Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise japonské lodi končí nouzovým odletem od kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Mise japonské lodi končí nouzovým odletem od kosmické stanice

Loď HTV-3 za oknem ISS 27. 7. 2012. Autor: NASA
Loď HTV-3 za oknem ISS 27. 7. 2012.
Autor: NASA
Ve středu 12. září 2012 podle plánu opouštěla Mezinárodní vesmírnou stanici japonská zásobovací loď HTV-3, jež na její palubu koncem července dopravila skoro čtyři tuny nákladu. Rozloučení s orbitálním komplexem však nabralo lehce dramatický nádech, když si dosud přesně nevysvětlené problémy na palubě HTV vynutily urychlený odlet od ISS - takzvaný abort manévr.

Třetí exemplář bezpilotní japonské zásobovací lodě HTV (pokřtěný Kounotori-3 neboli Čáp-3) dosáhl svého cíle, stanice ISS, v pátek 27. července, 6 dnů po startu z japonského ostrova Tanegašima, a s sebou přivezl asi 3200 kg zásob a výbavy pro astronauty a 450 kg nehermetizovaného nákladu ve formě dvou vědeckých přístrojů, jež byly z nehermetizované sekce lodi vyloženy robotickou paží počátkem srpna (zajímavá událost, leč tehdy řádně zastíněná přistáním roveru Curiosity na Marsu).

Odlet lodi Kounotori ze spodního portu modulu Node-2 (Harmony) byl původně stanoven na 6. září, nicméně neplánovaná kosmická vycházka o pouhý den dříve (náprava předchozího neúspěchu při instalaci náhradní jednotky MBSU) a zaneprázdněnost astronautů jinými věcmi si vynutila lehké prodloužení mise.

HTV-3 po uvolnění robotickou paží 12. 9. 2012. Autor: spaceflightnow.com
HTV-3 po uvolnění robotickou paží 12. 9. 2012.
Autor: spaceflightnow.com
Ve středu 12. září přišlo definitivní rozloučení. Ve 13:50 SELČ astronauti Aki Hošide (Japonsko) a Joe Acaba (USA) sejmuli Čápa ze stykovacího portu pomocí 17,5metrové staniční kanadské robotické paže (stejně jako komerční Dragon) a v 17:50 loď robotickou paží uvolnili k samostatnému letu asi 10 metrů od stanice. A v tomto bodě skončil hladký běh věcí.

O několik minut později HTV-3 zažehla své motory a začala se rychle vzdalovat kosmické stanici. Řekli byste si, tak to má přece být. Jenže: zážeh, který zahájil rychlejší separaci lodě než obyčejně, byl podle NASA abort, neboli nouzový čin, vynucený nějakým větším problémem. HTV, stejně jako ostatní lodě, má řídící počítač, který takové kroky dělá automaticky, aby zabránil případné kolizi hůře ovladatelné lodě s 450tunovou ISS o rozloze fotbalového hřiště.

Dle NASA abort vyvolal výpadek počítače In/Out Computer 2 na palubě HTV. Vše ostatní však již potom šlapalo spolehlivě, abortový zážeh poslal loď urychleně do bezpečné vzdálenosti od ISS a japonským letovým kontrolorům se později podařilo obnovit telemetrický tok z lodi Kounotori na Zemi skrze jiný počítač.

V těchto chvílích zůstává zbytek mise HTV-3 platný dle původního plánu. V pátek 14. září v 06:51 SELČ má loď provést brzdící manévr a v 07:24 vstoupit do atmosféry, načež zanikne s nákladem odpadu ze stanice a její trosky dopadnou do vod odlehlé části Tichého oceánu.

Data o průletu atmosférou (pozici, zrychlení nebo teplotu) budou nahrávat dvě palubní zařízení, jejichž údaje by mohly v budoucnu pomoci při konstrukci lodí a umožní preciznější zvládání přistávacích nebo "zanikacích" manévrů v zemské atmosféře.

Testované ryby Medaka uvnitř nového přístroje AQH. Autor: NASA
Testované ryby Medaka uvnitř nového přístroje AQH.
Autor: NASA
Třetí kosmický čáp opustil stanici ISS po 47denním pobytu, během kterého z jeho útrob posádka stanice kromě tradičních položek jako je jídlo, léky nebo oblečení, vyložila i vědecké přístroje. Například speciální akvárium pro studium dopadů beztížného stavu na rybí organismus, novou speciální kameru pro pozorování Země, pět malých satelitů CubeSat a nové japonské zařízení na jejich vypouštění na samostatnou dráhu z kosmické stanice počínaje letošním podzimem. Mezi nákladem, vyloženým robotickou paží na vnější platformu japonské laboratoře Kibo najdeme americký experiment, který by mohl pomoci ve vývoji menších a výkonnějších komunikačních zařízení kosmických lodí, a japonské víceúčelové zařízení pro sledování plasmy a blesků v zemské atmosféře, sbírání dat pro vývoj nafukovacích kosmických systémů a testování komerčního HDTV vybavení v kosmickém prostoru.

HTV-3 je třetím z nejméně sedmi plánovaných exemplářů bezpilotní zásobovací lodě, která představuje japonský příspěvek do provozu Mezinárodní kosmické stanice. Je však pravděpodobné, že budou vyjednány ještě další mise HTV, které pomohou udržet stanici v provozu minimálně do roku 2020.

Zdroj:

Spaceflightnow.com; středa 12. 9. 2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ISS


39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »