Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

spirit-lander.jpg
Mars Global Surveyor vstupuje tento týden už do třetí fáze své prodloužené, sedm roků trvající mise na oběžné dráze okolo rudé planety. Za tu dobu pořídila sonda více než 170.000 snímků povrchu a ukazuje se, že je schopna pořídit mnohé další, ještě mnohem lepší než byly ty předchozí. Za posledního jeden a půl roku, totiž rozvinuly týmy obsluhující kameru sondy nové snímací techniky, prostřednictvím kterých lze získat obrazy až o trojnásobně vyšším rozlišení než na které byla kamera původně navržena. V některých případech tak je možné pořídit opravdu velkolepé záběry. Jedním z takových případů jsou snímky označené jako MOC2 - 862b, snímky na kterých je vidět sonda Spirit na povrchu Marsu. Stalo se tak 85 marsovského dne práce Spiritu v kráteru Gusev.

Normálně by rozlišení kamery (MOC) dosahovalo jen asi 1,4 až 1,5 metru na pixel. To znamená, že nejmenší dobře viditelné detaily na povrchu musí mít téměř 5 metrů v průměru. Nová technika, pojmenovaná cPROTO, ale dovolí získat detaily s rozlišením lepším než 1 metr na pixel. Typicky je to asi 1,5 m ve směru východ - západ a asi 50 centimetrů ve směru sever - jih. Snímky také mají zlepšený odstup signálu od šumu a tak obrazy pořízené technikou cPROTO dovolí pozorovat na povrchu předměty menší než 1,5 metru. Tím už může být například i rover Spirit a dráha kterou ujel po povrchu planety.

Snímky povrchu pořizuje Mars Global Surveyor úzko úhlovou kamerou (MOC), která sestává z jednoho řádku snímače o 2048 obrazových bodech. Pohyb sondy obíhající nad povrchem Marsu pak dovolí i tomuto "jednoduchému" provedení detektorů zaznamenat kompletní snímek povrchu, podobně jako je tomu např. u stolního scanneru. Protože oběžná dráha sondy je téměř kruhová, každý z 2048 pixelů odpovídá čtverci asi 1,5 x 1,5 metru. Toto rozlišení pak je často uváděno jako maximální rozlišení kamery MOC.

Řídícímu týmu se však podařilo pomocí úpravy pohybu základny, na které je kamera umístěna dosáhnout toho, že snímač nesnímá jen povrch přímo pod sebou, ale nahlédne napřed jakoby dopředu ve směru letu a pak se vrací zpět. Takto lze snímat jedno místo povrchu až 6x déle. Zvýší to výrazně odstup signálu od šumu i rozlišení obrazu. Pomocí tohoto postupu se kvalita obrazu zvýší nejméně o 40% a rozlišení ve směru letu vzroste asi 3x, na hodnotu okolo 50 cm/pixel. Postup se to zdá být jednoduchý, ale ve skutečnosti tomu tak není. Sonda totiž musí na oběžné dráze manévrovat nejen kvůli snímání povrchu pod sebou, ale i vůči Slunci pro nastavení solárních panelů. Systémem cPROTO tedy lze pořídit jen malé detaily povrchu o rozměru asi 3 x 4 km. Ty jsou navíc závislé také na směru a intenzitě osvětlení a celkovém stavu atmosféry. Nelze je proto pořizovat kdykoliv a kdekoliv. Například pořídit snímek Spiritu na povrchu Marsu se v dubnu tohoto roku dvakrát nepodařilo, pak se v červnu podařilo pořídit použitelný snímek, ale druhý pokus o totéž opět nevyšel.

Uveřejněný snímek byl pořízen 85 den pobytu sondy na Marsu (85 SOL). Je široký 3 kilometry a je umístěn na souřadnicích 14.8°S, 184.6°W. Terén je osvětlen Sluncem z leva a shora. Díky šikmému osvětlení jsou stopy pohybu sondy od místa přistání ke kráteru Bonneville tmavší než okolní povrch. Tento i další snímky v plném rozlišení 1 m/pixel příp. 0,5m/pixel lze získat na Malin Space Science Systems.

Podle: SpaceRef.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »