Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovský rover roku 2020, Perseverance
Autor: NASA

Po mnoho let jsme o něm slýchali jako o misi Mars Rover 2020 a naštěstí se podařilo dvacítku v názvu podržet a dočkali jsme se startu. Vozítko bylo mezitím pojmenováno Perseverance („Vytrvalost“). Ačkoli jde už o třetí start k Rudé planetě po arabské misi al-Amal („Naděje“) a čínské Tianwen-1 („Nebeské otázky“), jedná se jistě o nejočekávanější start letošního roku. Rover má totiž podobné parametry, jako Curiosity, která studuje povrch Marsu od roku 2012 a tak velký robot má potenciál nám přinést mnoho zajímavých poznatků. A v případě Perseverance o tom není pochyb. Má se pokusit najít stopy případného dávného života a nasbírat vzorky, které by měly být následně dopraveny na Zemi.

V repertoáru letošních startů nám asi nejvíc chybí evropská mise ExoMars, která byla odložena o dva roky (už podruhé). Nezbývá nám, než si přát, aby se dařilo všem letošním sondám, a k úspěchu té třetí jsme už velmi blízko. Start je v plánu 30. července ve 13:50 našeho času a předpověď počasí zatím dává startu zelenou (80 % dobrého počasí). Sondu má vynést raketa Atlas V ve verzi 541 (tedy s 5m aerodynamickým krytem, čtyřmi přídavnými motory na tuhé pohonné látky a jedním urychlovacím stupněm Centaur). Ačkoli je solidní šance, že start proběhne už dnes odpoledne, může dojít k odkladu pro technické problémy nebo z důvodu počasí. Startovní okno k Marsu proto trvá až do 15. srpna.

Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět  sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni. Autor: ULA
Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni.
Autor: ULA

Jméno Perseverance bylo vybráno dle jednoho z mnoha návrhů. Vítězný podal student sedmého ročníku střední školy ve Virginii v USA. Jeho esej na téma „Pojmenuj rover“ získala na 28 000 hlasů. S překladem do češtiny může být problém. Můžeme to slovo chápat jako vytrvalost, ale též jako doslova houževnatostúpornost. Jméno navazuje na dlouho řadu návrhů přijatých od studentů počínaje rokem 1997, kdy šlo o vozítko Sojourner, přes vozítka Spirit a Opportunity, která přistála v roce 2004 až po Curiosity, která pracuje na povrchu Marsu od roku 2012 dodnes.

Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance Autor: NASA
Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance
Autor: NASA
Zajímavým doplňkem mise je testovací dron – marsovská helikoptéra – který je přimontován na břiše vozítka. V plánu je především vyzkoušet, zda je schopen několikrát popoletět, ale budoucí mise by z případného úspěchu mohly čerpat a získat tak chytrého průzkumníka okolí.

Jestliže půjde vše podle plánu, k přistání na Marsu by mělo dojít 18. února 2021 a jako místo přistání byl vybrán kráter Jezero. V tomto místě v minulosti jezero bylo, ale název jinak odkazuje na město v Bosně a Hercegovině. Jedná se tedy o jeden ze slovanských jazyků a proto i název se píše stejně, jako v češtině. Na Marsu jsou i útvary pojmenované Cheb, Tábor nebo „Moravské údolí“.

Mise vozítka je v základu plánovaná na jeden marsovský rok (687 solů), tedy asi dva pozemské roky, ale všichni jistě věříme, že vydrží po mnoho pozemských let a snad i mnohem více než deset. Nejdřív ale musí odstartovat a přistát a to nebude jednoduchý úkol. Držme palce, ať se vše podaří.

Veškeré podrobnosti nabízí anglicky Launch Press Kit. Podrobně misi dlouhodobě popisují články na serveru Kosmonautix.cz, kde najdete i odkaz na Živě a česky komentovaný přenos startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, Mars 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Perseverance, Mars Rover 2020


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »