Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA schválila WISE

NASA schválila WISE

wfise.jpg
Nově připravovaná mise NASA, s označením WISE, bude skenovat celou oblohu v infračerveném světle při pátrání po chladných hvězdách poblíž naší sluneční soustavy, po regionech ve kterých vznikají planety a po nejjasnějších galaxiích vesmíru. Název sondy je zkratkou Wide-field Infrared Survey Explorer (širokoúhlá infračervená průzkumná sonda). Nedávno bylo schváleno provedení úvodního projektu, který se má stát další sondou se zrychleným vývojem v tak zvané ve střední třídě nízko nákladových programů NASA. Start sondy je naplánován již na léto roku 2008.

Jako výkonná souprava pro noční vidění má nový kosmický teleskop provádět průzkum vesmíru infračervenými detektory až 500.000 krát citlivějšími než všechny předchozí průzkumné mise. Odhalí tak stovky chladných nebo nevyvinutých hvězd, hnědých trpaslíků, z nichž někteří by mohli být k nám blíže než dnes známé hvězdy.

Přibližně dvě třetiny z blízkých hvězd jsou příliš chladné na to, aby mohly být objeveny ve viditelném světle a nová širokoúhlá infračervená sonda uvidí většinu z nich. Prohlásil to Dr. Eduard Wright z Kalifornské univerzity v Los Angeles, která novou misi pro NASA navrhovala.

Hnědí trpaslíci jsou relativně nová třída hvězd objevená v polovině devadesátých let minulého století. Ty jsou příliš malé na to, aby se v nich zapálila vodíková reakce a mohly tak svítit jako ostatní hvězdy a naopak už jsou příliš velké na to, aby mohli být považovány za planety.

Jedno z možných vysvětlení pro původ hnědých trpaslíků je v tom, že se utváří stejným způsobem jako hvězdy. Hvězdy vznikají v obrovských mezihvězdných mracích ve kterých přitažlivost způsobí, že se shluky plynů a prachu zhroutí do jakýchsi zárodků, které pak neustále přitahují další a další materiál dokud se nestanou hvězdami. Nicméně, když tento proces, který je podrobně prostudován na počítačových modelech selže, vznikne hnědý trpaslík. Hnědí trpaslíci sice postrádají dostatečnou hmotnost, alespoň 75 - 80 hmot Jupiteru, aby se v nich zapálila hlavní vodíkové reakce, ale zároveň se zdá, že plně vyvinuté hvězdy vzniknou z naprosté většiny zárodků. Tento výsledek vedl některé astronomy k úvahám jestli přece jen hnědí trpaslíci a hvězdy nevznikají různým způsobem.

gliese_229b_lg.jpg
Ověření takových úvah o původu hnědých trpaslíků je však komplikováno skutečností, že hnědí trpaslíci jsou normálně extrémně slabě zářícími objekty a tak jsou tak na obloze jen obtížně k nalezení. Po většinu své existence nemohou zářit tak jasně jako hvězdy, ale nedlouho po jejich vzniku jsou relativně jasní díky zbytkovému teplu vzniklému při stlačování prachu a plynu.

Proto je lze nejsnadněji najít dokud jdou relativně mladí, tedy ve věku kolem 1 milionu let. To je ve srovnání s 4.5 miliardami let věku našeho Slunce opravdu krátké časové období.

Teleskop nebude ale hledat jen hnědé trpaslíky. Poskytne také kompletní inventuru prachových disků kolem blízkých hvězd ve kterých se rodí planety a najde srážející se galaxie, které vysílat více světla - hlavně infračerveného - než kterékoliv jiné galaxie ve vesmíru. Průzkum pořídí více než jeden milión snímků na kterých budou katalogizovány stovky milionů vesmírných objektů.

Tato mise má dokončit základní průzkum vesmíru na středních infračervených vlnových délkách a poskytnout tak obrovskou zásobu znalostí, které budou využívány po desetiletí. Podle tohoto katalogu budou vyhledávány například i cíle pro pozorování budoucím infračerveným Webbovým teleskopem.

Za dobu od objevu hnědých trpaslíků, která ještě nepřekročila desetiletí, astronomové dospěli k názoru, že nakonec tyto objekty mohou být daleko četnější než ostatní hvězdy, které vidíme na obloze. Je dokonce možné, že až 80% blízkých hvězd jsou trpaslíci, 10% procent jsou hvězdy typu Slunce a 10% procent hvězdy hmotnější než Slunce. Mezi trpaslíky je pak pravděpodobně stejné množství hnědých trpaslíků, jako je ostatních hvězd v okolí Slunce.Jde ovšem pouze o odhad, pravdou je, že skutečné množství hnědých trpaslíků, dalších, ještě menších sub trpaslíků a extra solárních planet není známé a velké oblasti oblohy zatím nejsou prozkoumány. A to je právě úlohou nové mise.

Zdroj: Astrobiology magazine, NASA JPL
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »