Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Oblak typu kumulonimbus na snímku z ISS
Autor: NASA

Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.

Jak vodní pára stoupající vzduchem vzhůru kondenzuje a mění se ze skupenství plynného na kapalné, uvolňuje se energie, která dodatečně ohřívá vzduch, což vede k větší konvekci a k výstupu oblaků do větších výšek, přičemž dochází k vytváření charakteristických vertikálních věží souvisejících s oblaky typu cumulonimbus.

Jestliže je v atmosféře přítomno dostatečné množství vlhkosti ke kondenzaci a pokračuje ohřev hmoty oblaku přes několik konvektivních cyklů, oblačné věže mohou vyrůst až do výšky 20 kilometrů.

Připojená fotografie v úvodu článku s označením ISS016-E-27426 byla pořízena 5. 2. 2008 pomocí digitální kamery Kodak 760C posádkou Mezinárodní kosmické stanice ISS v rámci experimentu pozorování zemského povrchu. Snímek pořídila posádka expedice 16 a zpracovala jej laboratoř Image Science & Analysis Laboratory, Johnson Space Center. Snímky tohoto druhu byly oříznuty a zvýrazněny ke zvýšení kontrastu. Odstraněny byly rovněž chybové artefakty. International Space Station Program poskytuje pomoc astronautům v pořizování snímků Země, které budou využitelné pro vědecké i publikační účely a zpracovává tyto snímky k volnému šíření na internetu.

Cumulonimbus je mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě obrovských věží. Alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. Tato část se rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Pod základnou oblaku, obvykle velmi tmavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou – ale nemusí – s cumulonimbem souviset, a dále se zde vyskytují srážky.

Cumulonimby se skládají jednak z vodních kapiček, jednak – zejména v horních částech – z ledových krystalů. Obsahují však také velké dešťové kapky a často i sněhové vločky, sněhové krupky, zmrzlý déšť či kroupy. Vodní kapičky a dešťové kapky mohou být silně přechlazené. Horizontální i vertikální rozměry cumulonimbu jsou tak velké, že jeho charakteristický tvar jako celku lze spatřit jen na značnou vzdálenost. Cumulonimby se mohou vyskytovat buď osamoceně nebo v souvislé řadě, která pak vyhlíží jako mohutná zeď.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int
[2] visibleearth.nasa.gov
[3] mraky.astronomie.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Cumulonimbus, Mezinárodní kosmická stanice


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »