Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 10. díl: MARDI

Curiosity 10. díl: MARDI

MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSS
MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSS
Série článků o vědeckém vybavení na palubě roveru Curiosity dnes končí. Dnes se budeme věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první – kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager. Samotné čtení o Curiosity ještě na konci není, pokračovat budeme až do přistání.

Jedná se o širokoúhlou barevnou kameru, která snímá prostor pod vozítkem. Vlastní technologie snímání je velmi podobná těm, které používají kamery MastCam a MAHLI. Tato kamera snímá oblast 70° x 55°. Snímky poslouží k dokonalému zmapování oblasti, kam rover přistává. Vědci tak budou mít krátce po přistání přehled, jak to v okolí roveru vypadá a kam by mohli Curiosity poslat. Díky tomu, že snímků budou stovky, poslouží k vytvoření map mnohem podrobnějších než těch, které pochází ze sond na oběžné dráze.

Testovací záběr kamery MARDI v laboratořích. NASA/JPL/MSSS
Testovací záběr kamery MARDI v laboratořích. NASA/JPL/MSSS
Kamera MARDI disponuje 8 GB flash paměti, na kterou se budou ukládat videa s rozlišením 1600 x 1200 pixelů. Snímkovací frekvence je 4 snímky / sekundu. kamerový čip CCD se postará o kvalitní podání barev, protože okamžitě poskytne data o každé barevné složce pixelu. Náhledy a pár obrázků v plném rozlišení můžeme na Zemi očekávat několik dní po přistání. Už samotné náhledy budou velmi zajímavé – rozlišením by měly být srovnatelné s videem na YouTube. Kdy se dočkáme všech snímků v plném rozlišení se nedá dopředu odhadnout – záleží na tom, kolik dat budou odesílat další vědecké přístroje – instrumenty se totiž musí podělit o komunikační linku, jejíž kapacita není nafukovací.

Kamera začne nahrávat ve chvíli, kdy se od přeletové schránky oddělí tepelný štít. V tu chvíli by měla kamera pokrýt oblast o průměru několika kilometrů. Na vnitřní straně tepelného štítu je navíc bílá oblast, která po odhození poslouží kameře MARDI ke kalibraci bílé barvy – je tedy jasné, že na to není mnoho času. Čím víc se bude sestava blížit k povrchu, tím bude snímaný prostor menší, zato však s více detaily. Z výšky dvou kilometrů bude mít jeden pixel velikost 1,5 metru. Očekává se, že se obraz bude trochu kymácet vlivem působení větru, který bude pohybovat robotem na padáku nebo vibracemi vlivem motorů. Aby byly obrázky co nejméně rozmazané je expoziční čas omezený pouze na 1,3 milisekundy. Především rotační pohyby by měly ustat, jakmile přijde ke slovu motorické brzdění. V tu chvíli ale budou snímky ovlivněny vibracemi raketových motorů. Úplně poslední snímek před přistáním pokryje oblast velkou přibližně jako koupelnový ručník, která se bude nacházet pod levým předním bokem vozítka. V tu chvíli bude rozlišení zhruba 1,5 mm/pixel. Po přistání ale její práce neskončí. Každý den se vědci mohou rozhodnout, zda ji využijí a pořídí snímek terénu pod vozítkem – i když se to nezdá, tak i tyto fotky mohou prozradit mnoho důležitého o geologii rudé planety.

MARDI na Curiosity. NASA/JPL
MARDI na Curiosity. NASA/JPL
Kamera MARDI bude mít i vědecký úkol. Kombinací jejích snímků a údajů pohybových senzorů během sestupu budou moci vědci nahlédnout do atmosféry – podle toho jak ovlivňuje padající těleso, tak na sebe prozradí spoustu věcí – třeba rychlosti větru ve vysokých výškách, hustotu apod.

Jak jsme avizovali již na začátku tohoto příspěvku, seriál o vědeckých přístrojích na MSL končí. Ale protože se ukázalo, že zájem informace ohledně MSL je velký, těšte se na pokračování. Podíváme se na to, jakým způsobem se Curiosity na Mars vlastně dostane a co ji čeká po přistání.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »