Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens bude naslouchat bouřím

Huygens bude naslouchat bouřím

huygens-full.jpg
Jeden ze šesti vědeckých přístrojů na palubě evropské sondy Huygens u Saturnu, která má počátkem příštího roku přistát na Saturnově měsíci Titan, je malý mikrofon, jehož úkolem je zaznamenat při sestupu skrz atmosféru Titanu zvukové projevy blesků. Huygens má naplánováno přistání na Titanu 14. ledna 2005. Pokud by při svém sestupu atmosférou největšího Saturnova měsíce procházel okolo nebo skrz bouři, mikrofon by měl být schopen zaznamenat jak zvuk hromu, tak i nárazy kapalného metanového deště do pláště kosmického plavidla. Průlet bouřkou by mohl signalizovat, že bouřky jsou součástí procesu, který pomáhá vytvářet organické molekuly nalezené v atmosféře Titanu.

Zvuk hromu v mimozemské atmosféře, pleskání metanového deště a křupnutí (nebo šplouchnutí) při přistání, to všechno by mohlo být slyšet při přistávaní sondy Huygens. Ba co víc, všechno to bude nahráno a přeneseno k Zemi tak, že každý člověk bude moci nedlouho po přistání slyšet zvuky tohoto cizího světa. Ačkoli Rusové měli mikrofon už v sedmdesátých letech minulého století na Venuši, získali jen velmi málo vědeckých výsledků. Další podobný mikrofon na Marsu byl zničen spolu s americkou sondou Mars Polar Lander a tak je tento experiment pokračováním dlouhého čekání na reálné zvuky pocházející přímo z cizích světů.

Nový mikrofon u Saturnu je součástí Huygens Atmospheric Structure Instrument (HASI), jednoho ze šesti víceúčelových experimentů nesených sondou. Ačkoli je jen malá šance, že sonda skutečně proletí v blízkosti bouřky, je velmi důležité takový experiment vykonat. Pokud by totiž byla bouřka zachycena, znamenalo by to, že právě bouřky mohou být důležitým zdrojem energie pro chemické reakce organických molekul v atmosféře Titanu.

Byla by to také podpora teorií o tom, že podobně mohl začít život také na Zemi. Atmosféra Titanu je totiž prosycena chemikáliemi a mnoho vědců věří, že jsou to tytéž chemikálie, které tvořily stavebnici života na Zemi před 4 miliardami let. Musí však nalézt odpověď na otázku, proč a jak nakonec došlo k jejich spojení do DNA? Jednou z možností je, že dodatečná energie, taková jaká se vyskytuje v blesku, mohla přinutil jednoduché chemikálie k reakci a spojení se do komplikovanějšího celku. A tak Huygens bude poslouchat jestli v Titanově atmosféře bijí blesky a ozývá se hrom.

Ve skutečnosti jsou ale na sondě mikrofony dokonce dva. Druhý z nich mikrofon je částí dalšího experimentu tak zvaného "Povrchový vědecký kontejner" (Surface Science Package - SSP). Ten však má za úkol jiný experiment a to měření rychlosti zvuku v Titanově atmosféře.

Výsledky experimentu HASI, tedy pokud sonda proletí v blízkosti nějaké bouře, mohou být pro vědce neocenitelné. Kromě záznamu zvuku hromu totiž bude v takovém případě registrován a změřen i elektrický výboj blesku a vědci budou schopni vypočítat jak blízko bouřky se Huygens nacházel. Navíc, pokud Huygens skutečně proletí přímo skrz nějakou bouři, mikrofon nejspíše zaregistruje i nárazy dešťových kapek na plášť sondy. Tento déšť ale nebude tvořen vodou jako na Zemi, ale pravděpodobně půjde o kapalný metan.

Marcello Fulchignoni z University Denise Diderota v Paříži, který je vedoucím experimentu HASI říká, že v kombinaci s obrazy kamer, teplotními a tlakovými profily atmosféry a údaji o výšce nad povrchem poskytne zvuk mikrofonu fascinující "filmovou zvukovou stopu", která určitě bude úchvatným doprovodem k detailům sestupu sondy na povrch. Slíbil dodat tento zvukový záznam široké veřejnosti co možná nejdříve, hned jak bude dokončeno přistání sondy na povrchu.

Zdroj: Tiskové zprávy ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »