Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

extrasolar-sm.jpg

Institut NASA vybral Coloradskou universitu (CU) v Boulderu pro rozpracování návrhu jak mohou být použity již existující technologie pro studium planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Navržen byl koncept nejstaršího fotografického přístroje na světě - Camery Obscury - dírkové komory, kterou si staví děti v hodinách fyziky a jejíž princip znal už Aristoteles (384-322 před naším letopočtem).

Návrh profesora Webstera Cashe z CU - Střediska pro astrofyziku a kosmickou astronomii byl jedním z 12 návrhů, které vybrala NASA 28.září pro další financování, v rámci tak zvaných "Pokročilých konceptů" nebo NIAC. Profesorem Cashem navrhovaná metoda je v podstatě obrovskou dírkovou kamerou umístěnou v kosmu. Projekt byl pojmenován New Worlds Imager (Nový zobrazovač světů).

Cash navrhuje umístit do kosmu obrovskou zástěnu o rozměru zhruba fotbalového stadionu, uprostřed které by byl otvor s průměrem asi 9 metrů. Zástěna by byla zhotovena z tenkého, tmavého a neprůhledného materiálu. Její zastínění by mělo oddělit světlo vzdálené planety od světla její mateřské hvězdy. Dalekohled, který by takovou planetu pozoroval by byl umístěn na kosmické sondě desítky tisíc kilometrů daleko.

Takovýto systém by mohl být dokonce použit i pro mapování planetárních systémů okolo jiných hvězd. Měl by zjistit planety až do rozměru pozemského Měsíce a umožnit pátrání po takových známkách života, jako je metan, voda, kyslík a atmosféra. Systém také mohl mapovat rychlost rotace planet, zjistit přítomnost počasí a dokonce i potvrdit existenci kapalných oceánů na vzdálených planetách.

Ve svém nejdokonalejším provedení by dokonce mohl pořídit obrázky planet nacházejících se ve vzdálenosti až 100 světelných roků, na kterých by bylo možné odhalit oceány, kontinenty, polární čepičky a oblačnost. Pokud někde existuje něco jako pozemské deštné pralesy, pak by by je mělo být možné odlišit od pouští.

Krása a dokonalost optického systému dírkové komory je v tom, že pracuje jako téměř perfektní čočka. Konstrukce zařízení by odstranila problém parazitního světla mateřské hvězdy, které se dostává do obrazu planety kvůli nedokonalostem jiných optických systémů.

Návrh systému New Worlds Imager zpracovali společně profesor Cash z CU, Jeremy Kasdin z Princetonské university a Sara Seager z Carnegie Institution ve Washingtonu. Podílelo se na ní i devět dalších poradců z univerzit a průmyslových podniků.

Podle: Colorado university news release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »