Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  InSight – sonda k Marsu a dva mikrosatelity

InSight – sonda k Marsu a dva mikrosatelity

Příprava kosmické sondy InSight ke startu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Lockheed Martin

Vedení NASA oficiálně schválilo vypuštění dvou minisatelitů (CubeSat) společně se sondou InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) Mars lander v roce 2016 k doplnění přenosové kapacity experimentálních dat předávaných do pozemního řídícího střediska o průběhu a výsledku přistávacího manévru marťanské sondy. Startovní okno pro vypuštění sondy InSight v trvání 27 dnů se otevírá 4. března 2016.

Za uplynulých 15 let již byly stovky cubesatů vypuštěny na oběžnou dráhu kolem Země, avšak vůbec poprvé cílem této základní platformy vyslané do vzdálenějšího kosmického prostoru bude mise k Marsu.

Dvojice minisatelitů pojmenovaných Mars Cube One odstartuje v březnu 2016 pomocí nosné rakety Atlas 5 společně s přistávacím modulem InSight. Oba cubesaty budou předávat důležité informace z modulu InSight během průletu atmosférou Marsu při přistávacím manévru, k eliminaci možných zpoždění o potvrzení úspěchu mise.

V květnu letošního roku NASA oficiálně oznámila schválený start dvou cubesatů společně s kosmickou sondou InSight po uvolnění dodatečných 13 miliónů dolarů na sekundární misi na posílení bezpečnosti při přistání, prohlásil mluvčí NASA.

Cubesat MarCO ve skutečné velikosti Autor: NASA/JPL-Caltech
Cubesat MarCO ve skutečné velikosti
Autor: NASA/JPL-Caltech
Každý z minisatelitů Mars Cube One (zkráceně MarCO) bude mít ve složeném stavu před startem rozměry 366 x 243 x 118 milimetrů. Informace poskytla JPL (Jet Propulsion Laboratory), která oznámila i další detaily mise. Miniaturní přenosové stanice jsou zhotoveny na bázi šesti jednotkových základních verzí cubesatů, které mají tvar krychle.

JPL je dodavatelem minisatů a manažerem mise InSight, která na své palubě nese sadu přístrojů z Francie a Německa k detekci seismické aktivity Marsu a ke studiu nitra rudé planety.

Cubesaty MarCO budou vypuštěny uvnitř kontejneru připevněném k přepážce na urychlovacím stupni Centaur rakety Atlas 5, mimo aerodynamický kryt chránící sondu InSight během startu. Po startu ze základny Vandenberg v Kalifornii budou vymrštěny od stupně Centaur následně po uvolnění sondy InSight a navedeny na samostatnou dráhu.

Dva minisatelity MarCO zajišťují přenos dat z kosmické sondy InSight Autor: NASA/JPL-Caltech
Dva minisatelity MarCO zajišťují přenos dat z kosmické sondy InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech
Minisatelity MarCO budou vypuštěny společně se sondou InSight v březnu 2016,“ říká Joel Krajewski, projektový manažer cubesatů MarCO v JPL. „Ihned po dosažení dráhy, po oddělení sondy InSight, budou satelity MarCO uvolněny od urychlovacího stupně Centaur a následně začne jejich cesta k průletu kolem planety Mars.“

MarCO je experimentální zařízení, které bylo dodatečně přidáno k sondě InSight, avšak není nezbytně nutné pro úspěch mise,“ říká Jim Green, ředitel vědecké planetární divize NASA. „MarCO poletí k Marsu po dráze nezávislé vůči dráze sondy InSight.“

Cubesaty budou vybaveny vlastními raketovými motorky k jemným úpravám jejich drah směrem k Marsu. Miniaturní raketové motorky používají stlačený studený plyn podobný tomu, jaký se používá v hasících přístrojích.

Každý z cubesatů bude vybaven dvěma výklopnými panely slunečních baterií, které poslouží jako zdroj elektrické energie a patřičnými anténami k zajištění spojení se sondou InSight a pozemními stanicemi.

Kosmická sonda InSight přistane 28. 9. 2016 v oblasti Marsu pojmenované Elysium Planitia v blízkosti rovníku po letu trvajícím 6 měsíců. Cubesaty nebudou navedeny na oběžnou dráhu kolem Marsu. Své hlavní úkoly splní během průletu kolem rudé planety a následně se dostanou na oběžnou dráhu kolem Slunce.

Dva cubesaty MarCO a jejich polohy v blízkosti rudé planety Autor: NASA/JPL-Caltech/Joel Krajewski
Dva cubesaty MarCO a jejich polohy v blízkosti rudé planety
Autor: NASA/JPL-Caltech/Joel Krajewski
Sondy velikosti kufříku obsahují komunikační vybavení zkonstruované k souběžnému příjmu signálu ze sondy InSight v průběhu přistávacího manévru a k přenosu těchto informací na Zemi. Radiopřijímač velikosti softbalového míče na každém z cubesatů může rychle převést signál mezi rozdílnými rádiovými pásmy a informace prakticky souběžně posílat na Zemi. Tato schopnost je nedostupná orbiteru NASA (Mars Reconnaissance Orbiter, MRO) na oběžné dráze kolem Marsu.

Dne 28. září 2016 budou miniaturní sondy MarCO prolétávat kolem Marsu ve vzdálenosti zhruba 3 500 kilometrů od jeho povrchu,“ říká Joel Krajewski. Oba cubesaty budou přijímat UHF signál z přistávající sondy InSight a souběžně budou data v pásmu X posílat na Zemi, kde je bude přijímat anténa o průměru 70 metrů v Madridu (Španělsko).

Inženýři nepotřebují minisondy MarCO pro úspěšné přistání, avšak mohou ušetřit tým v pozemním řídícím středisku před nervy drásajícím čekáním na potvrzení stavu sondy během sestupu atmosférou a před vlastním přistání. Bez cubesatů MarCO by vedení NASA muselo čekat zhruba hodinu do té doby, než sonda MRO vyšle na Zemi signál o průběhu přistání sondy InSight.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceflightnow.com
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: InSight, Cubesat, MarCO, Planeta Mars


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »