Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci

Evropská sonda SMART 1 opouští zemskou gravitaci a dostává se do míst, kde na ni už více působí přitažlivost Měsíce než přitažlivost Země. Doktor Bernard Foing, hlavní vědecký poradce Evropské kosmické agentury (ESA) to označil za symbolický mezník. V noci 15.listopadu zahájí SMART 1 delikátní manévr, který jej později navede na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jakmile totiž sondu zachytí měsíční gravitace, musí se zahájit opačný manévr než uskutečňovala doposud. K Měsíci sonda stoupala po obrovské spirále stále výš a výš nad zemský povrch tak, že zrychlovala. Nyní bude po podobné spirále sestupovat k povrchu Měsíce tím, že bude brzdit.

Iontový motor sondy za 70 milionů liber začne pracovat nepřetržitě po dobu čtyř dnů a to dostane sondu na sestupovou spirálu, která bude zakončena stabilní eliptickou oběžnou dráhou ve výšce 300 až 3.000 km nad povrchem Měsíce.

Až doposud SMART 1 testoval hlavně svůj pohonný systém, iontový motor používající jako hnací médium elektricky nabité částice atomů xenonu. V lednu 2005 však už má začít vědecká část jeho mise. Sonda nese na palubě rentgenový spektrometr D-CIXS, kterým bude mapovat rozložení chemických prvků na povrchu našeho souputníka a tak pomůže otestovat teorie o vzniku a vývoji Měsíce.

Doktor Foing je zastáncem teorie, že Měsíc je synem Země, ze které se odštěpil po nárazu zárodku jiné planety o velikosti přibližně Marsu. Ten narazil do vznikající Země před asi 4,5 miliardami let a vytrhl z ní velkou část pláště. Trosky vzniklé srážkou se na oběžné dráze Země opět spojily (rekondenzovaly) a vytvořily Měsíc. Tato teorie má velkou naději na to být pravdivou, protože na rozdíl od jiných postihuje celou řadu zásadních vlastností soustavy Země - Měsíc, jako jsou například naklonění osy rotace Země, rozdílné hustoty Země a Měsíce, jeho vzdalování od Země atp.

Jedním z cílů spektrometru D-CIXS je velký impaktní kráter na odvrácené straně Měsíce nebo zkoumání oblasti okolo měsíčního jižního pólu, roviny známé jako vrchol věčného světla. Ten jak se zdá je je trvale ozařován šikmým slunečním světlem a díly tomu má na Měsíc poměrně příznivou a stabilní teplotu okolo -20°C, tedy mnohem více než teploty kolísající mezi -170° až +120°C na ostatních místech povrchu, zejména na rovníku. SMART 1 bude také hledat vodní led ve velmi hlubokých kráterech. Ten by mohl později sloužit lidem při osídlování Měsíce.

Podle: BBC News
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 7.9.2025

Konec úplné fáze, začátek částečné fáze zatmění Měsíce

Další informace »