Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubble Trouble

Hubble Trouble

HST.jpg
Hubblův dalekohled, přesněji jeden z jeho čtyř astronomických přístrojů, přestal 3.srpna pracovat a inženýři mise se od té doby pokoušejí zjistit, kde je problém. Ostatní tři přístroje zatím stále pracují normálně. Přístrojem, který má problémy, je zobrazovací spektrograf STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph). Byl používán na vyhledávání slabých a vzdálených hvězd, vypovídajících o věku vesmíru, ke studiu prostředí ve kterém vznikají planety a planetární systémy, i pro sledování okolí černých děr.

STIS přerušil práci v úterý 3.srpna a NASA o tom uvolnila sdělení až v pátek. Manažeři mise předpokládají, že jde o špatnou funkci měniče elektrické energie. Není proto známo, zda závada může být na dálku odstraněna.

Spektrograf byl nainstalován na Hubbla během druhé opravné mise, v roce 1997. Jeho předpokládaná životnost byla tehdy stanovena na dobu pěti let. NASA proto prohlašuje, že ať se stalo cokoliv, přístroj již překonal všechny původní vědecké požadavky, se kterými byl vypouštěn.

Podle tiskové zprávy je konečné rozhodnutí o tom, jak se bude dál postupovat, očekáváno v několika příštích týdnech, podle toho, jak bude postupovat analýza zatím ne úplně jasných příčin závady.

STIS nebyl navržen k nahrazení při příští opravné misi, té, kterou administrátor NASA, Sean O'Keefe v lednu zrušil, kvůli bezpečnostním rizikům raketoplánu.

Další Hubblovy přístroje, Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS), Advanced Camera for Surveys, a Wide Field/Planetary Camera 2, nejsou problémem STISu nijak ovlivněny.

STIS byl používán o něco více než ostatní přídtroje, asi ve 30 procentech Hubblova pozorovacího času. Nebude-li tedy STIS opraven, znamená to, že bude muset být upraven seznam cílů a program pozorování pro ostatní přístroje, kterým se tak zvýší využití.

Podle vyjádření techniků je Hubble, zatím v jinak v dobrém stavu, předpokládá se ale, že jeho baterie a gyroskopy nejspíše selžou v průběhu příštích dvou až tří let, pokud nebudou nahrazeny při robotické nebo lidské opravné misi. Bez opravy by Hubble pravděpodobně zastavil svoji činnost v roce 2008.

Zdroj: Hubble special report
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »