Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

spirit-lander.jpg
Mars Global Surveyor vstupuje tento týden už do třetí fáze své prodloužené, sedm roků trvající mise na oběžné dráze okolo rudé planety. Za tu dobu pořídila sonda více než 170.000 snímků povrchu a ukazuje se, že je schopna pořídit mnohé další, ještě mnohem lepší než byly ty předchozí. Za posledního jeden a půl roku, totiž rozvinuly týmy obsluhující kameru sondy nové snímací techniky, prostřednictvím kterých lze získat obrazy až o trojnásobně vyšším rozlišení než na které byla kamera původně navržena. V některých případech tak je možné pořídit opravdu velkolepé záběry. Jedním z takových případů jsou snímky označené jako MOC2 - 862b, snímky na kterých je vidět sonda Spirit na povrchu Marsu. Stalo se tak 85 marsovského dne práce Spiritu v kráteru Gusev.

Normálně by rozlišení kamery (MOC) dosahovalo jen asi 1,4 až 1,5 metru na pixel. To znamená, že nejmenší dobře viditelné detaily na povrchu musí mít téměř 5 metrů v průměru. Nová technika, pojmenovaná cPROTO, ale dovolí získat detaily s rozlišením lepším než 1 metr na pixel. Typicky je to asi 1,5 m ve směru východ - západ a asi 50 centimetrů ve směru sever - jih. Snímky také mají zlepšený odstup signálu od šumu a tak obrazy pořízené technikou cPROTO dovolí pozorovat na povrchu předměty menší než 1,5 metru. Tím už může být například i rover Spirit a dráha kterou ujel po povrchu planety.

Snímky povrchu pořizuje Mars Global Surveyor úzko úhlovou kamerou (MOC), která sestává z jednoho řádku snímače o 2048 obrazových bodech. Pohyb sondy obíhající nad povrchem Marsu pak dovolí i tomuto "jednoduchému" provedení detektorů zaznamenat kompletní snímek povrchu, podobně jako je tomu např. u stolního scanneru. Protože oběžná dráha sondy je téměř kruhová, každý z 2048 pixelů odpovídá čtverci asi 1,5 x 1,5 metru. Toto rozlišení pak je často uváděno jako maximální rozlišení kamery MOC.

Řídícímu týmu se však podařilo pomocí úpravy pohybu základny, na které je kamera umístěna dosáhnout toho, že snímač nesnímá jen povrch přímo pod sebou, ale nahlédne napřed jakoby dopředu ve směru letu a pak se vrací zpět. Takto lze snímat jedno místo povrchu až 6x déle. Zvýší to výrazně odstup signálu od šumu i rozlišení obrazu. Pomocí tohoto postupu se kvalita obrazu zvýší nejméně o 40% a rozlišení ve směru letu vzroste asi 3x, na hodnotu okolo 50 cm/pixel. Postup se to zdá být jednoduchý, ale ve skutečnosti tomu tak není. Sonda totiž musí na oběžné dráze manévrovat nejen kvůli snímání povrchu pod sebou, ale i vůči Slunci pro nastavení solárních panelů. Systémem cPROTO tedy lze pořídit jen malé detaily povrchu o rozměru asi 3 x 4 km. Ty jsou navíc závislé také na směru a intenzitě osvětlení a celkovém stavu atmosféry. Nelze je proto pořizovat kdykoliv a kdekoliv. Například pořídit snímek Spiritu na povrchu Marsu se v dubnu tohoto roku dvakrát nepodařilo, pak se v červnu podařilo pořídit použitelný snímek, ale druhý pokus o totéž opět nevyšel.

Uveřejněný snímek byl pořízen 85 den pobytu sondy na Marsu (85 SOL). Je široký 3 kilometry a je umístěn na souřadnicích 14.8°S, 184.6°W. Terén je osvětlen Sluncem z leva a shora. Díky šikmému osvětlení jsou stopy pohybu sondy od místa přistání ke kráteru Bonneville tmavší než okolní povrch. Tento i další snímky v plném rozlišení 1 m/pixel příp. 0,5m/pixel lze získat na Malin Space Science Systems.

Podle: SpaceRef.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »