Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dragon se chystá k ISS, Falcon na přistání na pevnině

Dragon se chystá k ISS, Falcon na přistání na pevnině

Loď Dragon se vznáší nad Zemí.
Autor: NASA.

Další zásobovací let soukromé nákladní lodi Dragon je už na spadnutí, proto se v dnešním článku podíváme na detaily této mise. Jedná se v pořadí už o jedenáctý exemplář Dragonu, který se vydá do vesmíru. V útrobách nákladní lodi bude 1790 kilogramů zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů. V nehermetizovaném trunku pak bude upevněn stykovací adaptér IDA, náhrada za kus, který byl ztracen při misi CRS-7. Přistání prvního stupně je samozřejmě opět v plánu, po poslední sérii přistání na moři se však můžeme těšit na pokus o přistání na pevnině. Start samotný je zatím naplánovaný na pondělí v 6:45 našeho času. Přenos vám nabídne živě s českým komentářem server kosmonautix.cz.

Z 1790 kg nákladu v natlakované sekci Dragonu bude celých 930 kg tvořeno vědeckými experimenty, 370 kg zaberou zásoby pro posádku, 280 kg připadne na náhradní díly, 127 kg pak na pomůcky pro výstupy do vesmíru, 54 kilogramů připadne na ruské vybavení a jediný kilogram zaberou náhradní díly do počítačů. Ale asi nejdůležitější část nákladu se bude nacházet v trunku Dragonu, 467 kilogramů vážící stykovací adaptér IDA-2 (International Docking Adapter). Ten bude připojen na konec přechodového tunelu PMA (Pressurised Mating Adapter). Oba tunely PMA (PMA 2 a PMA 3) se nacházejí na uzlu Harmony. Podle původního plánu měl být adaptér IDA-1 připojen k PMA 2 a IDA-2 k PMA 3, ale havárie mise CRS-7 a ztráta IDA-1 situaci zkomplikovala. Proto je nyní v plánu připojit IDA-2 k PMA 2 a nový IDA-3 k PMA 3. Pro výrobu IDA-3 budou využity díly, které zbyly po předchozích dvou adaptérech, takže nebude nutné vyrobit všechno znovu. Start by pak měl přijít v květnu roku 2017 při misi CRS-12. Adaptéry IDA umožní mimo jiné automatické připojování nových soukromých lodí pro posádku (Crew Dragon a Starliner), pokud se o jejich funkci chcete dovědět více, máme pro vás samostatný článek věnovaný přesně tomuto tématu.

Blížící se Dragon okny kosmické stanice Autor: Twitter/astronaut Tim Kopra
Blížící se Dragon okny kosmické stanice
Autor: Twitter/astronaut Tim Kopra
Jak už to ale v poslední době bývá u startů společnosti SpaceX, přistání prvního stupně většinou zajímá fanoušky více než vynášený náklad. Tentokrát se můžeme těšit na obzvláště zajímavou podívanou, v plánu je totiž v pořadí již druhé přistání na pevnině. Už po poslední zásobovací misi CRS-8 prohlásil Elon Musk, že Falcon 9 je schopný návratu na pevninu při startu s lodí Dragon. V případě CRS-8 však SpaceX zvolila přistání na plošině, které se jim do té doby nepovedlo a které je kritické pro starty na energičtější oběžné dráhy. Po úspěchu mise CRS-8, který byl následován třemi přistáními při misích na dráhu přechodovou ke geostacionární si už SpaceX nepotřebuje procvičovat přistání na vodě, proto je pro tuto misi v plánu přistání na pevnině, což bude velmi pravděpodobně platit i pro další starty Dragonu.

Určitě tedy uvidíme všechny tři brzdící zážehy, protože v případě přistání na pevnině není možné první zážeh vypustit. Je potřeba ale zmínit, že palivové rezervy nebudou moc veliké, zmínil to sám Musk při tiskové konferenci po CRS-8 a také to vychází z porovnání s misí OG-2 (první přistání na pevnině). Náklad vynášený při misi OG-2 měl totiž hmotnost pouze okolo 2000 kg, zatímco CRS-9 Dragon bude mít hmotnost více než 7000 kg. Proto je možné, že bude Falcon přistávat na třech motorech, aby ušetřil co nejvíce paliva.  Plošina Of Course I Still Love You se už vrátila zpátky do přístavu Port Canaveral, poté co si prošla kontrolou a opravami ve Freeportu. Je pravděpodobné, že se plošina vydá na moře, sloužila by jako záloha, pokud by bylo přistání na pevnině z jakéhokoliv důvodu znemožněno.

Před startem proběhne obvyklý statický zážeh, nepotvrzené informace zatím hovoří o sobotním ránu. Aktualizace ohledně statického zážehu budou doplněny do tohoto článku. Počasí pro den startu vypadá zatím velmi dobře, pravděpodobnost špatných povětrnostních podmínek je pouze 10%. Pokud by byl start o den odložen, šance na porušení limitů stoupne na 30%. Start je plánovaný na pondělní ráno, v 6:45 našeho času. O našem přímém, česky komentovaném přenosu ještě vyjde speciální článek. Sledujte postranní panel na našem blogu kvůli případným odkladům.

Autor textu je Daniel Heřt.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov
[2] Kosmonautix.cz - fórum
[3] Patrick.af.mil

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Dragon, ISS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »