Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 7. díl: REMS

Curiosity 7. díl: REMS

Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.

Zařízení REMS má španělský původ a je to v podstatě meteorologická stanice zabudovaná do "krku" vozítka. Bude sbírat například informace o rychlosti a směru větru, tlaku a vlhkosti atmosféry, teplotě a UV záření. Plán počítá s tím, že by tento přístroj každou hodinu po dobu pěti minut sbíral informace o počasí. A tak by to šlo po celý marsovský rok (cca 2 pozemské roky).

Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Údaje o větru, teplotě a vlhkosti sbírají čidla umístěná ve dvou "prstech" na stěžni vozítka. Každý z těchto výběžků obsahuje snímač teploty vzduchu a tři senzory zajišťující snímání pohybu ve třech osách. Jelikož jsou "prsty" od sebe vzdáleny 120°, je možné vypočítat údaje o větru i když by "krk" bránil přímému snímání.

"Prst" mířící vpřed navíc obsahuje měřič vlhkosti - druhý výběžek má naopak navíc infračervený detektor povrchové teploty. Senzor snímající tlak bychom našli v těle roveru za prachotěsnou přepážkou. UV senzor se nachází na horní ploše těla vozítka. Jeho úkolem je měřit šest různých vlnových délek ultrafialového spektra včetně těch, které má na starosti MRO - zatím žádná mise pracující na povrchu Marsu se nezaměřovala na komplexní měření UV záření.

Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Díky poznatkům z REMS můžeme zpřesnit naše znalosti o globální atmosféře rudé planety a rozvíjet případné teoretické scénáře jejího obydlení. Další výhodou je ověření údajů poskytovaných družicí MRO. Pozorování ukázala, že v období zimy na pólech zamrzne oxid uhličitý a změní se v suchý led. Během jara pak zase vysublimuje do atmosféry. Curiosity se bude pohybovat daleko od pólů, ale díky změnám tlaku atmosféry může tyto jevy nepřímo potvrdit. Měření teploty spolu s dalšími údaji mohou odhalit, zda tu jsou podmínky vhodné pro vznik života. Data získaná měřením teploty a vlhkosti zase zlepší naše znalosti vzájemného ovlivňování vodní páry mezi horninami a atmosférou. Očekává se, že teploty budou kolísat od -90°C do -30°C v zimě. S tím, že během "teplých dní" by se rover mohl dočkat i teplot kolem nuly.

UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV záření asi nemá smysl šířeji představovat - má mimořádný vliv pro případný vznik života. Díky datům z REMS mohou vědci lépe spočítat, kolik záření dopadá na povrch nyní a kolik mohlo dopadat dříve.

Data z přístroje REMS bude vyhodnocovat tým 40 španělských specialistů. Ti slibují, že by měli vydávat každý den aktuální zpravodajství - něco jako "Předpověď počasí z Marsu" - jen s tím rozdílem, že se budou věnovat právě uplynulému dni.


Španělský příspěvek k Mars Science Laboratory. La Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas (CSIC)

A na co se těšit zítra? Čeká nás přístroj RAD.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Curiosity, Mars


9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animácia pohybu blízkozemskej planetky s označením 2021 DW1

Další informace »