Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens bude naslouchat bouřím

Huygens bude naslouchat bouřím

huygens-full.jpg
Jeden ze šesti vědeckých přístrojů na palubě evropské sondy Huygens u Saturnu, která má počátkem příštího roku přistát na Saturnově měsíci Titan, je malý mikrofon, jehož úkolem je zaznamenat při sestupu skrz atmosféru Titanu zvukové projevy blesků. Huygens má naplánováno přistání na Titanu 14. ledna 2005. Pokud by při svém sestupu atmosférou největšího Saturnova měsíce procházel okolo nebo skrz bouři, mikrofon by měl být schopen zaznamenat jak zvuk hromu, tak i nárazy kapalného metanového deště do pláště kosmického plavidla. Průlet bouřkou by mohl signalizovat, že bouřky jsou součástí procesu, který pomáhá vytvářet organické molekuly nalezené v atmosféře Titanu.

Zvuk hromu v mimozemské atmosféře, pleskání metanového deště a křupnutí (nebo šplouchnutí) při přistání, to všechno by mohlo být slyšet při přistávaní sondy Huygens. Ba co víc, všechno to bude nahráno a přeneseno k Zemi tak, že každý člověk bude moci nedlouho po přistání slyšet zvuky tohoto cizího světa. Ačkoli Rusové měli mikrofon už v sedmdesátých letech minulého století na Venuši, získali jen velmi málo vědeckých výsledků. Další podobný mikrofon na Marsu byl zničen spolu s americkou sondou Mars Polar Lander a tak je tento experiment pokračováním dlouhého čekání na reálné zvuky pocházející přímo z cizích světů.

Nový mikrofon u Saturnu je součástí Huygens Atmospheric Structure Instrument (HASI), jednoho ze šesti víceúčelových experimentů nesených sondou. Ačkoli je jen malá šance, že sonda skutečně proletí v blízkosti bouřky, je velmi důležité takový experiment vykonat. Pokud by totiž byla bouřka zachycena, znamenalo by to, že právě bouřky mohou být důležitým zdrojem energie pro chemické reakce organických molekul v atmosféře Titanu.

Byla by to také podpora teorií o tom, že podobně mohl začít život také na Zemi. Atmosféra Titanu je totiž prosycena chemikáliemi a mnoho vědců věří, že jsou to tytéž chemikálie, které tvořily stavebnici života na Zemi před 4 miliardami let. Musí však nalézt odpověď na otázku, proč a jak nakonec došlo k jejich spojení do DNA? Jednou z možností je, že dodatečná energie, taková jaká se vyskytuje v blesku, mohla přinutil jednoduché chemikálie k reakci a spojení se do komplikovanějšího celku. A tak Huygens bude poslouchat jestli v Titanově atmosféře bijí blesky a ozývá se hrom.

Ve skutečnosti jsou ale na sondě mikrofony dokonce dva. Druhý z nich mikrofon je částí dalšího experimentu tak zvaného "Povrchový vědecký kontejner" (Surface Science Package - SSP). Ten však má za úkol jiný experiment a to měření rychlosti zvuku v Titanově atmosféře.

Výsledky experimentu HASI, tedy pokud sonda proletí v blízkosti nějaké bouře, mohou být pro vědce neocenitelné. Kromě záznamu zvuku hromu totiž bude v takovém případě registrován a změřen i elektrický výboj blesku a vědci budou schopni vypočítat jak blízko bouřky se Huygens nacházel. Navíc, pokud Huygens skutečně proletí přímo skrz nějakou bouři, mikrofon nejspíše zaregistruje i nárazy dešťových kapek na plášť sondy. Tento déšť ale nebude tvořen vodou jako na Zemi, ale pravděpodobně půjde o kapalný metan.

Marcello Fulchignoni z University Denise Diderota v Paříži, který je vedoucím experimentu HASI říká, že v kombinaci s obrazy kamer, teplotními a tlakovými profily atmosféry a údaji o výšce nad povrchem poskytne zvuk mikrofonu fascinující "filmovou zvukovou stopu", která určitě bude úchvatným doprovodem k detailům sestupu sondy na povrch. Slíbil dodat tento zvukový záznam široké veřejnosti co možná nejdříve, hned jak bude dokončeno přistání sondy na povrchu.

Zdroj: Tiskové zprávy ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »