Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cesta do hlubin sluneční atmosféry

Cesta do hlubin sluneční atmosféry

Sluneční sonda Solar Probe Plus
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory

Na srpen 2018 plánuje NASA vypuštění sluneční kosmické sondy Solar Probe Plus, která se k povrchu Slunce přiblíží až na 6 miliónů kilometrů – pro porovnání, planeta Merkur se může nejvíce přiblížit ke Slunci na 46 miliónů km. Dostane se tak sedmkrát blíže, než dosavadní kosmické sondy. Bude přitom vystavena intenzivnímu slunečnímu záření. Proto bude celá sonda a její přístrojové vybavení chráněno slunečním štítem z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,43 cm, který bude odolávat teplotám až 1370 °C.

Sonda Solar Probe Plus bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Slunce, přičemž uskuteční sedm průletů kolem Venuše. Plánovaná životnost sondy je téměř sedm let. Vzhledem k blízkosti Slunce budou postačovat pouze malé panely slunečních baterií o ploše 1,55 metrů čtverečních.

Na své palubě ponese sonda čtyři hlavní vědecké přístroje. Startovní okno se otevírá v období od 31. července do 19. srpna 2018. Ke startu bude použita nosná raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm. V průběhu největšího přiblížení ke Slunci se bude sonda pohybovat rychlostí až 200 kilometrů za sekundu.

Na Slunci dochází příležitostně k explozivnímu výronu nabitých částic, které se vydají směrem k Zemi a často doslova rozvrátí elektrické rozvodné sítě, ohrozí vysoko letící letadla a satelity v kosmickém prostoru. Když oblaka nabitých částic o vysokých energiích uniknou ze Slunce, mohou se v tomto škodlivém záření doslova koupat kosmické lodě, astronauti i povrchy planet. Pochopení toho, jakým způsobem Slunce občas emituje tyto nabité částice o vysokých energiích, může pomoci vědcům předpovídat tzv. kosmické počasí. Pokud budeme vědět, kdy sluneční energetické částice mohou narazit do Země, může to pomoci lidstvu učinit preventivní opatření.

Dráha sondy Solar Probe Plus kolem Slunce Autor: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory
Dráha sondy Solar Probe Plus kolem Slunce
Autor: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory
Astronomové z Draper Laboratory a Smithsonian Astrophysical Observatory (SAO) doufají ve vyřešení této doposud neobjasněné vědecké záhady pomocí vývoje důmyslných senzorů pro novou sluneční sondu NASA. Její návrh a výrobu realizuje Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland. Během výzkumu uskuteční sonda 24 průletů kolem Slunce v průběhu sedmi roků, přičemž ustanoví nový rekord a stane se nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným tělesem, když prosviští ve vzdálenosti o 37,6 miliónu kilometrů blíže k povrchu naší hvězdy, než jakákoliv dřívější kosmická sonda určená k výzkumu Slunce.

Sonda NASA s názvem Solar Probe Plus – první mise, která bude prolétávat horními vrstvami sluneční atmosféry a téměř se „dotkne“ Slunce – bude shromažďovat data o mechanismech, které ohřívají korónu a urychlují částice slunečního větru, což je nepřetržitý tok nabitých částic unikajících ze Slunce. To jsou dva procesy závisející na elementární funkci v komplexním propojeném systému spojujícím Slunce a okolní prostor Země. Jedná se o systém, který může ovlivňovat změny kosmického počasí a mít dopad i na umělé družice a sondy.

Již mnoho let astronomové studují Slunce, avšak dosud nikdy přímo z oblasti uvnitř sluneční atmosféry,“ říká Seamus Tuohy, ředitel Space Systems Program Office, Draper Laboratory. „Taková mise vyžaduje kosmickou sondu a přístroje schopné odolávat extrémní radiaci při vysokých rychlostech pohybu a drsným slunečním podmínkám.“

Výzkum bude výhradně zaměřen na studium většiny hojně se vyskytujících částic ve sluneční atmosféře a slunečního větru – elektrony, protony a héliová jádra – „a kromě toho bude odpovídat na základní vědecké otázky, zaměřené na lepší porozumění rizikům kosmického počasí, představující nebezpečí pro moderní komunikační systémy, letectví a energetické soustavy, na kterých jsme závislí,“ říká Justin C. Kasper, hlavní vědecký pracovník Smithsonian Astrophysical Observatory a University of Michigan. „Existuje mnoho systémů, na kterých je náš moderní svět závislý – telekomunikace, GPS, satelity a elektrické rozvodné sítě – to vše může být přerušeno na delší dobu, pokud by nastala velká sluneční bouře. Připravovaná sonda Solar Probe Plus nám bude pomáhat předpovídat a zvládat dopady kosmického počasí na společnost.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] solarprobe.jhuapl.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Okolí slunce, Solar Probe Plus, Kosmické počasí


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »