Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 5. díl: CheMin

Curiosity 5. díl: CheMin

Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPL
Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPL
Dnes se podíváme na první přístroj, který má za úkol přímé zkoumání vzorků, tedy prachu a úlomků kamenů. Až doposud jsme se zaměřovali spíše na průzkum z větší či menší vzdálenosti. Teď nás čeká přístroj CheMin (Chemistry & Mineralogy), který se nachází na těle roveru a jeho úkolem není nic jiného, než provádět chemické rozbory odebraných vzorků. V nich bude pátrat především po prvcích, které jsou potřebné pro vznik života.

Vůbec poprvé na Rudé planetě se nasazení dočkává přístroj, který využívá průzkumu na základě rentgenového rozkladu. Tato metoda je mnohem přesnější, než postupy používané při dřívějších misích. Měření rentgenového záření umožňuje velmi přesně určit přítomnost a množství obsažených prvků. Princip je následující – svazek rentgenových paprsků se na vzorku rozptýlí. Jelikož jsou základem většiny horniny krystaly, dá se ze způsobu, jakým odráží paprsky vyčíst mnoho informací. jde především o úhly, pod jakými se paprsky odráží – ty nám napoví, o jakou krystalografickou soustavu se jedná. Skoro by se dalo říct, že každý minerál má jiné lomy a odrazy paprsků, které vytváří jeho unikátní „otisk prstu“.

Princip fungování přístroje CheMin, NASA/JPL
Princip fungování přístroje CheMin, NASA/JPL
Zkoumaný materiál se získá buď odbroušením kamenů, nebo prostým nabráním prachu, který pokrývá marsovský povrch. V obou případech se o transport materiálu k násypce postará robotická paže vozítka. Jak jsme si řekli už na začátku – CheMin bychom našli v těle roveru – přesněji v jeho přední části. Tam se nachází odnímatelná krytka sloužící k nasypání vzorku – materiál pak padá dovnitř a dopadne na vibrující síto. Přes něj projdou pouze částice menší než 0,15 milimetru. Pak už na něj čeká vědecký průzkum. Materiál dopadne do připravené kapsle o průměru knoflíku u košile a tloušťce kreditní karty. Stěny této kapsle jsou z průhledného materiálu. Celkem bychom v útrobách přístroje našli 32 těchto kapslí, které jsou umístěny na otočném kole. Jeho otočením je tak možné zahájit průzkum kteréhokoliv vzorku – stačí jen otočit kolem tak, aby požadovanou kapslí procházelo rentgenové záření. Pět kapslí je zaplněno už od začátku – byly naplněny ještě před startem známými látkami a na Marsu budou sloužit ke kalibraci přístroje. Zbývajících 27 kapslí je připraveno na vzorky z Marsu – každá kapsle je přitom vícenásobně použitelná. Kapsle jsou spojeny do dvojice a každá dvojice je připevněna k jedné ladičce. Ta je napojena na drobný piezoelektrický bzučák. Ten se aktivuje, pokud je „jeho“ kapsle zkoumaná a rozechvívá ladičku. Frekvence kmitů je asi 200 za sekundu (střední C na klavíru má 261 kmitů za sekundu). Není to samoúčelné hraní – tím, že se chvěje ladička tak se hýbe i kapsle se vzorkem. A tím pádem se pohybuje i prášek v kapsli – rentgenový paprsek tak postupně prozkoumá větší množství materiálu, než pokud by byl vzorek nehybný. Samotný přístroj váží asi 10 kilogramů a na první pohled připomíná krychli s hranou 25 centimetrů.

Rentgenové záření v přístroji CheMin je emitováno vysokoenergetickými elektrony, které bombardují kobaltový terč. Záření pak projde vzorkem a zamíří do detektoru, kde bychom našli přístroje citlivé na detekci rentgenových paprsků a několika kamer. Přístroje jsou hlazeny na -60°C. Přístroje se zaměřují nejen na zkoumání primárních paprsků, tedy těch, které byly vyslány výše popsaným způsobem prošly vzorkem a dopadly na detektor. Pozornost se věnuje i sekundárním paprskům, které vznikají až ve vzorku po ozáření primárním zdrojem. Je to taková rentgenová fluorescence. Tímto způsobem se daří objevit prvky těžší než sodík. Přístroje, které se doposud vydaly na Mars nebyly schopné odhalit všechny minerály. CheMin odhalí i sloučeniny, kterých je ve vzorku 3%. Přístroj se dá použít i pro nekrystalické vzorky – například pro vulkanické sklo. Jelikož každý materiál potřebuje ke svému zformování určité podmínky (přítomnost vody, teplota, tlak), tak díky zjištění složení hornin můžeme poznat, jak to na Marsu vypadalo v době, kdy tento materiál vznikal. Navíc pokud průzkum odhalí fosfáty, uhličitany, sulfáty, nebo křemičitany, může to být vodítko pro hledání dřívější existence života.

Tolik tedy přístroj CheMin. A už teď se těšte na zítřek – čeká nás největší vědecký přístroj roveru Curiosity – v podstatě samostatná vědecká laboratoř s názvem SAM.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »