Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise japonské lodi končí nouzovým odletem od kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Mise japonské lodi končí nouzovým odletem od kosmické stanice

Loď HTV-3 za oknem ISS 27. 7. 2012. Autor: NASA
Loď HTV-3 za oknem ISS 27. 7. 2012.
Autor: NASA
Ve středu 12. září 2012 podle plánu opouštěla Mezinárodní vesmírnou stanici japonská zásobovací loď HTV-3, jež na její palubu koncem července dopravila skoro čtyři tuny nákladu. Rozloučení s orbitálním komplexem však nabralo lehce dramatický nádech, když si dosud přesně nevysvětlené problémy na palubě HTV vynutily urychlený odlet od ISS - takzvaný abort manévr.

Třetí exemplář bezpilotní japonské zásobovací lodě HTV (pokřtěný Kounotori-3 neboli Čáp-3) dosáhl svého cíle, stanice ISS, v pátek 27. července, 6 dnů po startu z japonského ostrova Tanegašima, a s sebou přivezl asi 3200 kg zásob a výbavy pro astronauty a 450 kg nehermetizovaného nákladu ve formě dvou vědeckých přístrojů, jež byly z nehermetizované sekce lodi vyloženy robotickou paží počátkem srpna (zajímavá událost, leč tehdy řádně zastíněná přistáním roveru Curiosity na Marsu).

Odlet lodi Kounotori ze spodního portu modulu Node-2 (Harmony) byl původně stanoven na 6. září, nicméně neplánovaná kosmická vycházka o pouhý den dříve (náprava předchozího neúspěchu při instalaci náhradní jednotky MBSU) a zaneprázdněnost astronautů jinými věcmi si vynutila lehké prodloužení mise.

HTV-3 po uvolnění robotickou paží 12. 9. 2012. Autor: spaceflightnow.com
HTV-3 po uvolnění robotickou paží 12. 9. 2012.
Autor: spaceflightnow.com
Ve středu 12. září přišlo definitivní rozloučení. Ve 13:50 SELČ astronauti Aki Hošide (Japonsko) a Joe Acaba (USA) sejmuli Čápa ze stykovacího portu pomocí 17,5metrové staniční kanadské robotické paže (stejně jako komerční Dragon) a v 17:50 loď robotickou paží uvolnili k samostatnému letu asi 10 metrů od stanice. A v tomto bodě skončil hladký běh věcí.

O několik minut později HTV-3 zažehla své motory a začala se rychle vzdalovat kosmické stanici. Řekli byste si, tak to má přece být. Jenže: zážeh, který zahájil rychlejší separaci lodě než obyčejně, byl podle NASA abort, neboli nouzový čin, vynucený nějakým větším problémem. HTV, stejně jako ostatní lodě, má řídící počítač, který takové kroky dělá automaticky, aby zabránil případné kolizi hůře ovladatelné lodě s 450tunovou ISS o rozloze fotbalového hřiště.

Dle NASA abort vyvolal výpadek počítače In/Out Computer 2 na palubě HTV. Vše ostatní však již potom šlapalo spolehlivě, abortový zážeh poslal loď urychleně do bezpečné vzdálenosti od ISS a japonským letovým kontrolorům se později podařilo obnovit telemetrický tok z lodi Kounotori na Zemi skrze jiný počítač.

V těchto chvílích zůstává zbytek mise HTV-3 platný dle původního plánu. V pátek 14. září v 06:51 SELČ má loď provést brzdící manévr a v 07:24 vstoupit do atmosféry, načež zanikne s nákladem odpadu ze stanice a její trosky dopadnou do vod odlehlé části Tichého oceánu.

Data o průletu atmosférou (pozici, zrychlení nebo teplotu) budou nahrávat dvě palubní zařízení, jejichž údaje by mohly v budoucnu pomoci při konstrukci lodí a umožní preciznější zvládání přistávacích nebo "zanikacích" manévrů v zemské atmosféře.

Testované ryby Medaka uvnitř nového přístroje AQH. Autor: NASA
Testované ryby Medaka uvnitř nového přístroje AQH.
Autor: NASA
Třetí kosmický čáp opustil stanici ISS po 47denním pobytu, během kterého z jeho útrob posádka stanice kromě tradičních položek jako je jídlo, léky nebo oblečení, vyložila i vědecké přístroje. Například speciální akvárium pro studium dopadů beztížného stavu na rybí organismus, novou speciální kameru pro pozorování Země, pět malých satelitů CubeSat a nové japonské zařízení na jejich vypouštění na samostatnou dráhu z kosmické stanice počínaje letošním podzimem. Mezi nákladem, vyloženým robotickou paží na vnější platformu japonské laboratoře Kibo najdeme americký experiment, který by mohl pomoci ve vývoji menších a výkonnějších komunikačních zařízení kosmických lodí, a japonské víceúčelové zařízení pro sledování plasmy a blesků v zemské atmosféře, sbírání dat pro vývoj nafukovacích kosmických systémů a testování komerčního HDTV vybavení v kosmickém prostoru.

HTV-3 je třetím z nejméně sedmi plánovaných exemplářů bezpilotní zásobovací lodě, která představuje japonský příspěvek do provozu Mezinárodní kosmické stanice. Je však pravděpodobné, že budou vyjednány ještě další mise HTV, které pomohou udržet stanici v provozu minimálně do roku 2020.

Zdroj:

Spaceflightnow.com; středa 12. 9. 2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »