Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

spirit-lander.jpg
Mars Global Surveyor vstupuje tento týden už do třetí fáze své prodloužené, sedm roků trvající mise na oběžné dráze okolo rudé planety. Za tu dobu pořídila sonda více než 170.000 snímků povrchu a ukazuje se, že je schopna pořídit mnohé další, ještě mnohem lepší než byly ty předchozí. Za posledního jeden a půl roku, totiž rozvinuly týmy obsluhující kameru sondy nové snímací techniky, prostřednictvím kterých lze získat obrazy až o trojnásobně vyšším rozlišení než na které byla kamera původně navržena. V některých případech tak je možné pořídit opravdu velkolepé záběry. Jedním z takových případů jsou snímky označené jako MOC2 - 862b, snímky na kterých je vidět sonda Spirit na povrchu Marsu. Stalo se tak 85 marsovského dne práce Spiritu v kráteru Gusev.

Normálně by rozlišení kamery (MOC) dosahovalo jen asi 1,4 až 1,5 metru na pixel. To znamená, že nejmenší dobře viditelné detaily na povrchu musí mít téměř 5 metrů v průměru. Nová technika, pojmenovaná cPROTO, ale dovolí získat detaily s rozlišením lepším než 1 metr na pixel. Typicky je to asi 1,5 m ve směru východ - západ a asi 50 centimetrů ve směru sever - jih. Snímky také mají zlepšený odstup signálu od šumu a tak obrazy pořízené technikou cPROTO dovolí pozorovat na povrchu předměty menší než 1,5 metru. Tím už může být například i rover Spirit a dráha kterou ujel po povrchu planety.

Snímky povrchu pořizuje Mars Global Surveyor úzko úhlovou kamerou (MOC), která sestává z jednoho řádku snímače o 2048 obrazových bodech. Pohyb sondy obíhající nad povrchem Marsu pak dovolí i tomuto "jednoduchému" provedení detektorů zaznamenat kompletní snímek povrchu, podobně jako je tomu např. u stolního scanneru. Protože oběžná dráha sondy je téměř kruhová, každý z 2048 pixelů odpovídá čtverci asi 1,5 x 1,5 metru. Toto rozlišení pak je často uváděno jako maximální rozlišení kamery MOC.

Řídícímu týmu se však podařilo pomocí úpravy pohybu základny, na které je kamera umístěna dosáhnout toho, že snímač nesnímá jen povrch přímo pod sebou, ale nahlédne napřed jakoby dopředu ve směru letu a pak se vrací zpět. Takto lze snímat jedno místo povrchu až 6x déle. Zvýší to výrazně odstup signálu od šumu i rozlišení obrazu. Pomocí tohoto postupu se kvalita obrazu zvýší nejméně o 40% a rozlišení ve směru letu vzroste asi 3x, na hodnotu okolo 50 cm/pixel. Postup se to zdá být jednoduchý, ale ve skutečnosti tomu tak není. Sonda totiž musí na oběžné dráze manévrovat nejen kvůli snímání povrchu pod sebou, ale i vůči Slunci pro nastavení solárních panelů. Systémem cPROTO tedy lze pořídit jen malé detaily povrchu o rozměru asi 3 x 4 km. Ty jsou navíc závislé také na směru a intenzitě osvětlení a celkovém stavu atmosféry. Nelze je proto pořizovat kdykoliv a kdekoliv. Například pořídit snímek Spiritu na povrchu Marsu se v dubnu tohoto roku dvakrát nepodařilo, pak se v červnu podařilo pořídit použitelný snímek, ale druhý pokus o totéž opět nevyšel.

Uveřejněný snímek byl pořízen 85 den pobytu sondy na Marsu (85 SOL). Je široký 3 kilometry a je umístěn na souřadnicích 14.8°S, 184.6°W. Terén je osvětlen Sluncem z leva a shora. Díky šikmému osvětlení jsou stopy pohybu sondy od místa přistání ke kráteru Bonneville tmavší než okolní povrch. Tento i další snímky v plném rozlišení 1 m/pixel příp. 0,5m/pixel lze získat na Malin Space Science Systems.

Podle: SpaceRef.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše v Plejádách

Další informace »