Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

extrasolar-sm.jpg

Institut NASA vybral Coloradskou universitu (CU) v Boulderu pro rozpracování návrhu jak mohou být použity již existující technologie pro studium planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Navržen byl koncept nejstaršího fotografického přístroje na světě - Camery Obscury - dírkové komory, kterou si staví děti v hodinách fyziky a jejíž princip znal už Aristoteles (384-322 před naším letopočtem).

Návrh profesora Webstera Cashe z CU - Střediska pro astrofyziku a kosmickou astronomii byl jedním z 12 návrhů, které vybrala NASA 28.září pro další financování, v rámci tak zvaných "Pokročilých konceptů" nebo NIAC. Profesorem Cashem navrhovaná metoda je v podstatě obrovskou dírkovou kamerou umístěnou v kosmu. Projekt byl pojmenován New Worlds Imager (Nový zobrazovač světů).

Cash navrhuje umístit do kosmu obrovskou zástěnu o rozměru zhruba fotbalového stadionu, uprostřed které by byl otvor s průměrem asi 9 metrů. Zástěna by byla zhotovena z tenkého, tmavého a neprůhledného materiálu. Její zastínění by mělo oddělit světlo vzdálené planety od světla její mateřské hvězdy. Dalekohled, který by takovou planetu pozoroval by byl umístěn na kosmické sondě desítky tisíc kilometrů daleko.

Takovýto systém by mohl být dokonce použit i pro mapování planetárních systémů okolo jiných hvězd. Měl by zjistit planety až do rozměru pozemského Měsíce a umožnit pátrání po takových známkách života, jako je metan, voda, kyslík a atmosféra. Systém také mohl mapovat rychlost rotace planet, zjistit přítomnost počasí a dokonce i potvrdit existenci kapalných oceánů na vzdálených planetách.

Ve svém nejdokonalejším provedení by dokonce mohl pořídit obrázky planet nacházejících se ve vzdálenosti až 100 světelných roků, na kterých by bylo možné odhalit oceány, kontinenty, polární čepičky a oblačnost. Pokud někde existuje něco jako pozemské deštné pralesy, pak by by je mělo být možné odlišit od pouští.

Krása a dokonalost optického systému dírkové komory je v tom, že pracuje jako téměř perfektní čočka. Konstrukce zařízení by odstranila problém parazitního světla mateřské hvězdy, které se dostává do obrazu planety kvůli nedokonalostem jiných optických systémů.

Návrh systému New Worlds Imager zpracovali společně profesor Cash z CU, Jeremy Kasdin z Princetonské university a Sara Seager z Carnegie Institution ve Washingtonu. Podílelo se na ní i devět dalších poradců z univerzit a průmyslových podniků.

Podle: Colorado university news release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »