Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové družice k výzkumu radiačních pásů Země

Nové družice k výzkumu radiačních pásů Země

Logo projektu Radiation Belt Storm Probes
Logo projektu Radiation Belt Storm Probes
Na 30. 8. 2012 je naplánováno vypuštění dvojice amerických družic s názvem Radiation Belt Storm Probes (RBSP) na oběžnou dráhu kolem Země. Start se uskuteční pomocí nosné rakety Atlas 5 v rámci programu NASA pojmenovaného Living With a Star (Život s hvězdou).

Cílem programu je výzkum základních procesů, které působí napříč celou Sluneční soustavou - především těch, které umožňují vznik nebezpečného kosmického počasí ovlivňujícího prostor v blízkosti Země, a výzkum jevů, které nám umožní lépe poznat dění v naší planetární soustavě.

Hlavní vědecké cíle výzkumu jsou následující:

- odhalení procesů, které samostatně nebo v kombinaci s jinými vlivy urychlují a přemísťují elektrony a ionty uvnitř radiačních pásů, a zjištění, za jakých podmínek se tak děje
- pochopení a kvantitativní určení úbytku elektronů a protonů v radiačních pásech Země
- určení vzájemné rovnováhy mezi procesy, které vedou k urychlování elektronů a které způsobují jejich únik
- pochopení procesů, jak jsou radiační pásy ovlivňovány geomagnetickými bouřemi a podobnými jevy

Dvojice družic RBSP prolétává radiačními pásy Země
Dvojice družic RBSP prolétává radiačními pásy Země
Od navedení na oběžnou dráhu budou družice studovat prostředí radiačních pásů, kde můžeme očekávat hlavní aktivity kosmického počasí, a to ve spolupráci s dalšími (i dříve vypuštěnými) družicemi. Dvě nové družice RBSP budou měřit elektricky nabité částice, magnetická a elektrická pole, která vyplňují prostor v okolí Země. Družice RBSP budou provádět stejná měření, přičemž poletí za sebou po identické dráze, což pomůže vědcům pochopit, jak se radiační pásy Země mění v prostoru a čase.

Dvojice družic RBSP byla zkonstruována k tomu, aby operovala v srdci neviditelných radiačních pásů Země pojmenovaných podle svého objevitele Van Allenovy radiační pásy (objevil je v roce 1958 James A. Van Allen). Jejich existenci znovu potvrdily americké i sovětské družice či sondy. Vnitřní radiační pás se nachází ve vzdálenosti zhruba 6 500 km nad horními vrstvami atmosféry Země, vnější radiační pás se rozkládá ve vzdálenosti 13 000 až 42 000 km nad zemským povrchem.

Vědecké přístroje na palubě družice RBSP
Vědecké přístroje na palubě družice RBSP
Uveďme si některá základní fakta k projektu družic RBSP:

Oběžná dráha - družice se budou pohybovat po téměř identických, velmi protáhlých eliptických drahách kolem Země. Perigeum jejich drah se bude nacházet ve vzdálenosti 500 a 675 km od zemského povrchu, v nejvzdálenějším bodě své dráhy se budou od Země vzdalovat na 30 050 a 31 250 km. Vůči zemskému rovníku budou jejich dráhy skloněny o 10°.

Oběžná doba - obě družice vykonají jeden oběh přibližně za 9 hodin.

Stabilizace družic - družice budou fungovat nezávisle jedna na druhé, jejich polohy v prostoru budou zajišťovány pomalou rotací rychlostí 5 otáček za minutu.

Životnost - minimální plánovaná životnost je 2 roky, předpokládá se prodloužení mise.

Hmotnost - startovní hmotnost družice A: 647,6 kg; startovní hmotnost družice B: 666,6 kg (vědecká aparatura obou družic je však identická).

Zdroj energie - elektrickou energii budou dodávat sluneční články rozmístěné na 4 panelech o celkové ploše 3,2 metry čtvereční. Při letu ve stínu budou energii dodávat palubní baterie.

Přístrojové vybavení - každá z družic nese na své palubě 5 identických vědeckých experimentů (pro realizaci některých z nich bude sloužit více přístrojů): The Energetic Particle, Composition, and Thermal Plasma Suite (ECT), the Electric and Magnetic Field Instrument Suite and Integrated Science (EMFISIS), the Electric Field and Waves Suite (EFW), the Radiation Belt Storm Probes Ion Composition Experiment (RBSPICE) a the Relativistic Proton Spectrometer (RPS).

Zdroj: www.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Radiation Belt Storm Probes


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »