Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa se vrací

Japonská sonda Hayabusa se vrací

Hayabusa se vrací domů
Hayabusa se vrací domů
Japonská kosmická sonda Hayabusa, poškozená a jen napůl funkční, musí být ještě přesně nasměrována k Zemi pomocí několika korekčních manévrů, provedených improvizovanou činností iontových motorů v závěrečné fázi letu před tím, než se v červnu letošního roku uskuteční její dlouho očekávané přistání na zemském povrchu.

Japonská kosmická agentura JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) oznámila minulý týden, že brždění sondy Hayabusa v atmosféře a její přistání na padáku se uskuteční 13. 6. 2010.

Přistáním bude završena odvážná a strastiplná cesta k planetce Itokawa trvající 7 roků. Sonda Hayabusa pravděpodobně provedla odběr vzorků z povrchu cílového asteroidu, avšak její odběrové zařízení nefungovalo tak, jak mělo. Vědci jsou na pochybách, zda byl plánovaný úkol splněn. Řídící tým si není jist, zda nějaká hornina či prach z asteroidu byl umístěn do sběrné komory sondy. O odběr materiálu se sonda pokusila v listopadu 2005. Ve všem bude jasno až po úspěšném zvládnutí přistávacího manévru.

Junichiro Kawaguchi, projektový manažer sondy Hayabusa řekl, že sondu potkalo velké množství problémů. "Kosmická sonda není v dobré formě," prohlásil Kawaguchi počátkem dubna. "Pokud by byla v dobrém technickém stavu, mnohem snadněji bychom ji dopravili z vesmíru na Zemi."

Japonská sonda Hayabusa provádí odběr vrorku
Japonská sonda Hayabusa provádí odběr vrorku
Sonda Hayabusa byla vypuštěna 9. května 2003. Během letu musel řídící tým několikrát řešit různé závady. Například na sondě vypověděly službu hned tři ze čtyř iontových motorů. Počátkem prosince 2005 bylo provedeno přepracování palubního software, aby bylo možno použít vypouštění pracovní látky pro iontový motor (xenonu) pro řízení orientace sondy. Problémy odsunuly odlet sondy od asteroidu Itokawa, což si vynutilo odklad jejího návratu na Zemi z roku 2007 na rok 2010.

Sonda v ceně 200 miliónů dolarů byla blízko zkrachování mise v listopadu 2009, kdy jediný funkční iontový motor sondy přestal pracovat. Avšak technici v řídícím centru byli schopni propojit jednotlivé komponenty dvou různých iontových motorů, čímž zajistili návrat sondy směrem k Zemi. Podařilo se jim zkombinovat neutralizér iontového motoru A s iontovým zdrojem motoru B a vytvořit tak funkční motorovou jednotku, což umožnilo pokračovat sondě v motorickém letu k Zemi.

"Iontový motor na kosmické sondě Hayabusa není v dobré kondici," říká Kawaguchi. Protože tradiční pohonná jednotka není funkční, zkombinovaný iontový motor sondy bude v činnosti 4krát v květnu a červnu, aby navedl přistávací pouzdro sondy do oblasti Woomera (Jižní Austrálie). "Všechny manévry se musí spolehnout na funkci iontového motoru," dodává Kawaguchi.

Závěrečné manévry před návratem sondy Hayabusa
Závěrečné manévry před návratem sondy Hayabusa
Dva zážehy motoru v období kolem 5. a 29. května změní trajektorii sondy Hayabusa tak, že by při pokračování letu prolétla ve vzdálenosti 200 km nad zemským povrchem. Další dva delší zážehy iontového motoru počátkem června zbrzdí sondu a navedou návratové pouzdro přesně na místo přistání. "Závěrečný manévr bude trvat zhruba 20 hodin," říká Kawaguchi.

Přibližně jeden den před přistáním se Hayabusa natočí tak, aby návratové pouzdro bylo zahříváno Sluncem. "Doba letu sondy se prodloužila o více než 3 roky proti plánu, takže zbývající kapacita baterie je znepokojující," říká Kawaguchi. "Chceme ji zahřát a předejít jejímu velkému ochlazení. Změníme dobu oddělení pouzdra od mateřské sondy až do posledního možného okamžiku, tj. asi 3 hodiny před vstupem do atmosféry."

Schéma přistání návratového pouzdra sondy Hayabusa
Schéma přistání návratového pouzdra sondy Hayabusa
Návratové pouzdro bude ve vzdálenosti asi 40 000 km odděleno pružinou od mateřské sondy. Jakmile dojde k oddělení návratového pouzdra, bude uvedeno do velmi pomalé rotace. Pouzdro o průměru 40 cm vnikne do zemské atmosféry rychlostí větší než 40 000 km/h (tj. více než 11 km/s). Návratové pouzdro bude vystaveno teplotě zhruba 2 700 °C. Jeho povrch je však chráněn tepelným štítem z uhlíkových vláken.

Po průletu nad Antarktidou zamíří návratové pouzdro na území Austrálie a po dosažení spodních vrstev atmosféry se bude snášet na padáku. Na zemský povrch dopadne v neděli 13. 6. 2010, v době kolem 14:00 UTC (16:00 SELČ). Mateřská sonda ukončí svoji existenci v zemském ovzduší.

Související články:
Japonská sonda Hayabusa se blíží k planetce Itokawa
Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa
Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa
Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí
Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil
Japonská sonda Hayabusa a záhadná planetka Itokawa

Zdroj: spaceflightnow a www.jaxa.jp
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »