Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA zvažuje projekt bombardování dvojplanetky

ESA zvažuje projekt bombardování dvojplanetky

Dvojitá evropská sonda AIDA a bombardování planetky Didymos Autor: ESA
Dvojitá evropská sonda AIDA a bombardování planetky Didymos
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA připravila návrh nové kosmické mise s názvem AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment). Jejím cílem bude binární asteroid (tj. dvojplanetka, resp. planetka a její měsíček) Didymos. Nedávný meteor nad Čeljabinskem (Rusko) a tentýž den průlet asteroidu 2012 DA14 v blízkosti naší planety zdůraznil nutnost ochrany Země před těmito nebezpečnými kosmickými tělesy.

Poslední dva roky ESA pracovala v rámci mezinárodní spolupráce na koncepci mise přezdívané AIDA. Koncem února 2013 vědecká centra na obou březích Atlantiku odsouhlasila realizaci kosmické sondy, jejíž cílem bude výzkum planetky Didymos.

Podle současných pozorování a výpočtů se planetka Didymos nejvíce přiblíží k Zemi na vzdálenost přibližně 11 miliónů kilometrů, a to v roce 2022.

Didymos je ve skutečnosti dvojplanetka – dvě tělesa obíhající navzájem kolem sebe. Větší objekt má průměr asi 800 m, jeho průvodce je poněkud menší, s průměrem asi 150 m.

Kosmická sonda AIDA patří do kategorie levných misí realizovaných v rámci mezinárodní spolupráce. Ve skutečnosti se bude skládat ze dvou malých sond určených k výzkumu vybrané dvojplanetky. Zatímco jedna sonda narazí do menšího tělesa rychlostí 6,25 km/s, druhá bude mít za úkol zaznamenávat vše, co se bude dít.

Jedním z důsledků srážky může být změna vzájemného oběhu obou těles dvojplanetky. Cílem projektu AIDA není ukázat, jakým způsobem můžeme odklonit asteroid, který ohrožuje Zemi, ale bude se jednat o první krok na této cestě.

Představa binární planetky Didymos Autor: ESA
Představa binární planetky Didymos
Autor: ESA
Sonda je koncipovaná tak, aby byla nezávislá a aby mohla samostatně realizovat většinu z plánovaných výzkumů. Menší sonda představující impaktor je označovaná jako DART (Double Asteroid Redirection Test). Navrhovatelem této části je Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory, USA. Druhou část sondy s názvem AIM (Asteroid Impact Monitor) připravuje ESA. Jejím úkolem bude detailní průzkum asteroidu Didymos, a to jak před kolizí, tak i po ní.

Planetka Didymos nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí, avšak přiblíží se k naší planetě dostatečně blízko, aby mohla být pozorovatelná pozemními dalekohledy o průměru 1 až 2 metry, a to v době před srážkou s kosmickou sondou, tak i po tomto bombardování. Podrobné snímky pořízené výzkumnou sondou AIM poskytnou detailní pohled na planetku a pozorování dynamiky impaktu, stejně tak pozorování následného kráteru.

Začátkem února ESA zveřejnila výzvu vědcům k navržení experimentů, které by mohly být prováděny během realizace mise nebo k navržení pozemních pozorování za účelem zvýšení jejich přínosu.

„AIDA není jen mise k výzkumu asteroidu; je rovněž míněna jako výzkumná platforma pro realizaci jiných vědeckých úkolů,“ říká Andrés Gálvez, ESA.

Přiblížení planetky Didymos k Zemi Autor: ESA
Přiblížení planetky Didymos k Zemi
Autor: ESA
„Projekt má svoji hodnotu v mnoha oblastech,“ souhlasí Andy Cheng, vedoucí člen týmu sondy AIDA z Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory, „a to od aplikované vědy a výzkumu až po využití asteroidů jako zdrojů surovin.“

Vědecké týmy mají do 15. března 2013 vyjádřit svůj zájem o účast na projektu. Návrhy experimentů se mohou týkat čehokoliv, co má spojitost s vysokorychlostními impakty, s planetologií, s obranou proti nebezpečným planetkám, s budoucími pilotovanými lety k asteroidům či se zlepšením činnosti a využitelnosti kosmických sond.

Relativní množství uvolněné energie při srážce kosmické sondy s planetkou rychlostí 6 km/s je podobné, jako když se velký úlomek kosmického smetí srazí s nějakou družicí. Mise tak může rovněž pomoci při modelování situace ztráty několika družic po zásahu kosmickým smetím.

Planetka 65803 Didymos (1996 GT) byla objevena 11. 4. 1996. Patří mezi asteroidy typu Apollo, které křižují dráhu Země. Jedná se o dvojitou planetku, jejíž složky se navzájem obíhají v periodě 11,9 hodiny. Tělesa o velikosti 800 m a 150 m dělí vzdálenost 1,1 km.

V listopadu 2003 se planetka přiblížila k Zemi na vzdálenost 7,18 miliónu km, v listopadu 2123 bude vzdálená od Země 5,9 miliónu km. Planetka se rovněž přiblíží k planetě Mars. V roce 2144 bude obě tělesa dělit vzdálenost 4,69 miliónu km.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Didymos, Planetka, ESA, Kosmická sonda, AIDA


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »