Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Beagle 2 byl odsouzen k zániku již od samého počátku

Beagle 2 byl odsouzen k zániku již od samého počátku

beaglesand_beagle2_203.jpg
Neúspěch přistání evropské sondy na Marsu o minulých vánocích byl výsledkem komplikovaného a pozdního financování mise britskou vládou a napětím mezi skupinami řídícími let. Toto tvrdé hodnocení zaznělo v britské parlamentní komisi.

Malá sonda Beagle 2 měla přistát na rudé planetě o loňském prvním svátku vánočním a měla začít hned pátrat po životě na Marsu. Nestalo se tak, protože během přistání sonda havarovala takovým způsobem, že vědci nezaznamenali na povrchu Marsu vůbec žádné stopy po přistávacím modulu. Interní zpráva britského letového týmu případ uzavřela s tím, že došlo nejspíše k závadě elektroniky, případně byla v době přistání neobvykle řídká atmosféra o kterou se sonda nestačila zbrzdit nebo se poškodil ochranný tepelný štít.

Ale parlamentní komise pro vědu a technologie šla dále. Konstatovala, že mise byla odsouzena k neúspěchu už od samotného počátku a to selháním financování projektu ze strany vlády. Díky tomu museli vědci a konstruktéři shánět sponzory, místo toho aby vyvíjeli a řádně testovali zařízení sondy.

Komise označila nedostatky v počátečním financování za podkopání spolehlivosti mise a konstatovala, že celé konsorcium drželo pohromadě jen jakousi amatérskou'' gentlemanskou dohodou.'' Vláda sice nakonec investovala asi 45,75 milionu USD, ale poskytla je v šesti splátkách během tří let. Na rozdíl od toho soukromý sektor poskytl téměř dvojnásobek, dalších 80,5 milionu dolarů.

Projekt byl také komplikován neustálým napětím panujícím mezi britským týmem Beagle a Evropskou vesmírnou agenturou, jejíž Mars Express orbiter nesl sondu Beagle k Marsu. Napjatý vztah byl živen neustálou britskou snahou o označení celého projektu britskou "nálepkou". Komise proto konstatovala, že budoucí mise by měly být řízeny jako jeden integrovaný projekt a to Evropskou vesmírnou agenturou (ESA).

Zdroj: AP, Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »