Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA schválila WISE

NASA schválila WISE

wfise.jpg
Nově připravovaná mise NASA, s označením WISE, bude skenovat celou oblohu v infračerveném světle při pátrání po chladných hvězdách poblíž naší sluneční soustavy, po regionech ve kterých vznikají planety a po nejjasnějších galaxiích vesmíru. Název sondy je zkratkou Wide-field Infrared Survey Explorer (širokoúhlá infračervená průzkumná sonda). Nedávno bylo schváleno provedení úvodního projektu, který se má stát další sondou se zrychleným vývojem v tak zvané ve střední třídě nízko nákladových programů NASA. Start sondy je naplánován již na léto roku 2008.

Jako výkonná souprava pro noční vidění má nový kosmický teleskop provádět průzkum vesmíru infračervenými detektory až 500.000 krát citlivějšími než všechny předchozí průzkumné mise. Odhalí tak stovky chladných nebo nevyvinutých hvězd, hnědých trpaslíků, z nichž někteří by mohli být k nám blíže než dnes známé hvězdy.

Přibližně dvě třetiny z blízkých hvězd jsou příliš chladné na to, aby mohly být objeveny ve viditelném světle a nová širokoúhlá infračervená sonda uvidí většinu z nich. Prohlásil to Dr. Eduard Wright z Kalifornské univerzity v Los Angeles, která novou misi pro NASA navrhovala.

Hnědí trpaslíci jsou relativně nová třída hvězd objevená v polovině devadesátých let minulého století. Ty jsou příliš malé na to, aby se v nich zapálila vodíková reakce a mohly tak svítit jako ostatní hvězdy a naopak už jsou příliš velké na to, aby mohli být považovány za planety.

Jedno z možných vysvětlení pro původ hnědých trpaslíků je v tom, že se utváří stejným způsobem jako hvězdy. Hvězdy vznikají v obrovských mezihvězdných mracích ve kterých přitažlivost způsobí, že se shluky plynů a prachu zhroutí do jakýchsi zárodků, které pak neustále přitahují další a další materiál dokud se nestanou hvězdami. Nicméně, když tento proces, který je podrobně prostudován na počítačových modelech selže, vznikne hnědý trpaslík. Hnědí trpaslíci sice postrádají dostatečnou hmotnost, alespoň 75 - 80 hmot Jupiteru, aby se v nich zapálila hlavní vodíkové reakce, ale zároveň se zdá, že plně vyvinuté hvězdy vzniknou z naprosté většiny zárodků. Tento výsledek vedl některé astronomy k úvahám jestli přece jen hnědí trpaslíci a hvězdy nevznikají různým způsobem.

gliese_229b_lg.jpg
Ověření takových úvah o původu hnědých trpaslíků je však komplikováno skutečností, že hnědí trpaslíci jsou normálně extrémně slabě zářícími objekty a tak jsou tak na obloze jen obtížně k nalezení. Po většinu své existence nemohou zářit tak jasně jako hvězdy, ale nedlouho po jejich vzniku jsou relativně jasní díky zbytkovému teplu vzniklému při stlačování prachu a plynu.

Proto je lze nejsnadněji najít dokud jdou relativně mladí, tedy ve věku kolem 1 milionu let. To je ve srovnání s 4.5 miliardami let věku našeho Slunce opravdu krátké časové období.

Teleskop nebude ale hledat jen hnědé trpaslíky. Poskytne také kompletní inventuru prachových disků kolem blízkých hvězd ve kterých se rodí planety a najde srážející se galaxie, které vysílat více světla - hlavně infračerveného - než kterékoliv jiné galaxie ve vesmíru. Průzkum pořídí více než jeden milión snímků na kterých budou katalogizovány stovky milionů vesmírných objektů.

Tato mise má dokončit základní průzkum vesmíru na středních infračervených vlnových délkách a poskytnout tak obrovskou zásobu znalostí, které budou využívány po desetiletí. Podle tohoto katalogu budou vyhledávány například i cíle pro pozorování budoucím infračerveným Webbovým teleskopem.

Za dobu od objevu hnědých trpaslíků, která ještě nepřekročila desetiletí, astronomové dospěli k názoru, že nakonec tyto objekty mohou být daleko četnější než ostatní hvězdy, které vidíme na obloze. Je dokonce možné, že až 80% blízkých hvězd jsou trpaslíci, 10% procent jsou hvězdy typu Slunce a 10% procent hvězdy hmotnější než Slunce. Mezi trpaslíky je pak pravděpodobně stejné množství hnědých trpaslíků, jako je ostatních hvězd v okolí Slunce.Jde ovšem pouze o odhad, pravdou je, že skutečné množství hnědých trpaslíků, dalších, ještě menších sub trpaslíků a extra solárních planet není známé a velké oblasti oblohy zatím nejsou prozkoumány. A to je právě úlohou nové mise.

Zdroj: Astrobiology magazine, NASA JPL
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »