Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens bude naslouchat bouřím

Huygens bude naslouchat bouřím

huygens-full.jpg
Jeden ze šesti vědeckých přístrojů na palubě evropské sondy Huygens u Saturnu, která má počátkem příštího roku přistát na Saturnově měsíci Titan, je malý mikrofon, jehož úkolem je zaznamenat při sestupu skrz atmosféru Titanu zvukové projevy blesků. Huygens má naplánováno přistání na Titanu 14. ledna 2005. Pokud by při svém sestupu atmosférou největšího Saturnova měsíce procházel okolo nebo skrz bouři, mikrofon by měl být schopen zaznamenat jak zvuk hromu, tak i nárazy kapalného metanového deště do pláště kosmického plavidla. Průlet bouřkou by mohl signalizovat, že bouřky jsou součástí procesu, který pomáhá vytvářet organické molekuly nalezené v atmosféře Titanu.

Zvuk hromu v mimozemské atmosféře, pleskání metanového deště a křupnutí (nebo šplouchnutí) při přistání, to všechno by mohlo být slyšet při přistávaní sondy Huygens. Ba co víc, všechno to bude nahráno a přeneseno k Zemi tak, že každý člověk bude moci nedlouho po přistání slyšet zvuky tohoto cizího světa. Ačkoli Rusové měli mikrofon už v sedmdesátých letech minulého století na Venuši, získali jen velmi málo vědeckých výsledků. Další podobný mikrofon na Marsu byl zničen spolu s americkou sondou Mars Polar Lander a tak je tento experiment pokračováním dlouhého čekání na reálné zvuky pocházející přímo z cizích světů.

Nový mikrofon u Saturnu je součástí Huygens Atmospheric Structure Instrument (HASI), jednoho ze šesti víceúčelových experimentů nesených sondou. Ačkoli je jen malá šance, že sonda skutečně proletí v blízkosti bouřky, je velmi důležité takový experiment vykonat. Pokud by totiž byla bouřka zachycena, znamenalo by to, že právě bouřky mohou být důležitým zdrojem energie pro chemické reakce organických molekul v atmosféře Titanu.

Byla by to také podpora teorií o tom, že podobně mohl začít život také na Zemi. Atmosféra Titanu je totiž prosycena chemikáliemi a mnoho vědců věří, že jsou to tytéž chemikálie, které tvořily stavebnici života na Zemi před 4 miliardami let. Musí však nalézt odpověď na otázku, proč a jak nakonec došlo k jejich spojení do DNA? Jednou z možností je, že dodatečná energie, taková jaká se vyskytuje v blesku, mohla přinutil jednoduché chemikálie k reakci a spojení se do komplikovanějšího celku. A tak Huygens bude poslouchat jestli v Titanově atmosféře bijí blesky a ozývá se hrom.

Ve skutečnosti jsou ale na sondě mikrofony dokonce dva. Druhý z nich mikrofon je částí dalšího experimentu tak zvaného "Povrchový vědecký kontejner" (Surface Science Package - SSP). Ten však má za úkol jiný experiment a to měření rychlosti zvuku v Titanově atmosféře.

Výsledky experimentu HASI, tedy pokud sonda proletí v blízkosti nějaké bouře, mohou být pro vědce neocenitelné. Kromě záznamu zvuku hromu totiž bude v takovém případě registrován a změřen i elektrický výboj blesku a vědci budou schopni vypočítat jak blízko bouřky se Huygens nacházel. Navíc, pokud Huygens skutečně proletí přímo skrz nějakou bouři, mikrofon nejspíše zaregistruje i nárazy dešťových kapek na plášť sondy. Tento déšť ale nebude tvořen vodou jako na Zemi, ale pravděpodobně půjde o kapalný metan.

Marcello Fulchignoni z University Denise Diderota v Paříži, který je vedoucím experimentu HASI říká, že v kombinaci s obrazy kamer, teplotními a tlakovými profily atmosféry a údaji o výšce nad povrchem poskytne zvuk mikrofonu fascinující "filmovou zvukovou stopu", která určitě bude úchvatným doprovodem k detailům sestupu sondy na povrch. Slíbil dodat tento zvukový záznam široké veřejnosti co možná nejdříve, hned jak bude dokončeno přistání sondy na povrchu.

Zdroj: Tiskové zprávy ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »