblíží. Jedná se o tzv. pulsně-akreční model. Tento jev byl pozorován v pozdějších fázích vzniku hvězd, avšak nikdy u tak mladého systému, a také ne s tak vysokou intenzitou a velkou pravidelností.

„U této dvojice protohvězd dochází k velkým změnám jasnosti, které se opakují s mimořádnou pravidelností, což je velmi obtížné vysvětlit,“ říká James Muzerolle (STSI, Space Telescope Science Institute, Baltimore, Maryland). Odborný článek byl publikován v časopise Nature.

Objekt LRLL 54361 objevil kosmický dalekohled Spitzer jako proměnný zdroj záření uvnitř oblasti vzniku hvězd IC 348. která je od Země vzdálena 950 světelných roků. Spektrum v oboru infračerveného záření pořízené družicí Spitzer vykazuje typické znaky protohvězdy. Stáří hvězd je na základě statistických analýz odhadováno maximálně na několik set tisíc roků.

Data v oboru infračerveného záření, která byla pořízena kosmickou observatoří Spitzer, opětovně potvrdila pozorovanou periodu i po sedmi letech, kdy docházelo opakovaně k mimořádným zvýšením jasnosti hvězdy. Kupodivu tato zjasnění se stále opakují každých 25,34 dne, což je velmi ojedinělý případ. Další analýzy dat vedly autory výzkumu k navržení vysvětlení na základě pulsně-akrečního modelu.

Hubblův kosmický dalekohled byl použit k potvrzení pozorování uskutečněných pomocí observatoře Spitzer a k odhalení detailní struktury v okolí protohvězdy. Byly rozlišeny dvě dutiny, které kopírují polohu světla rozptýleného na jejich okrajích nad a pod prachovým diskem. Dutiny byly pravděpodobně vyfouknuty v obklopující rodné obálce z prachu a plynu výtryskem, který má svůj původ v blízkosti obou hvězd. Obálka a disk brání přímému pozorování přítomné dvojice hvězd. Pořízením několika snímků zachycujících průběh jednoho pulsu zjasnění odhalila pozorování pomocí HST velkolepé šíření světla ve směru z centra systému – optický klam známý jako světelné echo.

Mladá dvojhvězda LRLL 54361  Autor: NASA/ESA/JPL
Mladá dvojhvězda LRLL 54361
Autor: NASA/ESA/JPL
James Muzerolle vyslovil hypotézu, že dvojice hvězd se nachází uprostřed oblaku prachu, přičemž obíhají navzájem kolem sebe po výrazně eliptických drahách (viz obrázek). Když se hvězdy k sobě navzájem přibližují, z vnitřního okraje disku, který je obklopuje, je přitahován prach a plyn. Tento materiál nakonec dopadá na jednu či obě hvězdy, což vede ke vzniku záblesku světla, které pak osvětluje okolní oblak prachu. Takovéto systémy jsou velmi ojedinělé, protože těsné dvojhvězdné systémy představují pouze několik procent hvězd v naší Galaxii. A toto je pravděpodobně pouze krátká pomíjejivá epizoda ve zrození hvězdného systému.

„Předpokládáme, že pulsně-akreční hypotéza je správná a že disk je cirkumbinární, což znamená, že obklopuje obě hvězdy. Mohly by zde existovat i malé cirkumstelární disky obklopující jednotlivé hvězdy. Avšak v tomto případě je mnohem méně pravděpodobné, aby vykazovaly jasné znaky pulsace,“ dodává James Muzerolle.

Astronomové plánují další monitorování objektu LRLL 54361 pomocí jiných prostředků včetně evropské kosmické observatoře Herschel Space Observatory. Doufají, že nakonec získají více přímých měření obou hvězd a jejich oběžných drah.

Zdroj: hubblesite.org a www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: LRLL 54361, Protohvězda, Dvojhvězda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »