Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 9. díl: DAN

Curiosity 9. díl: DAN

Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-Caltech
Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-Caltech
V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na ruský příspěvek k projektu vozítka Curiosity. Je jím přístroj DAN, tedy Dynamic Albedo of Neutrons. Hlavním úkolem tohoto přístroje je pátrat po vodě. Dokáže totiž odhalit atomy vodíku i v hloubce půl metru pod povrchem. Využívá k tomu vystřelovaných neutronů a následně měří a vyhodnocuje, jak se odráží.

Zdroj neutronů na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Zdroj neutronů na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Takový systém hledání vody se již osvědčil – používá se na sondách, které krouží okolo rudé planety – třeba na Mars Odyssey – tam mimochodem podobný přístroj vyrobil stejný tým, který má na svědomí i DAN na Curiosity. Nyní jde o to, jak se předvede při bližším hledání. Vyhledávání funguje na poměrně jednoduchém principu – vystřelený neutron narazí do atomu vodíku a rozehraje biliár na subatomární úrovni. Výsledkem je změna energie, kterou měřidla zaznamenají. A jelikož je u vodíku tato změna dobře známá, bude velmi dobře k nalezení. Možná si říkáte, kde se budou ty neutrony brát. DAN umí pracovat v pasivním režimu, kdy využívá přirozeného dopadů neutronů pocházejících z kosmického záření. Kromě toho má ale také vlastní neutronový pulzní generátor – v aktivním režimu tak může bombardovat povrch. V tomto případě je tak citlivý, že odhalí i vodu v koncentraci jedné promile.

Detektory na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Detektory na pravoboku MSL / Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Vlastní generátor neutronů bychom našli na pravém boku vozítka, vyhodnocovací senzory pak na boku levém. Každý puls trvá zhruba jednu mikrosekundu a frekvence palby může být až 10 pulsů / vteřinu. Přístroj ale nemusí být neustále v provozu. Podle všeho se očekává, že bude pracovat jen když vozítko zaparkuje. Měřidla následně zaznamenávají přílet odražených neutronů a zjišťují jejich energetické stavy, množství, ale také čas, kdy dorazily. Odhady hovoří o tom, že generátor může vyrobit až 10 milionů pulsů, přičemž každý obsahuje zhruba 10 milionů neutronů.

Očekává se, že voda v místě přistání bude nejspíše ve formě hydratovaných minerálů, kdy jsou její molekuly, nebo hydroxylové ionty spojeny s krystalovou mřížkou horniny. Díky tomu mohou zadržovat vodu i v případě, kdy je běžná voda z povrchu už dávno pryč. Jsou to v podstatě molekuloví vězni umístění do atomární šatlavy v dobách, kdy Mars měl vody dost. Pak voda zmizela, ale molekuly uvězněné v hydratovaných minerálech zůstaly až do dnešních dnů. DAN může také proměřovat, jak se mění koncentrace vody v půdě v průběhu roku, nebo jaký je vztah mezi půdní a vzdušnou vlhkostí. Ačkoliv je to v kráteru Gale, kde rover přistane nepravděpodobné, tak DAN by dokázal odhalit i pod povrchem uložený led.

A co nás čeká příště? Vrátíme se ke kamerám a podíváme se na zoubek té, která přijde ke slovu jako první – sestupová kamera MARDI.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »