Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybere k realizaci novou kosmickou observatoř

NASA vybere k realizaci novou kosmickou observatoř

Nové kosmické observatoře NASA budou studovat vesmír
Autor: NASA

NASA vybrala šest návrhů astrofyzikálních projektů kosmických observatoří k dalšímu rozpracování. Navrhované mise budou studovat gama záření a rentgenové paprsky přicházející z kup galaxií a neutronových hvězd, stejně tak i infračervené záření galaxií v mladém vesmíru a atmosféry planet za hranicemi Sluneční soustavy. Vybrané návrhy – tři v rámci programu MIDEX (Medium-Class Explorer) a tři v programu Explorers Missions of Opportunity – se zaměřují na vědecké výzkumy a vývoj přístrojů, které zaplní vědecké „mezery“ ve velkých projektech NASA.

Explorers Program přinese některé velmi kreativní myšlenky při návrzích misí a pomůže rozluštit některá tajemství vesmíru,“ říká Thomas Zurbuchen, vedoucí pracovník Science Mission Directorate ve Washingtonu. Návrhy byly vybrány na základě jejich potenciálního vědeckého přínosu a proveditelnosti vývojových plánů. Po koncepčních studiích a detailním vyhodnocení bude v roce 2019 vybráno po jedné misi z obou typů programů k pokračování vývoje a následně k výrobě a startu. Vypuštění se předpokládá nejdříve v roce 2022. Na realizaci vybraných misí se počítá s finanční částkou 250 miliónů dolarů (nepočítaje v to vlastní start) v rámci programu MIDEX a s částkou 70 miliónů dolarů na misi v programu Explorers Mission of Opportunity. Vybranými návrhy projektů jsou:

Arcus X-ray

Představa kosmické observatoře Arcus X-ray Autor: SAO/Orbital ATK
Představa kosmické observatoře Arcus X-ray
Autor: SAO/Orbital ATK
Jedná se o mřížkový spektrometr s vysokým rozlišením, který kombinuje rentgenovou optiku a mřížku k rozložení rentgenových paprsků na spektrum velmi podobně, jako optický hranol rozkládá sluneční světlo na jednotlivé barvy duhy. To umožní detailní studium horkých plynů, které jsou dominantní složkou obvyklé hmoty ve vesmíru, jejíž většina ještě nebyla prozkoumána. Observatoř Arcus X-ray bude měřit hmotnost a rychlost plynů urychlených působením gravitačních sil černých děr a zjišťovat, jak tento materiál ovlivňuje mateřskou galaxii a okolí. Družice bude rovněž studovat, jak hvězdy podobné Slunci vznikají a jak se vyvíjejí. Arcus X-ray bude provádět výzkum širokého spektra astrofyzikálních jevů – od nepatrných zrníček prachu až po největší černé díry v těch největších galaxiích ve vesmíru – to vše v oboru rentgenového záření.

Fast INfrared Exoplanet Spectroscopy Survey Explorer (FINESSE)

FINESSE bude studovat procesy, které ovládají formování planety a globálního klimatu a zkoumat mechanismy, které určují chemické složení atmosféry a charakter jejího vývoje. Rovněž bude provádět tranzitní spektroskopii u nejméně 500 atmosfér exoplanet ve viditelném a infračerveném oboru spektra u planet od velikosti super-Zemí až po plynné obry typu sub-Neptunu.

Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer (SPHEREx): celooblohový spektrální průzkum

SPHEREx bude provádět celooblohový spektrální průzkum za účelem zkoumání počátků vesmíru, výzkumu vzniku a vývoje galaxií a rovněž zjišťování, zda planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce mohou na svém povrchu hostit život.

Compton Spectrometer and Imager Explorer (COSI-X)

COSI-X využívá přetlakový výškový atmosférický balón, který ponese dalekohled s širokým zorným polem zkonstruovaný k výzkumu gama záření o energiích 0,2 až 5 MeV, který bude provádět spektroskopii s vysokým rozlišením a rovněž bude měřit polarizaci. COSI-X bude mapovat gama paprsky mající původ v antihmotě v okolí centra Mléčné dráhy, stejně tak gama záření radioaktivních prvků nově vytvořených v pozůstatcích po hvězdných explozích.

Transient Astrophysics Observer on the International Space Station (ISS-TAO)

ISS-TAO je rentgenový detektor s širokým zorným polem, který by mohl být umístěn na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS a který bude pozorovat četné úkazy rentgenových záblesků souvisejících s kompaktními objekty. Primárním úkolem mise bude detekce rentgenového záření jako protějšku gravitačních vln vytvářených při splynutí neutronové hvězdy s černou dírou nebo s jinou neutronovou hvězdou. Dalším cílem výzkumu budou supernovy, neutronové hvězdy a záblesky rentgenového záření s vysokým rudým posuvem.

Contribution to ARIEL Spectroscopy of Exoplanets (CASE)

CASE představuje sadu detektorů pro senzor přesného navádění ARIEL. Projekt bude pořizovat spektra stovek exoplanet typu teplých a horkých plynných obrů typu Neptuna a super-Zemí obíhajících kolem hvězd různých spektrálních tříd. Pozorování těchto exoplanet nám umožní lépe porozumět raným obdobím vzniku planet a jejich atmosfér v průběhu nebulární fáze a následujících několika miliónů roků vývoje.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] cfa.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmické observatoře, NASA, Plánované projekty


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »