< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautika v roce 2024
Zdeněk Jánský Vytisknout článek

Kosmonautika v roce 2024

Nejočekávanější události v kosmonautice v roce 2024
Autor: Zdeněk Jánský

Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí  nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.

Hned v lednu nás čeká přistání na Měsíci, a to japonského lunárního landeru SLIM. Tento lander váží asi 0,5 tuny a veze na Měsíc dvě lunární vozítka a čtyři vědecké přístroje. Ve stejném měsíci odstartuje i další měsíční lander Peregrine od americké firmy Astrobotic. Do vesmíru ho vynese při svém premiérovém startu raketa Vulcan-Centaur od firmy United Launch Aliance (ULA). Samotný lander Peregrine bude při startu vážit cca 1,3 tuny, ponese 14 komerčních nákladů a malý lunární rover.

Lunární lander Nova C Autor: BBC
Lunární lander Nova C
Autor: BBC
V únoru odstartuje z Kennedyho střediska do vesmíru další lunární lander Nova-C. Tento lander má startovní hmotnost cca 2 tuny a na Měsíc dokáže přivézt až 100 kg. Při první misi bude v nákladu pět vědeckých přístrojů od NASA a dva komerční náklady. Landery Nova-C a Peregrina navíc vybrala NASA do svého programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS), to znamená, že tyto landery budou při svých dalších misích nést vědecké náklady od NASA.

Na duben je plánována mise Polaris Dawn, při které dojde k prvnímu komerčnímu výstupu turistů do volného kosmického prostoru. V posádku mise tvoří americký milionář Jared Issacman, pilot USAF Scott Poteet a inženýrky SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon. Pro tři poslední členy posádky to bude první let do kosmu, jediný Issacman už v kosmu byl, a to při misi Inspiration 4.

Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn Autor: SpaceNews.com
Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn
Autor: SpaceNews.com
V říjnu nás čeká důležitý start – odstartuje meziplanetární sonda Europa Clipper k Jupiteru. Tato sonda se bude v rámci své cca pětileté mise bude zabývat průzkumem Jupiterova měsíce Europa. Bude provádět snímkování povrchu měsíce a bude zkoumat její ledové oceány. Nese 9 vědeckých přístrojů, mezi které patří spektrometr, magnetometr nebo širokoúhlá kamera. Sonda bude také testovat rádiovou komunikaci mezi Jupiterem a měsícem pomocí radarové antény. O vynesení této sondy do kosmu se postará raketa Falcon Heavy od firmy SpaceX.

VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa Autor: NASA/JPL
VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa
Autor: NASA/JPL
Na listopad je plánován také start Falconu Heavy s lunárním vozítkem VIPER od NASA společně s landerem Griffin od firmy Astrobotic, který ho na Měsíc přiveze. Startovní hmotnost roveru je 430 kg a nese 4 vědecké přístroje – tři spektrometry a geologický vrták. Přistání na jižním pólu Měsíce by mělo proběhnout ještě ve stejném měsíci jako start. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] kosmonautix.cz
[3] wikipedia.org



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Další články autora (16)

Štítky: Europa Clipper, SpaceX, Falcon Heavy, Měsíc, Starship, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »