Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  EUCLID – družice pro průzkum skryté hmoty a energie

EUCLID – družice pro průzkum skryté hmoty a energie

Družice Euclid bude realizována ve spolupráci ESA a NASA Autor: ESA
Družice Euclid bude realizována ve spolupráci ESA a NASA
Autor: ESA
NASA se oficiálně připojila k realizaci mise EUCLID, což je projekt Evropské kosmické agentury ESA. Realizace projektu předpokládá návrh, vývoj a vypuštění kosmického dalekohledu za účelem výzkumu záhadné povahy skryté hmoty a skryté energie.

Vypuštění kosmického dalekohledu je naplánováno na rok 2020. Družice Euclid bude vybavena dalekohledem o průměru 1,2 m a dvěma vědeckými přístroji. Bude mít za úkol mapovat tvar, jasnost a prostorové rozložení dvou miliard galaxií pokrývající více než jednu třetinu celé oblohy, a tak se „ohlédnout“ zpět v čase přes tři čtvrtiny historie existence vesmíru.

Vědci doufají, že tak vyřeší klíčový problém našeho chápání vývoje a osudu rozpínajícího se vesmíru. Předpokládají, že porozumí úloze, kterou hrají skrytá (temná) hmota a skrytá (temná) energie.

Skrytá hmota je neviditelná, avšak její gravitace se podílí na zpomalování rychlosti rozpínání vesmíru. Naopak skrytá energie, jak se zdá, hraje důležitou roli při celkovém zrychlování expanze vesmíru, jak to dnes můžeme pozorovat.

Společně tyto dvě složky představují více než 95 % hmoty a energie vesmíru, zatímco normální hmota a energie tvoří jen zbývající malou část vesmíru. Jaká je povaha převažujících komponent vesmíru, to je zatím stále záhadou.

NASA nedávno podepsala dohodu o spolupráci s ESA o zapojení do mise Euclid. Americká organizace pro letectví a vesmír dodá zařízení s dvaceti detektory blízkého infračerveného záření, které bude fungovat společně s kamerou pro oblast viditelného světla. Výrobu přístrojů, dalekohledu a družice včetně jejího řízení zajistí ESA.

NASA rovněž nominovala 40 amerických vědců, kteří se stali členy týmu pro návrh družice Euclid, který bude připravovat přístroje a provádět analýzy získaných dat, která budou na Zemi přicházet v průběhu mise. Součástí vědeckého týmu bude rovněž 1000 odborníků ze stovky vědeckých institucí v evropských státech.

Představa družice Euclid v libračním bodě L2 Autor: ESA
Představa družice Euclid v libračním bodě L2
Autor: ESA
„Evropská mise Euclid je navrhována za účelem řešení základních otázek moderní kosmologie. Velmi vítáme příspěvek NASA do tohoto významného úsilí. Spolupráce mezi těmito dvěma kosmickými agenturami je dlouhodobá a velmi významná,“ říká Alvaro Giménez Cañete, ředitel vědeckého a kosmického výzkumu v ESA.

„NASA je velmi hrdá na to, že může přispět v rámci připravované mise ESA k vyřešení snad největší vědecké záhady současnosti,“ říká John Grunsfeld, NASA.

Mise Euclid je optimalizovaná k získání odpovědi na jednu z nejzávažnějších otázek moderní kosmologie: proč se expanze vesmíru tak intenzivně zrychluje? Proč se rychlost rozpínání pomalu nezmenšuje v důsledku gravitační přitažlivosti veškeré hmoty ve vesmíru přítomné? Zrychlující se expanze vesmíru byla objevena v roce 1998 mezinárodním týmem astronomů na základě pozorování vzdálených supernov. Dodnes není známo, proč ke zrychlování rozpínání vesmíru dochází.

Termín „skrytá energie“ (někdy se též používá vyjádření temná energie) je často používán k označení záhadné síly ovlivňující rozpínání vesmíru. Na základě studia tohoto působení na galaxie a kupy galaxií napříč vesmírem astronomové doufají, že jim družice Euclid pomůže lépe porozumět tomu, jaká je skutečná povaha a účinek této energie.

Zdroj: www.esa.int a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESA, Skrytá energie, Skrytá látka, Euclid


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »