Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars

Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars

Kompletní sestava čínské sondy k Marsu
Autor: Xinhua

Čína představila návrhy kosmické sondy a vědecké pojízdné laboratoře, které plánuje vyslat k rudé planetě Mars koncem tohoto desetiletí v průběhu mise, která se stane bezprecedentní výzvou pro čínský kosmický průmysl.

Čína, která vkládá miliardy do svého kosmického programu a pracuje na tom, aby se stala významným konkurentem NASA a ESA, oznámila v dubnu 2016 cíl vyslat kosmickou sondu „kolem roku 2020“ na oběžnou dráhu kolem Marsu společně s přistávacím modulem, který dopraví na povrch rudé planety pojízdnou vědeckou laboratoř.

Nová čínská nosná raketa Long March-5 odstartuje z kosmodromu Wenchang na ostrově v provincii Hainan v létě roku 2020, uvádí agentura Xinhua, která cituje slova Ye Peijian, specialisty mise. Přistávací modul se oddělí od orbiteru na konci jeho zhruba sedmiměsíční cesty a přistane poblíž rovníku planety Mars, kde pojízdná laboratoř zahájí výzkum povrchu, dodává Ye Peijian.

Vědecká pojízdná laboratoř o hmotnosti zhruba 200 kilogramů se bude pohybovat na šesti kolech, bude vybavena čtyřmi panely slunečních baterií a její životnost je plánována na 92 dnů, uvádějí Xinhua a další čínská média.

Dr. Wu Ji, ředitel Národního vesmírného vědeckého centra (National Space Science Centre) v Beijingu, které vyvíjí vědecké přístroje pro využití v kosmu, prohlásil, že orbiter ponese na své palubě mimo jiné i detektory částic, kamery pro mapování povrchu a přístroje schopné registrovat metan, jehož přítomnost může být známkou biologických procesů existujících na Marsu.

Čínská pojízdná laboratoř k výzkumu Marsu Autor: Xinhua
Čínská pojízdná laboratoř k výzkumu Marsu
Autor: Xinhua
Vozítko bude mít na své palubě 13 souprav vědeckého vybavení včetně velmi malé citlivé kamery a radaru k průzkumu podpovrchových vrstev horniny a vnitřní struktury Marsu, a také ke studiu atmosféry a a pátrání po přítomnosti vody a ledu. Průzkum může odhalit mnoho informací o minulosti a současnosti rudé planety.

I když je tento projekt velmi ambiciózní, hlavní projektant mise Zhang Rongqiao prohlásil, že jejím cílem bude rovněž demonstrovat technologie potřebné pro bezprecedentní misi, jejímž úkolem bude v roce 2030 odběr vzorků z povrchu Marsu a jejich doprava do pozemských laboratoří.

První čínská pojízdná laboratoř Yutu určená k výzkumu Měsíce byla vypuštěna v roce 2013 a přestože ji sužovaly mechanické problémy, daleko překročila plánovanou životnost. Činnost roveru byla definitivně ukončena počátkem srpna 2016.

První pokus Číny o vyslání kosmické sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu skončil neslavně v roce 2011. Malá sonda s názvem Yinghuo-1 odstartovala společně s ruskou sondou Fobos-Grunt; pro závadu na ruské raketě se však navedení k Marsu nezdařilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] gbtimes.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pojízdná laboratoř, Planeta Mars


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »