Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Beagle 2 byl odsouzen k zániku již od samého počátku

Beagle 2 byl odsouzen k zániku již od samého počátku

beaglesand_beagle2_203.jpg
Neúspěch přistání evropské sondy na Marsu o minulých vánocích byl výsledkem komplikovaného a pozdního financování mise britskou vládou a napětím mezi skupinami řídícími let. Toto tvrdé hodnocení zaznělo v britské parlamentní komisi.

Malá sonda Beagle 2 měla přistát na rudé planetě o loňském prvním svátku vánočním a měla začít hned pátrat po životě na Marsu. Nestalo se tak, protože během přistání sonda havarovala takovým způsobem, že vědci nezaznamenali na povrchu Marsu vůbec žádné stopy po přistávacím modulu. Interní zpráva britského letového týmu případ uzavřela s tím, že došlo nejspíše k závadě elektroniky, případně byla v době přistání neobvykle řídká atmosféra o kterou se sonda nestačila zbrzdit nebo se poškodil ochranný tepelný štít.

Ale parlamentní komise pro vědu a technologie šla dále. Konstatovala, že mise byla odsouzena k neúspěchu už od samotného počátku a to selháním financování projektu ze strany vlády. Díky tomu museli vědci a konstruktéři shánět sponzory, místo toho aby vyvíjeli a řádně testovali zařízení sondy.

Komise označila nedostatky v počátečním financování za podkopání spolehlivosti mise a konstatovala, že celé konsorcium drželo pohromadě jen jakousi amatérskou'' gentlemanskou dohodou.'' Vláda sice nakonec investovala asi 45,75 milionu USD, ale poskytla je v šesti splátkách během tří let. Na rozdíl od toho soukromý sektor poskytl téměř dvojnásobek, dalších 80,5 milionu dolarů.

Projekt byl také komplikován neustálým napětím panujícím mezi britským týmem Beagle a Evropskou vesmírnou agenturou, jejíž Mars Express orbiter nesl sondu Beagle k Marsu. Napjatý vztah byl živen neustálou britskou snahou o označení celého projektu britskou "nálepkou". Komise proto konstatovala, že budoucí mise by měly být řízeny jako jeden integrovaný projekt a to Evropskou vesmírnou agenturou (ESA).

Zdroj: AP, Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »