Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA schválila WISE

NASA schválila WISE

wfise.jpg
Nově připravovaná mise NASA, s označením WISE, bude skenovat celou oblohu v infračerveném světle při pátrání po chladných hvězdách poblíž naší sluneční soustavy, po regionech ve kterých vznikají planety a po nejjasnějších galaxiích vesmíru. Název sondy je zkratkou Wide-field Infrared Survey Explorer (širokoúhlá infračervená průzkumná sonda). Nedávno bylo schváleno provedení úvodního projektu, který se má stát další sondou se zrychleným vývojem v tak zvané ve střední třídě nízko nákladových programů NASA. Start sondy je naplánován již na léto roku 2008.

Jako výkonná souprava pro noční vidění má nový kosmický teleskop provádět průzkum vesmíru infračervenými detektory až 500.000 krát citlivějšími než všechny předchozí průzkumné mise. Odhalí tak stovky chladných nebo nevyvinutých hvězd, hnědých trpaslíků, z nichž někteří by mohli být k nám blíže než dnes známé hvězdy.

Přibližně dvě třetiny z blízkých hvězd jsou příliš chladné na to, aby mohly být objeveny ve viditelném světle a nová širokoúhlá infračervená sonda uvidí většinu z nich. Prohlásil to Dr. Eduard Wright z Kalifornské univerzity v Los Angeles, která novou misi pro NASA navrhovala.

Hnědí trpaslíci jsou relativně nová třída hvězd objevená v polovině devadesátých let minulého století. Ty jsou příliš malé na to, aby se v nich zapálila vodíková reakce a mohly tak svítit jako ostatní hvězdy a naopak už jsou příliš velké na to, aby mohli být považovány za planety.

Jedno z možných vysvětlení pro původ hnědých trpaslíků je v tom, že se utváří stejným způsobem jako hvězdy. Hvězdy vznikají v obrovských mezihvězdných mracích ve kterých přitažlivost způsobí, že se shluky plynů a prachu zhroutí do jakýchsi zárodků, které pak neustále přitahují další a další materiál dokud se nestanou hvězdami. Nicméně, když tento proces, který je podrobně prostudován na počítačových modelech selže, vznikne hnědý trpaslík. Hnědí trpaslíci sice postrádají dostatečnou hmotnost, alespoň 75 - 80 hmot Jupiteru, aby se v nich zapálila hlavní vodíkové reakce, ale zároveň se zdá, že plně vyvinuté hvězdy vzniknou z naprosté většiny zárodků. Tento výsledek vedl některé astronomy k úvahám jestli přece jen hnědí trpaslíci a hvězdy nevznikají různým způsobem.

gliese_229b_lg.jpg
Ověření takových úvah o původu hnědých trpaslíků je však komplikováno skutečností, že hnědí trpaslíci jsou normálně extrémně slabě zářícími objekty a tak jsou tak na obloze jen obtížně k nalezení. Po většinu své existence nemohou zářit tak jasně jako hvězdy, ale nedlouho po jejich vzniku jsou relativně jasní díky zbytkovému teplu vzniklému při stlačování prachu a plynu.

Proto je lze nejsnadněji najít dokud jdou relativně mladí, tedy ve věku kolem 1 milionu let. To je ve srovnání s 4.5 miliardami let věku našeho Slunce opravdu krátké časové období.

Teleskop nebude ale hledat jen hnědé trpaslíky. Poskytne také kompletní inventuru prachových disků kolem blízkých hvězd ve kterých se rodí planety a najde srážející se galaxie, které vysílat více světla - hlavně infračerveného - než kterékoliv jiné galaxie ve vesmíru. Průzkum pořídí více než jeden milión snímků na kterých budou katalogizovány stovky milionů vesmírných objektů.

Tato mise má dokončit základní průzkum vesmíru na středních infračervených vlnových délkách a poskytnout tak obrovskou zásobu znalostí, které budou využívány po desetiletí. Podle tohoto katalogu budou vyhledávány například i cíle pro pozorování budoucím infračerveným Webbovým teleskopem.

Za dobu od objevu hnědých trpaslíků, která ještě nepřekročila desetiletí, astronomové dospěli k názoru, že nakonec tyto objekty mohou být daleko četnější než ostatní hvězdy, které vidíme na obloze. Je dokonce možné, že až 80% blízkých hvězd jsou trpaslíci, 10% procent jsou hvězdy typu Slunce a 10% procent hvězdy hmotnější než Slunce. Mezi trpaslíky je pak pravděpodobně stejné množství hnědých trpaslíků, jako je ostatních hvězd v okolí Slunce.Jde ovšem pouze o odhad, pravdou je, že skutečné množství hnědých trpaslíků, dalších, ještě menších sub trpaslíků a extra solárních planet není známé a velké oblasti oblohy zatím nejsou prozkoumány. A to je právě úlohou nové mise.

Zdroj: Astrobiology magazine, NASA JPL
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »