Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zakázaná dvojhvězda objevena

Zakázaná dvojhvězda objevena

Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky. Autor: NASA
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.
Autor: NASA
Astronomové předpokládají, že asi polovina hvězd v naší Galaxii je, na rozdíl od našeho Slunce, součástí binárních systémů (dvojhvězd), v nichž dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe, resp. kolem společného hmotného středu. Avšak existují rovněž limity, jak blízko se mohou obě hvězdy k sobě přiblížit, aniž by splynuly v jednu velkou hvězdu.

Nyní však skupina astronomů objevila čtyři dvojice hvězd na velmi blízkých oběžných drahách, které by podle současných představ neměly obíhat tak blízko sebe. Byly tak objeveny dvojhvězdy, v nichž jednotlivé složky oběhnou navzájem kolem sebe za dobu kratší než 4 hodiny.

V průběhu posledních tří desetiletí byla objevena rozsáhlá populace dvojhvězd, ovšem žádný z binárních systémů neměl oběžnou dobu složek dvojhvězdy kratší než 5 hodin. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že hvězdy v těchto soustavách již vznikly velmi blízko sebe a prakticky "od narození" tvořily hvězdnou dvojici.

Astronomové použili k výzkumu dalekohled UKIRT (United Kingdom Infrared Telescope), který byl vybudován na Havajských ostrovech. Poprvé objevili binární systémy, které se skládají ze dvou červených trpaslíků. Červení trpaslíci mohou být až 10krát menší a tisíckrát méně svítiví než Slunce. I když vznikají jako nejběžnější typ hvězd v naší Galaxii, je obtížné je objevit při běžných výzkumech, protože září velice slabě.

Schema dalekohledu UKIRT (Mauna Kea) pro oblast IR záření
Schema dalekohledu UKIRT (Mauna Kea) pro oblast IR záření
Avšak pomocí dalekohledu UKIRT astronomové již monitorovali jasnosti statisíců hvězd včetně několika tisíc červených trpaslíků, a to v oboru blízkého infračerveného záření pomocí nejmodernější kamery Wide-Field Camera (WFC) instalované na tomto dalekohledu.

"K našemu velkému překvapení jsme objevili několik dvojhvězd, které jsou složeny výhradně z červených trpaslíků. Jejich oběžné periody jsou výrazně kratší než 5 hodin, což je hranice pro dvojhvězdy složené z hvězd podobných Slunci, o které se předpokládalo, že ji nelze překročit," říká Bas Nefs (Leiden Observatory, Nizozemí), vedoucí autor článku, který byl publikován v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. "To znamená, že musíme přehodnotit naše představy o tom, jak tyto dvojhvězdy vznikají a jak se dále vyvíjejí."

Protože se hvězdy v binárních soustavách k sobě během svého života přibližují, skutečnost, že tyto velmi těsné dvojice ještě existují, znamená, že jejich doba oběhu se musí zkracovat postupně, jinak by se brzy dostaly do kontaktu a splynuly by v jednu hvězdu. Bohužel není zcela jasné, jak se mohly jejich oběžné dráhy k sobě přiblížit na tak malou vzdálenost.

Jeden z možných scénářů předpokládá, že tyto chladné hvězdy v binárních systémech jsou mnohem aktivnější a bouřlivější, než se doposud předpokládalo.

Podle astronomů je možné, že se siločáry magnetických polí vytvářených těmito hvězdami obíhajícími blízko sebe mohou zkroutit a deformovat, přičemž způsobují dodatečnou aktivitu červených trpaslíků v podobě hvězdného větru, erupcí a hvězdných skvrn. Mohutná magnetická aktivita by mohla působit jako brzda proti oběhu hvězd, které se pomalu přibližují k sobě a obíhají po stále se zmenšujících a k sobě se přibližujících oběžných drahách.

"Aktivní povaha těchto hvězd a jejich očividně silných magnetických polí skutečně ovlivňuje prostředí v okolí červených trpaslíků v celé naší Galaxii," vysvětluje člen týmu David Pinfield (University of Hertfordshire).

Dalekohled UKIRT je vybaven zrcadlem o průměru 3,8 m. Je druhým největším dalekohledem na světě určeným pro pozorování v oboru infračerveného záření. Nachází se v nadmořské výšce 4 200 m n. m. na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech.

Text k obrázku v úvodu článku: Kresba ukazuje nejtěsnější nově objevený binární systém. Dva aktivní červení trpaslíci spektrální třídy M 4 oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 2,5 hodiny a po spirále se přibližují stále více k sobě. Nakonec pravděpodobně splynou v jednu osamělou hvězdu.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dvojhvězda, Naše Galaxie


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »