Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cassini naveden na dráhu k Titanu

Cassini naveden na dráhu k Titanu

Cassini_5.jpg
Kosmická sonda Cassini/Huygens úspěšně dokončila 51 minut trvající zážeh motoru, který ji má navést na novou oběžnou dráhu okolo Saturnu. Manévr byl nezbytný k udržení kosmické lodi mimo prstence a pro první opravdu blízký přelet okolo Saturnova měsíce Titanu, letos 26.října.

Vzdálenost oběžné dráhy sondy od středu Saturnu je nyní asi 9 milionů kilometrů a její relativní rychlost vzhledem k Saturnu byla před zážehem motoru okolo 325 metrů za sekundu. Jen pro srovnání, absolutní rychlost sondy 30.června, v době příletu na oběžnou dráhu okolo Saturnu, byla asi 30.000 metrů za sekundu.

Dnešní manévr byl třetím nejdelším zážehem motoru sondy Cassini a posledním plánovaným. Délka zážehu motoru při brzdění pro navedení na oběžnou dráhu okolo Saturnu byla 97 minut a korekční manévr v kosmickém prostoru, v prosinci 1998, byl dlouhý 88 minut.

Po dnešní úpravě dráhy se 26.října sonda přiblíží k Titanu mnohem blíž než při posledním průletu. Tentokrát poletí sonda okolo měsíce ve vzdálenosti jen 1.200 kilometrů a jak se vyjádřil letový inženýr sondy Joel Signorelli, "namočíme si prst u nohy do jeho atmosféry". První blízký průlet okolo tohoto měsíce se odbyl hned 2.července, vzdálenost sondy od povrchu však byla celých 340.000 kilometrů.

Během příštích čtyřech let, Cassini vykoná až 45 nízkých přeletů okolo Titanu. Nejblíže k povrchu měsíce se sonda ocitne ve vzdálenosti jen 950 kilometrů. V lednu 2005 pak evropské přistávací pouzdro Huygens sestoupí až na povrch tohoto měsíce.

Zdroj: JPL
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »