Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  InSight vysílá z povrchu Marsu

InSight vysílá z povrchu Marsu

Snímek z povrchu Marsu pořízený přístrojem Instrument Deployment Camera krátce po přistání 26. 11. 2018
Autor: NASA/JPL-Caltech

Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.  Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ

Souhrn dění k 27. 11. v 17:30 SEČ

Přistáním InSight NASA potvrdila vysokou kvalitu svých sond a opět navýšila procento úspěšnosti přistání. Připomeňme, že už v 70. letech úspěšně přistály a pracovaly oba landery Viking, potom v roce 1997 se podařilo přistání Pathfinderu s vozítkem Sojourner. Selhání přišlo v roce 1999 v podobě Mars Polar Landeru. Úspěch pak slavila obě vozítka MER – Spirit a Opportunity (přistání 2004) a v roce 2008 se podařilo přistání Phoenixe v polární oblasti. A nakonec dobře známe úspěch Curiosity v roce 2013. Když tedy přičteme i misi InSight, vypadá to na solidní úspěšnost. Přitom NASA sama mluvila před přistáním o pravděpodobnosti úspěchu 40 % a nyní tedy 50 %, ale jak je vidět, je to tak i v kontextu neúspěchů řady misí sovětských sond řady Mars, nebo evropských landerů. Vypadá to, že NASA má dobře prověřený hardware, schopný reagovat na případné odchylky od plánu a také má dobré modely atmosféry v místě přistání. Věřme, že nyní budou stejně úspěšně následovat i evropský ExoMars 2020 a Mars Rover 2020 opět z dílen NASA/JPL.

Tým InSight si tedy mohl trochu oddechnout po náročném přistávacím manévru a prvních napínavých hodinách do potvrzení vyklopení solárních panelů. Tyto panely a celou sondu si můžete dobře představit ve vizualizaci ČT24. Každý z panelů má šířku 2,2 metru a poskytují příkon 600 až 700 wattů (za horších atmosférických podmínek poklesne výkon ke 200 až 300 W).

Nejdůležitější činnosti v následujících marsovských dnech, tedy tzv. solech, budou spočívat ve studiu okolí sondy, vyklopení robotické paže a kontrole stavu sondy. Teprve v řádu měsíců, zatím to vypadá na dva až tři, můžeme očekávat vyložení vědeckých aparatur – seismometru a speciálního vrtacího zařízení. Mezitím bude probíhat také měření magnetického pole a záznam počasí. Sonda má mimořádně dokonalou meteostanici, protože i počasí by mohlo ovlivnit případná měření otřesů a tak jsou na to vědci připraveni.

Aktualizace 27. 11. v 6:30 SEČ:

Z nočních informací ční především snímek pořízený kamerou určenou pro snímání vykládání přístrojů na povrch Marsu. Tato kamera má zorné pole jen 45 × 45 stupňů, ale na rozdíl od předešlého prvního snímku nebyla v době snímání nasazena krytka, takže snímek je velmi pěkný (viz titulní obrázek článku).
Solární panely se úspěšně vyklopily a dodávají energii do palubních baterií.

Aktualizace 26. 11. ve 23:30:

Tiskovka je v plném proudu, máme za sebou úvodní slovo administrátora NASA, šéfa JPL a také už povídá šéf týmu InSight. Napjatě očekáváme další informace.

Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu Autor: Doug Ellison
Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu
Autor: Doug Ellison

Šéf týmu MarCO, který je mimochodem relativně malý, asi jako samotné cubesaty, připomíná, že tyto testovací družice dobře ukazují, jak mohou malé cubesaty podpořit velké sondy. Ukázal i snímek Marsu na rozloučenou s InSight, protože pokračují dál na dráze kolem Slunce. Fotografie byla pořízena 10 minut po přistání poté, co byla přenesena všechna data.

Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight Autor: NASA/JPL
Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight
Autor: NASA/JPL

Další informace opravdu musíme očekávat až v průběhu noci, nebo ráno, takže prozatím děkujeme za pozornost a těšíme se na informace o vyklopení solárních panelů a jistě i na nové snímky, které přijdou z MRO nebo přímo z InSight.

Aktualizace 26. 11. ve 22:45:

Jak jsme zmínili níže v předchozím příspěvku, čekáme na začátek tiskové konference NASA. V přenosu potvrzují čas začátku ne dříve, než ve 23:00 SEČ, jak bylo původně plánováno. 

Také vás zaujala rychlost přijetí prvního snímku? Původně bylo v časovém plánu uvedeno, že dorazí v čase 21:04 SEČ, ale už ve 20:59 plnil stránky sociálních médií. Emily Lakdawalla z The Planetary Society nyní potvrdila, že první snímek opravdu přenesl jeden z cubesatů MarCO. O této možnosti psal Dušan Majer v nedávném článku pro Kosmonautix.cz. V článku najdete i podrobnosti o těchto cubesatech a jejich průletu kolem Marsu. Nyní jsou již na heliocentrické dráze, ale svůj úkol zřejmě splnily na výbornou.

Jak věříme, v tiskové konferenci dostaneme další zajímavé informace a doufejme, že i nějaké snímky, pokud se stihly přenést z Insight, z orbitální sondy MRO, nebo jiných oběžnic Marsu. Nezapomenutelný je hlavně záběr přistání Phoenixu z MRO.

Aktualizace 26. 11. ve 21:50:

K přistání došlo podle plánu zhruba ve 20:46 našeho času, přičemž signál o úspěšném dosednutí dorazil k Zemi ve 20:54 SEČ. Velmi příjemným okamžikem bylo také přijetí první fotografie, s kterou se NASA pochlubila již ve 20:59 (viz obrázek pod textem). Po 21. hodině jsme již slyšeli, že sonda vysílá a vše je v pořádku.

Následovat má rozložení solárních panelů a o tom a o dalších plánech se dozvíme jistě ještě během noci na úterý. Tisková konference NASA by mohla proběhnout doufejme ještě před půlnocí našeho času, jak bylo původně v plánu.

První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu Autor: NASA/JPL-Caltech
První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL-Caltech/InSight



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, NASA, InSight


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »