Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA stahuje posádku Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS

NASA stahuje posádku Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS

Výstup kosmonautů mimo palubu ISS
Autor: NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA ve čtvrtek 8. ledna 2026 večer oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů. Jeho jméno nebylo kvůli ochraně soukromí uvedeno, ani nebylo upřesněno, o jakou zdravotní indispozici se jedná. NASA pouze sdělila, že astronaut je ve stabilizovaném stavu a není v ohrožení života, takže není třeba okamžitá evakuace posádky. Návrat mise CREW-11 v kabině kosmické lodě CrewDragon Endeavour se uskuteční v příštích dnech. Na Zemi již započaly přípravy na přistání posádky.

Posádku mise Crew-11 tvoří dva Američané, jeden Japonec a jeden Rus. Velitelkou je astronautka NASA Zena Cardmanová, pilotem její kolega Mike Fincke, dalšími členy posádky jsou japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.

Čtveřice se do vesmíru vydala 1. srpna loňského roku a k ISS se připojila o necelý den později. V tuto chvíli jsou na palubě orbitální vědecké stanice již více než 16o dnů. 
Podle původních plánů se mise Crew-11 měla vrátit z vesmíru v druhé polovině února, potom, co by se k ISS připojila mise Crew-12 s jejich kolegy. Velitelkou této další mise bude Američanka Jessica Meirová a v posádce bude i francouzská astronautka ve službách ESA Sophie Adenotová.

V tomto okamžiku to vypadá, že po předčasném odletu posádky Crew-11 i s evakuovaným astronautem zůstane na palubě ISS až do příletu nové posádky Crew-12 v polovině února 2026 pouze trojice mužů z posádky ruské kosmické lodě Sojuz MS-28, tedy Rusové Sergej Kud-Sverčkov, Sergej Mikajev a Američan Christopher Williams.
Zda se NASA pokusí urychlit start mise Crew-12, jejíž start je zatím plánován na 15. února 2026, není zatím známo.

Tento případ ukazuje, jak je důležitá dohoda NASA a Roskosmosu o tom, že v každé startující posádce bude jeden astronaut z druhé agentury – tedy v Sojuzu startuje vždy jeden Američan (v tomto případě Christopher Williams) a v každé kabině Dragon, mířící k ISS sedí jeden ruský kosmonaut (tentokrát to byl Oleg Platonov). Kdyby tomu tak nebylo, tak po evakuačním odletu posádky Crew-11 by zůstala mezinárodní (americká) část ISS bez obsluhy. Což by bylo velice problematické…

Oficiálně není dosud známo, kterého z členů 74. dlouhodobé expedice ISS akutní problémy postihly. Ani to, zda jde o nemoc, zdravotní indispozici či zranění.

Posádka ISS Crew-11 Autor: NASA
Posádka ISS Crew-11
Autor: NASA
Debaty odborníků na sociálních sítích v tuto chvíli neoficiálně ukazují na amerického astronauta Michaela Finckeho, aktuálně osmapadesátiletého velitele stanice. Spekuluje se především o tom, že zdravotní problémy byly hlášeny potom, co se dvojice Fincke-Cardmanová začala připravovat na plánovaný výstup do volného vesmíru, který se měl uskutečnit 8.1.2026. V rámci příprav na výstup začíná dvojice již zhruba 24 hodin před vlastním výstupem dýchat z masek čistý kyslík, aby se jim vyplavil dusík z krve, a postupně se snižuje i tlak dýchaného kyslíku. Podle spekulací na tuto proceduru nedobře zareagoval kardiovaskulární systém přece jen věkově staršího Finckeho. Opakuji ale, že toto je pouhá spekulace ze sociálních sítí, na tiskové konferenci uskutečněné 8.1.2026 naopak nový Administrátor NASA Jared Isaacman prohlásil, že s plánovaným výstupem do kosmu indispozice nic společného nemá.

Pokud se jedná o jakýkoliv jiný zdravotní problém, tak ten mohl postihnout samozřejmě i kteréhokoliv ze zbývajících členů mise Crew-11, od zlomeniny, přes zánět slepého střeva až třeba po akutní psychické problémy…

Že se jednalo o nějakou náhlou událost, svědčí i věta z tiskové informace NASA, kde se praví, že „…posádka ISS poskytla astronautovi okamžitou pomoc“.

Na palubě ISS jsou samozřejmě k dispozici základní léky a lékařské vybavení, se kterým by mělo jít zvládnout širokou škálu zdravotních problémů posádky, a vždy minimálně jeden z členů posádky má buď lékařské vzdělání, nebo rozšířený paramedicínský výcvik.

Na ISS je celkem pět lékárniček s více než stovkou různých léků a léčivých přípravků. Astronauti mají k dispozici i základní vybavení pro vyšetření tlaku, EKG anebo přenosný ultrazvuk a defibrilátor. Výcvik, který mají, zahrnuje jejich použití, ale i podávání injekcí, trhání zubů a zašívání tržných ran.

Na palubě je ve zkušebním provozu i „chirurgický robot“. Tento 76 centimetrů dlouhý a necelý kilogram vážící přístroj je zatím testován pouze na gumových simulantech a ovládají ho na dálku lékaři ze Země. 

Předčasný návrat mise Crew-11 není prvním případem, kdy se posádka kvůli zdravotním problémům některého z členů vrací z vesmíru dříve, než bylo plánováno. 

Asi nejznámější je případ sovětské posádky Vladimír Vasjutin, Viktor Savinych a Alexandr Volkov, která se v listopadu 1985 musela předčasně vrátit z orbitální stanice Saljut-7. Jejich velitele Vladimíra Vasjutina po šedesátidenním pobytu ve vesmíru postihl akutní zánět prostaty, ke kterému se přidaly i vysoké horečky a hluboké depresivní stavy. Bylo rozhodnuto o urychleném návratu posádky a mise byla nakonec opravdu výrazně zkrácena proti plánu. Později se ukázalo, že Vasjutin trpěl problémy s prostatou už před startem, ale před lékaři je zatajil, aby nebyl z letu vyřazen. Že se už znovu do vesmíru nepodíval, není třeba dodávat…

Další podobný případ pochází z roku 1976 kdy byl zkrácen let lodě Sojuz-21 s dvojicí kosmonautů Boris Volynov a Vitalij Žolobov. Ze stanice Saljut-5 odlétla posádka po 49denním pobytu předčasně kvůli psychickému zhroucení Vitalije Žolobova. Velitel Volynov na svého kolegu na palubě prý dokonce vytáhl pistoli, aby ho zklidnil, a při přistání byl Žolobov v sedačce svázán, aby nezpůsobil svým chováním nějaký problém. Že ani Žolobov se znovu do vesmíru už nikdy nevydal je celkem jasné…

Popřejme tedy posádce Crew-11 šťastnou cestu domů a držme palce zatím neidentifikovanému astronautovi, aby jeho, či její problémy neměly vážné následky.




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Crew-11, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »