Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cassini naveden na dráhu k Titanu

Cassini naveden na dráhu k Titanu

Cassini_5.jpg
Kosmická sonda Cassini/Huygens úspěšně dokončila 51 minut trvající zážeh motoru, který ji má navést na novou oběžnou dráhu okolo Saturnu. Manévr byl nezbytný k udržení kosmické lodi mimo prstence a pro první opravdu blízký přelet okolo Saturnova měsíce Titanu, letos 26.října.

Vzdálenost oběžné dráhy sondy od středu Saturnu je nyní asi 9 milionů kilometrů a její relativní rychlost vzhledem k Saturnu byla před zážehem motoru okolo 325 metrů za sekundu. Jen pro srovnání, absolutní rychlost sondy 30.června, v době příletu na oběžnou dráhu okolo Saturnu, byla asi 30.000 metrů za sekundu.

Dnešní manévr byl třetím nejdelším zážehem motoru sondy Cassini a posledním plánovaným. Délka zážehu motoru při brzdění pro navedení na oběžnou dráhu okolo Saturnu byla 97 minut a korekční manévr v kosmickém prostoru, v prosinci 1998, byl dlouhý 88 minut.

Po dnešní úpravě dráhy se 26.října sonda přiblíží k Titanu mnohem blíž než při posledním průletu. Tentokrát poletí sonda okolo měsíce ve vzdálenosti jen 1.200 kilometrů a jak se vyjádřil letový inženýr sondy Joel Signorelli, "namočíme si prst u nohy do jeho atmosféry". První blízký průlet okolo tohoto měsíce se odbyl hned 2.července, vzdálenost sondy od povrchu však byla celých 340.000 kilometrů.

Během příštích čtyřech let, Cassini vykoná až 45 nízkých přeletů okolo Titanu. Nejblíže k povrchu měsíce se sonda ocitne ve vzdálenosti jen 950 kilometrů. V lednu 2005 pak evropské přistávací pouzdro Huygens sestoupí až na povrch tohoto měsíce.

Zdroj: JPL
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »