Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubble Trouble

Hubble Trouble

HST.jpg
Hubblův dalekohled, přesněji jeden z jeho čtyř astronomických přístrojů, přestal 3.srpna pracovat a inženýři mise se od té doby pokoušejí zjistit, kde je problém. Ostatní tři přístroje zatím stále pracují normálně. Přístrojem, který má problémy, je zobrazovací spektrograf STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph). Byl používán na vyhledávání slabých a vzdálených hvězd, vypovídajících o věku vesmíru, ke studiu prostředí ve kterém vznikají planety a planetární systémy, i pro sledování okolí černých děr.

STIS přerušil práci v úterý 3.srpna a NASA o tom uvolnila sdělení až v pátek. Manažeři mise předpokládají, že jde o špatnou funkci měniče elektrické energie. Není proto známo, zda závada může být na dálku odstraněna.

Spektrograf byl nainstalován na Hubbla během druhé opravné mise, v roce 1997. Jeho předpokládaná životnost byla tehdy stanovena na dobu pěti let. NASA proto prohlašuje, že ať se stalo cokoliv, přístroj již překonal všechny původní vědecké požadavky, se kterými byl vypouštěn.

Podle tiskové zprávy je konečné rozhodnutí o tom, jak se bude dál postupovat, očekáváno v několika příštích týdnech, podle toho, jak bude postupovat analýza zatím ne úplně jasných příčin závady.

STIS nebyl navržen k nahrazení při příští opravné misi, té, kterou administrátor NASA, Sean O'Keefe v lednu zrušil, kvůli bezpečnostním rizikům raketoplánu.

Další Hubblovy přístroje, Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS), Advanced Camera for Surveys, a Wide Field/Planetary Camera 2, nejsou problémem STISu nijak ovlivněny.

STIS byl používán o něco více než ostatní přídtroje, asi ve 30 procentech Hubblova pozorovacího času. Nebude-li tedy STIS opraven, znamená to, že bude muset být upraven seznam cílů a program pozorování pro ostatní přístroje, kterým se tak zvýší využití.

Podle vyjádření techniků je Hubble, zatím v jinak v dobrém stavu, předpokládá se ale, že jeho baterie a gyroskopy nejspíše selžou v průběhu příštích dvou až tří let, pokud nebudou nahrazeny při robotické nebo lidské opravné misi. Bez opravy by Hubble pravděpodobně zastavil svoji činnost v roce 2008.

Zdroj: Hubble special report
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »