Hera a Europa Clipper: nejočekávanější události října 2024 v kosmonautice
Autor: NASA/Zdeněk Jánský
Jak jste asi vyčetli z nadpisu, tak tématem tohoto článku jsou dvě velmi zajímavé mise, které by měly odstartovat do vesmíru již tento měsíc, pokud nedojde k odkladům. Jde o evropskou sondu Hera k planetce Didymos s jejím měsíčkem Dimorphos a o americkou sondu Europa Clipper ke stejnojmennému Jupiterovu měsíci. Obě tyto mise mají velký potenciál a v budoucnu přinesou mnoho důležitých vědeckých poznatků.
Hera
Začneme misí sondy Hera, jejímž cílem bude soustava planetky Didymos. V září roku 2022 totiž do jejího měsíčku Dimorphos narazila sonda DART (Double Asteroid Redirection Test), která měla za úkol prozkoumat možnosti planetární obrany a otestovat je v praxi. Kdyby totiž opravdu hrozilo, že nějaký asteroid zasáhne naši planetu Zemi, tak bychom mohli pomocí impaktní sondy nebezpečný asteroid vychýlit z kurzu a zachránit tak Zemi před jistou zkázou.
Autor: ESA
Po přibližně čtyřech letech od mise DART (sonda sice odstartuje letos, ale k planetce Didymos dorazí až někdy v roce 2026, proto čtyři roky) se vydá tuto soustavu blíže prozkoumat právě sonda Hera. Hlavním cílem této mise bude prozkoumat kráter vzniklý na měsíčku Dimorphos a zmapovat ho důkladněji, než mohly učinit palubní kamery sondy DART a CubeSatu LICIACube, který letěl společně se sondou DART.
Sonda Hera je vyrobena firmou OHB SE se sídlem v Brémách a stojí za ní Evropská kosmická agentura (ESA), jejímž členem je i Česká republika a podílí se na ní mimo jiné i česká firma OHB Czechspace. Její startovní hmotnost činí necelých 1128 kg a nese na palubě několik vědeckých přístrojů, včetně kamer, výškometru a spektrometru. Hera nese na palubě také dva CubeSaty, nazvané Milani a Juventas. Oba tyto CubeSaty budou pomáhat sondě s výzkumem nejen měsíčku Dimorphos.
Autor: ESA
Hlavní význam mise Hera spočívá nejen v již zmíněném výzkumu kráteru vzniklého na měsíčku Dimorphos, ale i získání dalších informací podstatných a nepostradatelných pro budoucí vývoj planetární obrany. Tato mise by měla, pokud se nic nepokazí či neodloží startovat již v pondělí 7. října na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station) na Floridě.
Europa Clipper
Nyní přelétneme do úplně jiných končin průzkumu vesmíru. A to až k Jupiteru! Jak je asi z jejího názvu patrné, tak tato sonda bude zkoumat jupiterův Galileovský měsíc Europa. Europa je sama o sobě jedním z nejzajímavějších měsíců Jupitera. Pod její obrovskou ledovou krustou by se totiž měl nacházet oceán z kapalné vody s velkou pravděpodobností výskytu organických látek či dokonce nějaké primitivní formy života. To už bych ale moc zabíhal do astrobiologie…
Autor: NASA/JPL-Caltech
Sonda Europa Clipper je zatím největší meziplanetární sonda jako kdy NASA za dobu své existence vyrobila. Její startovní hmotnost činí něco málo přes 6 tun a rozpětí jejích solárních panelů je neuvěřitelných 22 metrů. K Jupiteru se stále nějaké to sluneční záření dostane, ale pro napájení takto výkonného vědeckého přístroje je třeba, aby byly solární panely opravdu masivní.
Hlavním vědeckým cílem mise sondy Europa Clipper bude již zmíněný ledový měsíc Europa. Především jeho ledová krusta a ověření teorií výskytu oceánu kapalné vody pod ní. Samozřejmě se pokusí zjistit i nějaké podrobnější informace o chemickém a geologickém složení povrchu měsíce, hlavně tedy již několikrát zmiňovaného ledového příkrovu a hypotetického oceánu. Další činností, kterou by Europa Clipper měl u Europy provést je vyhledání možného přistávacího místa pro budoucí Europa Lander. Jde sice jen o návrh mise, ale třeba se někdy v budoucnosti lander na Europu opravdu podívá. Celá mise sondy Europa Clipper bude trvat 5,5 roku (z toho 4 roky vědecké činnosti) a za tu dobu provede sonda několik gravitačních manévrů, aby byla cesta k Jupiteru co nejkratší.
Sonda nese na palubě celkem devět vědeckých přístrojů, mezi kterými bychom našli spektrometry, kamery v infračerveném i viditelném spektru, magnetometr a rádiovou anténu pro komunikaci se sítí Deep Space Network (DSN). Také nese 150kilový radiační štít, který bude všechny vědecké přístroje na palubě chránit před nebezpečným kosmickým zářením.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Europa Clipper by měl odstartovat ve čtvrtek 10. října na raketě Falcon Heavy společnosti SpaceX z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku (KSC) na Floridě. Původně se počítalo se startem na raketě SLS (Space Launch Systém), ale proti byly hned dva argumenty. Za prvé při startu rakety SLS dochází k silným otřesům, tudíž by mohl být vědecký náklad poškozen. Druhý, a z mého pohledu i důležitější protiargument byl, že raket SLS je nedostatek a NASA je potřebuje „šetřit“ pro program Artemis.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kosmonautix.cz / Hera
[2] Kosmonautix.cz / Europa Clipper
[3] ESA / Hera
[4] Europa Clipper / NASA
O autorovi
Zdeněk Jánský
Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).
