Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Opportunity – deset úspěšných let

Opportunity – deset úspěšných let

Pojízdná laboratoř Opportunity Autor: NASA
Pojízdná laboratoř Opportunity
Autor: NASA
Když pojízdná laboratoř Opportunity připravená organizací NASA odstartovala v roce 2003 z Mysu Canaveral (Cape Canaveral) k Marsu, mnoho přihlížejících očekávalo její relativně krátkou misi. Přistání na povrchu rudé planety je poměrně riskantní záležitostí. Dobývání planety Mars lemuje dlouhá řada havarovaných kosmických sond, které se pokoušely o její návštěvu. I když Opportunity přistála bezpečně, byla zkonstruována pro přibližně tříměsíční misi na nepřátelském povrchu planety Mars.

Jen málo lidí, pokud vůbec někdo, si představovalo, že Opportunity se bude prohánět po rudých píscích planety Mars – a stále provádět nové výzkumy – ještě o 10 let později.

Dne 7. července 2013 oslaví Opportunity desáté výročí svého startu a více než 9 let pobytu na Marsu.

Pojízdná laboratoř slaví svá výročí ve výborném technickém stavu. V současné době směřuje robot do oblasti Solander Point, což je místo na okraji kráteru Endurance, kde budou podrobeny následnému výzkumu odkryté geologické vrstvy.

Po více než devíti letech pobytu na Marsu Opportunity nedávno vytvořila nový rekord v překonané vzdálenosti na povrchu jiné planety. Tento milník byl pokořen 15. května 2013, když rover urazil 80 metrů, čímž se jeho počítadlo zastavilo na hodnotě 35,76 kilometru.

Předcházející rekord držela posádka Apolla 17, kdy astronauti Eugene Cernan a Harrison Schmitt najezdili v prosinci roku 1972 po povrchu Měsíce celkem 35,74 kilometru.

Opportunity - poslední úsek cesty po povrchu Marsu Autor: NASA
Opportunity - poslední úsek cesty po povrchu Marsu
Autor: NASA
V průběhu roků byla cesta Opportunity přerušována stovkami zastávek za účelem fotografování a odběru vzorků horniny. Povrch Marsu je v současné době docela suchý a nepřátelský pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Výzkum prováděný robotem Opportunity je zaměřen na pátrání po oblastech, kde tomu tak nebylo vždycky, tj. po oblastech, kde pradávná voda mohla přispívat k existenci domorodých forem života.

Rover objevil četné důkazy, že zde kdysi byla kapalná voda skutečně přítomna. Během posledních 20 měsíců Opportunity prováděla výzkum na okraji kráteru Endurance. Zde objevila usazeniny sádrovce pravděpodobně vytvořené podzemní vodou prosakující skrz pukliny v marťanské půdě. Rovněž objevila přítomnost jílových minerálů v kameni pojmenovaném Esperance.

„Přes tento kámen teklo velké množství vody,“ říká Steve Squyres (Cornell University), vedoucí vědecký pracovník mise Opportunity. „Tyto závěry jsou součástí velmi důležitých objevů celé naší úspěšné mise.“

Místo pojmenované Solander Point je nyní důležité ze dvou klíčových důvodů:

První věc je, že zatímco poslední zastávka Opportunity – Cape York – odhaluje pouze několik metrů geologických vrstev, v oblasti Solander Point je odkryto 10krát větší množství vrstev depozitů. Návštěva tohoto místa se tak bude podobat četbě z knihy o historii vývoje planety Mars.

Druhá věc, a snad ještě důležitější, je ta, že svahy oblasti Solander Point jsou přivráceny k severu, takže Opportunity zde může naklonit své sluneční panely směrem ke Slunci a úspěšně přežít nastávající zimu. Dny s minimálním slunečním svitem již šesté marťanské zimy nastanou pro robota Opportunity v únoru 2014.

Pokud Opportunity přežije další rok – a kdo se nyní odváží vsadit, že ne? – může ještě pokořit rekord v délce překonané dráhy sovětským Lunochodem 2 na povrchu Měsíce, který v roce 1973 urazil vzdálenost 42 kilometry.

Kromě toho čeká na Opportunity další meta: 42,195 km – první maratón na rudé planetě!

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars, Opportunity


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »