Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautika v roce 2024

Kosmonautika v roce 2024

Nejočekávanější události v kosmonautice v roce 2024
Autor: Zdeněk Jánský

Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí  nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.

Hned v lednu nás čeká přistání na Měsíci, a to japonského lunárního landeru SLIM. Tento lander váží asi 0,5 tuny a veze na Měsíc dvě lunární vozítka a čtyři vědecké přístroje. Ve stejném měsíci odstartuje i další měsíční lander Peregrine od americké firmy Astrobotic. Do vesmíru ho vynese při svém premiérovém startu raketa Vulcan-Centaur od firmy United Launch Aliance (ULA). Samotný lander Peregrine bude při startu vážit cca 1,3 tuny, ponese 14 komerčních nákladů a malý lunární rover.

Lunární lander Nova C Autor: BBC
Lunární lander Nova C
Autor: BBC
V únoru odstartuje z Kennedyho střediska do vesmíru další lunární lander Nova-C. Tento lander má startovní hmotnost cca 2 tuny a na Měsíc dokáže přivézt až 100 kg. Při první misi bude v nákladu pět vědeckých přístrojů od NASA a dva komerční náklady. Landery Nova-C a Peregrina navíc vybrala NASA do svého programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS), to znamená, že tyto landery budou při svých dalších misích nést vědecké náklady od NASA.

Na duben je plánována mise Polaris Dawn, při které dojde k prvnímu komerčnímu výstupu turistů do volného kosmického prostoru. V posádku mise tvoří americký milionář Jared Issacman, pilot USAF Scott Poteet a inženýrky SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon. Pro tři poslední členy posádky to bude první let do kosmu, jediný Issacman už v kosmu byl, a to při misi Inspiration 4.

Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn Autor: SpaceNews.com
Vizualizace prvního soukromého výstupu do volného vesmíru při první misi programu Polaris Dawn
Autor: SpaceNews.com
V říjnu nás čeká důležitý start – odstartuje meziplanetární sonda Europa Clipper k Jupiteru. Tato sonda se bude v rámci své cca pětileté mise bude zabývat průzkumem Jupiterova měsíce Europa. Bude provádět snímkování povrchu měsíce a bude zkoumat její ledové oceány. Nese 9 vědeckých přístrojů, mezi které patří spektrometr, magnetometr nebo širokoúhlá kamera. Sonda bude také testovat rádiovou komunikaci mezi Jupiterem a měsícem pomocí radarové antény. O vynesení této sondy do kosmu se postará raketa Falcon Heavy od firmy SpaceX.

VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa Autor: NASA/JPL
VIzualizace sondy Europa Clipper nad povrchem Jupiterova měsíce Europa
Autor: NASA/JPL
Na listopad je plánován také start Falconu Heavy s lunárním vozítkem VIPER od NASA společně s landerem Griffin od firmy Astrobotic, který ho na Měsíc přiveze. Startovní hmotnost roveru je 430 kg a nese 4 vědecké přístroje – tři spektrometry a geologický vrták. Přistání na jižním pólu Měsíce by mělo proběhnout ještě ve stejném měsíci jako start. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] kosmonautix.cz
[3] wikipedia.org



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. E. Holuba v Holicích. Zajímá ho kosmonautika, astronomie a fotografie, fotí hlavně krajinu a makro, ale pokouší se i o amatérské astrofotografie. Také navštěvuje astronomický kroužek na Hvězdárně v Hradci Králové, na kterém měl svou první veřejnou prezentaci. Podílí se i na tvorbě obsahu pro Instagramový účet ČAS a občas přispívá i na Fórum Kosmonautix.

Štítky: Europa Clipper, SpaceX, Falcon Heavy, Měsíc, Starship, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »