Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Opportunity – deset úspěšných let

Opportunity – deset úspěšných let

Pojízdná laboratoř Opportunity Autor: NASA
Pojízdná laboratoř Opportunity
Autor: NASA
Když pojízdná laboratoř Opportunity připravená organizací NASA odstartovala v roce 2003 z Mysu Canaveral (Cape Canaveral) k Marsu, mnoho přihlížejících očekávalo její relativně krátkou misi. Přistání na povrchu rudé planety je poměrně riskantní záležitostí. Dobývání planety Mars lemuje dlouhá řada havarovaných kosmických sond, které se pokoušely o její návštěvu. I když Opportunity přistála bezpečně, byla zkonstruována pro přibližně tříměsíční misi na nepřátelském povrchu planety Mars.

Jen málo lidí, pokud vůbec někdo, si představovalo, že Opportunity se bude prohánět po rudých píscích planety Mars – a stále provádět nové výzkumy – ještě o 10 let později.

Dne 7. července 2013 oslaví Opportunity desáté výročí svého startu a více než 9 let pobytu na Marsu.

Pojízdná laboratoř slaví svá výročí ve výborném technickém stavu. V současné době směřuje robot do oblasti Solander Point, což je místo na okraji kráteru Endurance, kde budou podrobeny následnému výzkumu odkryté geologické vrstvy.

Po více než devíti letech pobytu na Marsu Opportunity nedávno vytvořila nový rekord v překonané vzdálenosti na povrchu jiné planety. Tento milník byl pokořen 15. května 2013, když rover urazil 80 metrů, čímž se jeho počítadlo zastavilo na hodnotě 35,76 kilometru.

Předcházející rekord držela posádka Apolla 17, kdy astronauti Eugene Cernan a Harrison Schmitt najezdili v prosinci roku 1972 po povrchu Měsíce celkem 35,74 kilometru.

Opportunity - poslední úsek cesty po povrchu Marsu Autor: NASA
Opportunity - poslední úsek cesty po povrchu Marsu
Autor: NASA
V průběhu roků byla cesta Opportunity přerušována stovkami zastávek za účelem fotografování a odběru vzorků horniny. Povrch Marsu je v současné době docela suchý a nepřátelský pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Výzkum prováděný robotem Opportunity je zaměřen na pátrání po oblastech, kde tomu tak nebylo vždycky, tj. po oblastech, kde pradávná voda mohla přispívat k existenci domorodých forem života.

Rover objevil četné důkazy, že zde kdysi byla kapalná voda skutečně přítomna. Během posledních 20 měsíců Opportunity prováděla výzkum na okraji kráteru Endurance. Zde objevila usazeniny sádrovce pravděpodobně vytvořené podzemní vodou prosakující skrz pukliny v marťanské půdě. Rovněž objevila přítomnost jílových minerálů v kameni pojmenovaném Esperance.

„Přes tento kámen teklo velké množství vody,“ říká Steve Squyres (Cornell University), vedoucí vědecký pracovník mise Opportunity. „Tyto závěry jsou součástí velmi důležitých objevů celé naší úspěšné mise.“

Místo pojmenované Solander Point je nyní důležité ze dvou klíčových důvodů:

První věc je, že zatímco poslední zastávka Opportunity – Cape York – odhaluje pouze několik metrů geologických vrstev, v oblasti Solander Point je odkryto 10krát větší množství vrstev depozitů. Návštěva tohoto místa se tak bude podobat četbě z knihy o historii vývoje planety Mars.

Druhá věc, a snad ještě důležitější, je ta, že svahy oblasti Solander Point jsou přivráceny k severu, takže Opportunity zde může naklonit své sluneční panely směrem ke Slunci a úspěšně přežít nastávající zimu. Dny s minimálním slunečním svitem již šesté marťanské zimy nastanou pro robota Opportunity v únoru 2014.

Pokud Opportunity přežije další rok – a kdo se nyní odváží vsadit, že ne? – může ještě pokořit rekord v délce překonané dráhy sovětským Lunochodem 2 na povrchu Měsíce, který v roce 1973 urazil vzdálenost 42 kilometry.

Kromě toho čeká na Opportunity další meta: 42,195 km – první maratón na rudé planetě!

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars, Opportunity


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »