Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové družice k výzkumu radiačních pásů Země

Nové družice k výzkumu radiačních pásů Země

Logo projektu Radiation Belt Storm Probes
Logo projektu Radiation Belt Storm Probes
Na 30. 8. 2012 je naplánováno vypuštění dvojice amerických družic s názvem Radiation Belt Storm Probes (RBSP) na oběžnou dráhu kolem Země. Start se uskuteční pomocí nosné rakety Atlas 5 v rámci programu NASA pojmenovaného Living With a Star (Život s hvězdou).

Cílem programu je výzkum základních procesů, které působí napříč celou Sluneční soustavou - především těch, které umožňují vznik nebezpečného kosmického počasí ovlivňujícího prostor v blízkosti Země, a výzkum jevů, které nám umožní lépe poznat dění v naší planetární soustavě.

Hlavní vědecké cíle výzkumu jsou následující:

- odhalení procesů, které samostatně nebo v kombinaci s jinými vlivy urychlují a přemísťují elektrony a ionty uvnitř radiačních pásů, a zjištění, za jakých podmínek se tak děje
- pochopení a kvantitativní určení úbytku elektronů a protonů v radiačních pásech Země
- určení vzájemné rovnováhy mezi procesy, které vedou k urychlování elektronů a které způsobují jejich únik
- pochopení procesů, jak jsou radiační pásy ovlivňovány geomagnetickými bouřemi a podobnými jevy

Dvojice družic RBSP prolétává radiačními pásy Země
Dvojice družic RBSP prolétává radiačními pásy Země
Od navedení na oběžnou dráhu budou družice studovat prostředí radiačních pásů, kde můžeme očekávat hlavní aktivity kosmického počasí, a to ve spolupráci s dalšími (i dříve vypuštěnými) družicemi. Dvě nové družice RBSP budou měřit elektricky nabité částice, magnetická a elektrická pole, která vyplňují prostor v okolí Země. Družice RBSP budou provádět stejná měření, přičemž poletí za sebou po identické dráze, což pomůže vědcům pochopit, jak se radiační pásy Země mění v prostoru a čase.

Dvojice družic RBSP byla zkonstruována k tomu, aby operovala v srdci neviditelných radiačních pásů Země pojmenovaných podle svého objevitele Van Allenovy radiační pásy (objevil je v roce 1958 James A. Van Allen). Jejich existenci znovu potvrdily americké i sovětské družice či sondy. Vnitřní radiační pás se nachází ve vzdálenosti zhruba 6 500 km nad horními vrstvami atmosféry Země, vnější radiační pás se rozkládá ve vzdálenosti 13 000 až 42 000 km nad zemským povrchem.

Vědecké přístroje na palubě družice RBSP
Vědecké přístroje na palubě družice RBSP
Uveďme si některá základní fakta k projektu družic RBSP:

Oběžná dráha - družice se budou pohybovat po téměř identických, velmi protáhlých eliptických drahách kolem Země. Perigeum jejich drah se bude nacházet ve vzdálenosti 500 a 675 km od zemského povrchu, v nejvzdálenějším bodě své dráhy se budou od Země vzdalovat na 30 050 a 31 250 km. Vůči zemskému rovníku budou jejich dráhy skloněny o 10°.

Oběžná doba - obě družice vykonají jeden oběh přibližně za 9 hodin.

Stabilizace družic - družice budou fungovat nezávisle jedna na druhé, jejich polohy v prostoru budou zajišťovány pomalou rotací rychlostí 5 otáček za minutu.

Životnost - minimální plánovaná životnost je 2 roky, předpokládá se prodloužení mise.

Hmotnost - startovní hmotnost družice A: 647,6 kg; startovní hmotnost družice B: 666,6 kg (vědecká aparatura obou družic je však identická).

Zdroj energie - elektrickou energii budou dodávat sluneční články rozmístěné na 4 panelech o celkové ploše 3,2 metry čtvereční. Při letu ve stínu budou energii dodávat palubní baterie.

Přístrojové vybavení - každá z družic nese na své palubě 5 identických vědeckých experimentů (pro realizaci některých z nich bude sloužit více přístrojů): The Energetic Particle, Composition, and Thermal Plasma Suite (ECT), the Electric and Magnetic Field Instrument Suite and Integrated Science (EMFISIS), the Electric Field and Waves Suite (EFW), the Radiation Belt Storm Probes Ion Composition Experiment (RBSPICE) a the Relativistic Proton Spectrometer (RPS).

Zdroj: www.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Radiation Belt Storm Probes


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »