Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hera a Europa Clipper: nejočekávanější události října 2024 v kosmonautice

Hera a Europa Clipper: nejočekávanější události října 2024 v kosmonautice

Grafika mise Hera a Europa Clipper
Autor: NASA/Zdeněk Jánský

Jak jste asi vyčetli z nadpisu, tak tématem tohoto článku jsou dvě velmi zajímavé mise, které by měly odstartovat do vesmíru již tento měsíc, pokud nedojde k odkladům. Jde o evropskou sondu Hera k planetce Didymos s jejím měsíčkem Dimorphos a o americkou sondu Europa Clipper ke stejnojmennému Jupiterovu měsíci. Obě tyto mise mají velký potenciál a v budoucnu přinesou mnoho důležitých vědeckých poznatků.

Hera

Začneme misí sondy Hera, jejímž cílem bude soustava planetky Didymos. V září roku 2022 totiž do jejího měsíčku Dimorphos narazila sonda DART (Double Asteroid Redirection Test), která měla za úkol prozkoumat možnosti planetární obrany a otestovat je v praxi. Kdyby totiž opravdu hrozilo, že nějaký asteroid zasáhne naši planetu Zemi, tak bychom mohli pomocí impaktní sondy nebezpečný asteroid vychýlit z kurzu a zachránit tak Zemi před jistou zkázou.

Na ilustraci vidíme misi Hera jak studuje přístrojem LIDAR měsíc Dimorphos. Vlevo je větší planetka Didymos, kolem níž Dimorphos obíhá. Kráter na Dimorphu vytvořila mise DART. Autor: ESA
Na ilustraci vidíme misi Hera jak studuje přístrojem LIDAR měsíc Dimorphos. Vlevo je větší planetka Didymos, kolem níž Dimorphos obíhá. Kráter na Dimorphu vytvořila mise DART.
Autor: ESA

Po přibližně čtyřech letech od mise DART (sonda sice odstartuje letos, ale k planetce Didymos dorazí až někdy v roce 2026, proto čtyři roky) se vydá tuto soustavu blíže prozkoumat právě sonda Hera. Hlavním cílem této mise bude prozkoumat kráter vzniklý na měsíčku Dimorphos a zmapovat ho důkladněji, než mohly učinit palubní kamery sondy DART a CubeSatu LICIACube, který letěl společně se sondou DART.

Sonda Hera je vyrobena firmou OHB SE se sídlem v Brémách a stojí za ní Evropská kosmická agentura (ESA), jejímž členem je i Česká republika a podílí se na ní mimo jiné i česká firma OHB Czechspace. Její startovní hmotnost činí necelých 1128 kg a nese na palubě několik vědeckých přístrojů, včetně kamer, výškometru a spektrometru. Hera nese na palubě také dva CubeSaty, nazvané Milani a Juventas. Oba tyto CubeSaty budou pomáhat sondě s výzkumem nejen měsíčku Dimorphos.

Sonda Hera a její dva doprovodné cubesaty zkoumají na umělecké ilustraci měsíc Dimorphos, do něhož předtím narazila sonda DART. Autor: ESA
Sonda Hera a její dva doprovodné cubesaty zkoumají na umělecké ilustraci měsíc Dimorphos, do něhož předtím narazila sonda DART.
Autor: ESA

Hlavní význam mise Hera spočívá nejen v již zmíněném výzkumu kráteru vzniklého na měsíčku Dimorphos, ale i získání dalších informací podstatných a nepostradatelných pro budoucí vývoj planetární obrany. Tato mise by měla, pokud se nic nepokazí či neodloží startovat již v pondělí 7. října na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station) na Floridě.

Europa Clipper

Nyní přelétneme do úplně jiných končin průzkumu vesmíru. A to až k Jupiteru! Jak je asi z jejího názvu patrné, tak tato sonda bude zkoumat jupiterův Galileovský měsíc Europa. Europa je sama o sobě jedním z nejzajímavějších měsíců Jupitera. Pod její obrovskou ledovou krustou by se totiž měl nacházet oceán z kapalné vody s velkou pravděpodobností výskytu organických látek či dokonce nějaké primitivní formy života. To už bych ale moc zabíhal do astrobiologie…

Europa Clipper pohledem umělce s Europou v popředí a Jupiterem v pozadí Autor: NASA/JPL-Caltech
Europa Clipper pohledem umělce s Europou v popředí a Jupiterem v pozadí
Autor: NASA/JPL-Caltech

Sonda Europa Clipper je zatím největší meziplanetární sonda jako kdy NASA za dobu své existence vyrobila. Její startovní hmotnost činí něco málo přes 6 tun a rozpětí jejích solárních panelů je neuvěřitelných 22 metrů. K Jupiteru se stále nějaké to sluneční záření dostane, ale pro napájení takto výkonného vědeckého přístroje je třeba, aby byly solární panely opravdu masivní. 

Hlavním vědeckým cílem mise sondy Europa Clipper bude již zmíněný ledový měsíc Europa. Především jeho ledová krusta a ověření teorií výskytu oceánu kapalné vody pod ní. Samozřejmě se pokusí zjistit i nějaké podrobnější informace o chemickém a geologickém složení povrchu měsíce, hlavně tedy již několikrát zmiňovaného ledového příkrovu a hypotetického oceánu. Další činností, kterou by Europa Clipper měl u Europy provést je vyhledání možného přistávacího místa pro budoucí Europa Lander. Jde sice jen o návrh mise, ale třeba se někdy v budoucnosti lander na Europu opravdu podívá. Celá mise sondy Europa Clipper bude trvat 5,5 roku (z toho 4 roky vědecké činnosti) a za tu dobu provede sonda několik gravitačních manévrů, aby byla cesta k Jupiteru co nejkratší. 

Sonda nese na palubě celkem devět vědeckých přístrojů, mezi kterými bychom našli spektrometry, kamery v infračerveném i viditelném spektru, magnetometr a rádiovou anténu pro komunikaci se sítí Deep Space Network (DSN). Také nese 150kilový radiační štít, který bude všechny vědecké přístroje na palubě chránit před nebezpečným kosmickým zářením. 

Ilustrace sondy Europa Clipper nad Jupiterovým měsícem Europa Autor: NASA/JPL-Caltech
Ilustrace sondy Europa Clipper nad Jupiterovým měsícem Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech

Europa Clipper by měl odstartovat ve čtvrtek 10. října na raketě Falcon Heavy společnosti SpaceX z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku (KSC) na Floridě. Původně se počítalo se startem na raketě SLS (Space Launch Systém), ale proti byly hned dva argumenty. Za prvé při startu rakety SLS dochází k silným otřesům, tudíž by mohl být vědecký náklad poškozen. Druhý, a z mého pohledu i důležitější protiargument byl, že raket SLS je nedostatek a NASA je potřebuje „šetřit“ pro program Artemis. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kosmonautix.cz / Hera
[2] Kosmonautix.cz / Europa Clipper
[3] ESA / Hera
[4] Europa Clipper / NASA



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika, astronomie a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, ale sem tam vyfotí i krajinu, přírodu nebo astrofotografii. Je držitelem 3. místa v celostátní fotografické soutěži o cenu Františka Kupky v Opočně. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Navštěvuje také astronomický kroužek na Hvězdárně v Hradci Králové, kde měl svou první přednášku – na téma Super Heavy Starship. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect, jehož cílem je inspirovat mladé k zájmu o astronomii.

Štítky: Sonda Hera, Europa Clipper


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »