Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci a dostává se do míst, kde na ni už více působí přitažlivost Měsíce než přitažlivost Země. Doktor Bernard Foing, hlavní vědecký poradce Evropské kosmické agentury (ESA) to označil za symbolický mezník. V noci 15.listopadu zahájí SMART 1 delikátní manévr, který jej později navede na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jakmile totiž sondu zachytí měsíční gravitace, musí se zahájit opačný manévr než uskutečňovala doposud. K Měsíci sonda stoupala po obrovské spirále stále výš a výš nad zemský povrch tak, že zrychlovala. Nyní bude po podobné spirále sestupovat k povrchu Měsíce tím, že bude brzdit.

Iontový motor sondy za 70 milionů liber začne pracovat nepřetržitě po dobu čtyř dnů a to dostane sondu na sestupovou spirálu, která bude zakončena stabilní eliptickou oběžnou dráhou ve výšce 300 až 3.000 km nad povrchem Měsíce.

Až doposud SMART 1 testoval hlavně svůj pohonný systém, iontový motor používající jako hnací médium elektricky nabité částice atomů xenonu. V lednu 2005 však už má začít vědecká část jeho mise. Sonda nese na palubě rentgenový spektrometr D-CIXS, kterým bude mapovat rozložení chemických prvků na povrchu našeho souputníka a tak pomůže otestovat teorie o vzniku a vývoji Měsíce.

Doktor Foing je zastáncem teorie, že Měsíc je synem Země, ze které se odštěpil po nárazu zárodku jiné planety o velikosti přibližně Marsu. Ten narazil do vznikající Země před asi 4,5 miliardami let a vytrhl z ní velkou část pláště. Trosky vzniklé srážkou se na oběžné dráze Země opět spojily (rekondenzovaly) a vytvořily Měsíc. Tato teorie má velkou naději na to být pravdivou, protože na rozdíl od jiných postihuje celou řadu zásadních vlastností soustavy Země - Měsíc, jako jsou například naklonění osy rotace Země, rozdílné hustoty Země a Měsíce, jeho vzdalování od Země atp.

Jedním z cílů spektrometru D-CIXS je velký impaktní kráter na odvrácené straně Měsíce nebo zkoumání oblasti okolo měsíčního jižního pólu, roviny známé jako vrchol věčného světla. Ten jak se zdá je je trvale ozařován šikmým slunečním světlem a díly tomu má na Měsíc poměrně příznivou a stabilní teplotu okolo -20°C, tedy mnohem více než teploty kolísající mezi -170° až +120°C na ostatních místech povrchu, zejména na rovníku. SMART 1 bude také hledat vodní led ve velmi hlubokých kráterech. Ten by mohl později sloužit lidem při osídlování Měsíce.

Podle: BBC News
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC 24. 6. ráno z Jablonce n. N.

Pěkné struktury v NLC

Další informace »