Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  20 let nonstop obydlená ISS

20 let nonstop obydlená ISS

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) z raketoplánu Endeavour (mise STS 97)

Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.

Po devíti korekčních manévrech se kosmická loď Sojuz TM-31 přiblížila 2. listopadu 2000 v 10:06 SEČ na vzdálenost 170 metrů od stanice ISS a zahájila let ve formaci. Po pár minutách začalo konečné přiblížení ke stanici ISS. V 10:21:03 SEČ došlo ke spojení se zadním stykovacím uzlem modulu Zvezda a po přitažení přírub a uzamknutí zámků bylo pevné spojení dokončeno v 10:29 SEČ.

Start rakety Sojuz-U 31. 10. 2000 s kosmickou lodí Sojuz TM-31 Autor: NASA/JSC
Start rakety Sojuz-U 31. 10. 2000 s kosmickou lodí Sojuz TM-31
Autor: NASA/JSC
Hmotnost celého komplexu v daném okamžiku byla 73 498 kg. O necelou hodinu později v 11:23 SEČ byly otevřeny průlezy mezi kosmickou lodí Sojuz TM-31 a modulem Zvezda. O 20 minut později vstoupila trojice na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS a zahájila první dlouhodobou Expedici pod vedením Williama Shepherda.

Od tohoto historického okamžiku je stanice ISS trvale osídlena až do dnešních dní, kdy na její palubě probíhá již 64. dlouhodobá Expedice. První roky života stanice ISS i posádek se nesly v duchu stavby samotné stanice. Po jejím dokončení se hlavní činností stala věda, ale také rutinní údržba stanice tak, aby vydržela sloužit co nejdéle. Ke stanici ISS se doposud vydalo 100 pilotovaných kosmických výprav – 62krát Sojuz, 37krát americký raketoplán a 1krát Crew Draron. Nepilotovaných letů bylo ještě více, celkem 133 – 81krát Progress, 20krát Dragon, 15krát Cygnus, 9krát HTV, 5krát ATV, 2krát Proton-K, 1krát Crew Dragon. Ke stavbě, ale i k opravám a obsluze vědeckých experimentů provedly posádky celkem 231 kosmických vycházek, z toho 177 v amerických skafandrech EMU a 54 v ruských skafandrech Orlan.

Posádka Expedice 1 na ISS si užívá čerstvé ovoce v modulu Zvezda. Zleva Gidzenko, Shepherd, Krikaljov
Posádka Expedice 1 na ISS si užívá čerstvé ovoce v modulu Zvezda. Zleva Gidzenko, Shepherd, Krikaljov
Na palubě kosmické stanice ISS celkem pobývalo 241 osob z 19 států světa, některé opakovaně. Nejčastějšími návštěvníky, kteří byli na palubě ISS celkem 5krát jsou Jurij Ivanovič Malenčenko a Fjodor Nikolajevič Jurčichin. Uvnitř i vně stanice ISS proběhlo za její historii téměř 3 000 experimentů, do kterých se zapojily vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Pouze na vědeckých experimentech pracovala posádka stanice ISS 46 000 hodin. Na stanici bylo dopraveno okolo 85 tun vědeckého materiálu a zpět na Zemi dopraveno 27 tun výsledků. Aktuálně na stanici běží okolo 350 experimentů a kompletní šestičlenná posádka se jim věnuje okolo 40 hodin týdně. S rozšířením stálých posádek na 7 členů naroste tato hodnota skoro na dvojnásobek, tj. 75 hodin práce na vědeckých úkolech týdně.

Vraťme se ještě na chvíli k posádce Sojuzu TM-31 a Expedici 1. Úkolem trojice kosmonautů bylo v prvních dnech oživit stanici, spustit systémy podpory života, přípravnu stravy, ale třeba i toaletu. V prvním měsíci pobytu byly podmínky velmi spartánské, z důvodu nedostatku elektrické energie nebylo možné současně pobývat ve třech modulech stanice. To se změnilo až s příletem raketoplánu Endeavour (mise STS-97), který na ISS dopravil příhradový nosník ITS-P6 s radiátory PVR-S4, -S6 a -P6 a hlavně dva dvojité panely fotovoltaických článků PVAA-P6. Na stanici ISS v době pobytu první posádky dorazily ještě raketoplány Atlantis (STS-98), Discovery (STS-102) a dvě ruské zásobovací lodě Progress-M1 4 a Progress-M 44. Kosmonauté Jurij Gidzenko, Sergej Krikaljov a William Shepherd opustili stanici ISS po 136 dnech, 17 hodinách a 9 minutách, to je i délka první dlouhodobé Expedice na ISS.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z raketoplánu Discovery (mise STS-102)
Mezinárodní vesmírná stanice ISS z raketoplánu Discovery (mise STS-102)

Zpět na Zemi se nevraceli na palubě lodi Sojuz TM-31, ale na palubě amerického raketoplánu Discovery (STS-102), který na ISS dopravil víceúčelový logistický modul MPLM Leonardo a zejména posádku Expedice 2. K oficiálnímu předání velení nad stanicí ISS došlo 19. března 2001 v 01:50 SEČ, kdy jej převzal ruský kosmonaut Jurij Vladimirovič Usačov. Šlo o formalitu, fakticky k předání došlo dříve přesunem tvarovaných křesel pro novou posádku do Sojuzu TM-31. Raketoplán Discovery přistál 21. března 2001 ve 12:42:08,968 SEČ na letišti Kennedy kosmického střediska. Ukončila se tak kosmická výprava trojice mužů, kteří jako první dlouhodobě pobývali na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Jejich mise, včetně dopravy trvala 140 dní, 23 hodin, 40 minut a 19 sekund.



Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Štítky: Výročí, ISS, Mezinárodní vesmírná stanice, Krikaljov, Shepherd, Gidzenko, Sojuz TM-31


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »