Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Genesis havarovala

Genesis havarovala

genesis_crah.jpg
Sonda Genesis, která měla včera na padáku klesat k místu přistání v Utahu nezvládla přistávací manévr. Televizní kamery vybavené dalekohledy, které měly sondu při návratu sledovat a navést k místu přistání dvě helikoptéry s háky, aby sonda byla zachycena ještě ve vzduchu bohužel žádné padáky nezahlédly.
genesis_crah1.jpg

Videozáznam dopadu sondy (zdroj NASA) ve formátu mov.

Plánovaná akce se až do posledních okamžiků vyvíjela dobře. Sonda ve 13:53 vypustila přistávací pouzdro na perfektní trajektorii, přesně tak, jak měla. Sonda o váze 190 kg se přiblížila až do atmosféry Země a aerodynamicky zabrzdila. Pak, na místo klouzavého letu na padáku, televizní kamery sledovaly už jen neřízený pád sondy, kolébající a převracející se ve vzduchu. Nakonec ničím nebržděné návratové pouzdro sondy tvrdě narazilo na povrch pouště. Jeho rychlost v tom okamžiku byla vyšší než 160 km/h a disk pouzdra se bokem zaryl hluboko do půdy, zhruba do poloviny svého průměru. Probíhající přenos televize NASA už ukazoval jen helikoptéry přistávající nedaleko zničeného pouzdra a tým pobíhající okolo.

Nastala tedy nejhorší ze všech možných variant návratu, kromě toho, že by sonda v atmosféře úplně shořela, nebo se rozpadla na části ještě ve vzduchu. Zdá se, že pouzdro je prasklé a v takovém případě jsou vzorky slunečního větru, s pravděpodobností rovnající se jistotě, nenávratně ztraceny. Alespoň částečné splnění úkolů mise v ceně 264 milionů dolarů by bylo možné očekávat jen v případě, že vnitřní pouzdro zůstalo hermeticky uzavřeno. Jeho obsahem není nic vzácnějšího než cca 10-20 mikrogramů atomů, miliardy miliard částic slunečního větru.

Zhruba od 20:40 našeho času probíhala tisková konference NASA, rovněž přenášená prostřednictvím NASA TV. Další podrobnosti tak budou zpravodajské agentury přinášet průběžně po celou noc.

Oficiální stránky sondy naleznete na stránkáchhttp://www.genesismission.org/a http://www.nasa.gov/genesis/Související články:
GENESIS se nepodařilo zachytit
Genesis se vrací domů
Genesis se vrací
Sonda Genesis se vrací k Zemi
Sonda GENESIS ukončila výzkum
Meziplanetární dálnice zlevní sondy
"Fotoreportáž" z vysílání NASA TV (externí link)

Zdroj : NASA TV, CNN, BBC, AFP, ČTK
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »