Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 7. díl: REMS

Curiosity 7. díl: REMS

Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.

Zařízení REMS má španělský původ a je to v podstatě meteorologická stanice zabudovaná do „krku“ vozítka. Bude sbírat například informace o rychlosti a směru větru, tlaku a vlhkosti atmosféry, teplotě a UV záření. Plán počítá s tím, že by tento přístroj každou hodinu po dobu pěti minut sbíral informace o počasí. A tak by to šlo po celý marsovský rok (cca 2 pozemské roky).

Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Údaje o větru, teplotě a vlhkosti sbírají čidla umístěná ve dvou „prstech“ na stěžni vozítka. Každý z těchto výběžků obsahuje snímač teploty vzduchu a tři senzory zajišťující snímání pohybu ve třech osách. Jelikož jsou „prsty“ od sebe vzdáleny 120°, je možné vypočítat údaje o větru i když by „krk“ bránil přímému snímání.

„Prst“ mířící vpřed navíc obsahuje měřič vlhkosti – druhý výběžek má naopak navíc infračervený detektor povrchové teploty. Senzor snímající tlak bychom našli v těle roveru za prachotěsnou přepážkou. UV senzor se nachází na horní ploše těla vozítka. Jeho úkolem je měřit šest různých vlnových délek ultrafialového spektra včetně těch, které má na starosti MRO – zatím žádná mise pracující na povrchu Marsu se nezaměřovala na komplexní měření UV záření.

 

Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Díky poznatkům z REMS můžeme zpřesnit naše znalosti o globální atmosféře rudé planety a rozvíjet případné teoretické scénáře jejího obydlení. Další výhodou je ověření údajů poskytovaných družicí MRO. Pozorování ukázala, že v období zimy na pólech zamrzne oxid uhličitý a změní se v suchý led. Během jara pak zase vysublimuje do atmosféry. Curiosity se bude pohybovat daleko od pólů, ale díky změnám tlaku atmosféry může tyto jevy nepřímo potvrdit. Měření teploty spolu s dalšími údaji mohou odhalit, zda tu jsou podmínky vhodné pro vznik života. Data získaná měřením teploty a vlhkosti zase zlepší naše znalosti vzájemného ovlivňování vodní páry mezi horninami a atmosférou. Očekává se, že teploty budou kolísat od -90°C do -30°C v zimě. S tím, že během „teplých dní“ by se rover mohl dočkat i teplot kolem nuly.

UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV záření asi nemá smysl šířeji představovat – má mimořádný vliv pro případný vznik života. Díky datům z REMS mohou vědci lépe spočítat, kolik záření dopadá na povrch nyní a kolik mohlo dopadat dříve.

Data z přístroje REMS bude vyhodnocovat tým 40 španělských specialistů. Ti slibují, že by měli vydávat každý den aktuální zpravodajství – něco jako „Předpověď počasí z Marsu“ – jen s tím rozdílem, že se budou věnovat právě uplynulému dni.


Španělský příspěvek k Mars Science Laboratory. La Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas (CSIC)

A na co se těšit zítra? Čeká nás přístroj RAD.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »