< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautika v roce 2024
Zdeněk Jánský Vytisknout článek

Kosmonautika v roce 2024

Nejočekávanější události v kosmonautice v roce 2024
Autor: Zdeněk Jánský

Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí  nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.

Hned v lednu nás čeká přistání na Měsíci, a to japonského lunárního landeru SLIM. Tento lander váží asi 0,5 tuny a veze na Měsíc dvě lunární vozítka a čtyři vědecké přístroje. Ve stejném měsíci odstartuje i další měsíční lander Peregrine od americké firmy Astrobotic. Do vesmíru ho vynese při svém premiérovém startu raketa Vulcan-Centaur od firmy United Launch Aliance (ULA). Samotný lander Peregrine bude při startu vážit cca 1,3 tuny, ponese 14 komerčních nákladů a malý lunární rover.

Lunární lander Nova C Autor: BBC
Lunární lander Nova C
Autor: BBC
V únoru odstartuje z Kennedyho střediska do vesmíru další lunární lander Nova-C. Tento lander má startovní hmotnost cca 2 tuny a na Měsíc dokáže přivézt až 100 kg. Při první misi bude v nákladu pět vědeckých přístrojů od NASA a dva komerční náklady. Landery Nova-C a Peregrina navíc vybrala NASA do svého programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS), to znamená, že tyto landery budou při svých dalších misích nést vědecké náklady od NASA.

Na duben je plánována mise Polaris Dawn, při které dojde k prvnímu komerčnímu výstupu turistů do volného kosmického prostoru. V posádku mise tvoří americký milionář Jared Issacman, pilot USAF Scott Poteet a inženýrky SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon. Pro tři poslední členy posádky to bude první let do kosmu, jediný Issacman už v kosmu byl, a to při misi Inspiration 4.

Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn Autor: SpaceNews.com
Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn
Autor: SpaceNews.com
V říjnu nás čeká důležitý start – odstartuje meziplanetární sonda Europa Clipper k Jupiteru. Tato sonda se bude v rámci své cca pětileté mise bude zabývat průzkumem Jupiterova měsíce Europa. Bude provádět snímkování povrchu měsíce a bude zkoumat její ledové oceány. Nese 9 vědeckých přístrojů, mezi které patří spektrometr, magnetometr nebo širokoúhlá kamera. Sonda bude také testovat rádiovou komunikaci mezi Jupiterem a měsícem pomocí radarové antény. O vynesení této sondy do kosmu se postará raketa Falcon Heavy od firmy SpaceX.

VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa Autor: NASA/JPL
VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa
Autor: NASA/JPL
Na listopad je plánován také start Falconu Heavy s lunárním vozítkem VIPER od NASA společně s landerem Griffin od firmy Astrobotic, který ho na Měsíc přiveze. Startovní hmotnost roveru je 430 kg a nese 4 vědecké přístroje – tři spektrometry a geologický vrták. Přistání na jižním pólu Měsíce by mělo proběhnout ještě ve stejném měsíci jako start. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] kosmonautix.cz
[3] wikipedia.org



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Další články autora (16)

Štítky: Europa Clipper, SpaceX, Falcon Heavy, Měsíc, Starship, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika

22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »