Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Opportunity – deset úspěšných let

Opportunity – deset úspěšných let

Pojízdná laboratoř Opportunity Autor: NASA
Pojízdná laboratoř Opportunity
Autor: NASA
Když pojízdná laboratoř Opportunity připravená organizací NASA odstartovala v roce 2003 z Mysu Canaveral (Cape Canaveral) k Marsu, mnoho přihlížejících očekávalo její relativně krátkou misi. Přistání na povrchu rudé planety je poměrně riskantní záležitostí. Dobývání planety Mars lemuje dlouhá řada havarovaných kosmických sond, které se pokoušely o její návštěvu. I když Opportunity přistála bezpečně, byla zkonstruována pro přibližně tříměsíční misi na nepřátelském povrchu planety Mars.

Jen málo lidí, pokud vůbec někdo, si představovalo, že Opportunity se bude prohánět po rudých píscích planety Mars – a stále provádět nové výzkumy – ještě o 10 let později.

Dne 7. července 2013 oslaví Opportunity desáté výročí svého startu a více než 9 let pobytu na Marsu.

Pojízdná laboratoř slaví svá výročí ve výborném technickém stavu. V současné době směřuje robot do oblasti Solander Point, což je místo na okraji kráteru Endurance, kde budou podrobeny následnému výzkumu odkryté geologické vrstvy.

Po více než devíti letech pobytu na Marsu Opportunity nedávno vytvořila nový rekord v překonané vzdálenosti na povrchu jiné planety. Tento milník byl pokořen 15. května 2013, když rover urazil 80 metrů, čímž se jeho počítadlo zastavilo na hodnotě 35,76 kilometru.

Předcházející rekord držela posádka Apolla 17, kdy astronauti Eugene Cernan a Harrison Schmitt najezdili v prosinci roku 1972 po povrchu Měsíce celkem 35,74 kilometru.

Opportunity - poslední úsek cesty po povrchu Marsu Autor: NASA
Opportunity - poslední úsek cesty po povrchu Marsu
Autor: NASA
V průběhu roků byla cesta Opportunity přerušována stovkami zastávek za účelem fotografování a odběru vzorků horniny. Povrch Marsu je v současné době docela suchý a nepřátelský pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Výzkum prováděný robotem Opportunity je zaměřen na pátrání po oblastech, kde tomu tak nebylo vždycky, tj. po oblastech, kde pradávná voda mohla přispívat k existenci domorodých forem života.

Rover objevil četné důkazy, že zde kdysi byla kapalná voda skutečně přítomna. Během posledních 20 měsíců Opportunity prováděla výzkum na okraji kráteru Endurance. Zde objevila usazeniny sádrovce pravděpodobně vytvořené podzemní vodou prosakující skrz pukliny v marťanské půdě. Rovněž objevila přítomnost jílových minerálů v kameni pojmenovaném Esperance.

„Přes tento kámen teklo velké množství vody,“ říká Steve Squyres (Cornell University), vedoucí vědecký pracovník mise Opportunity. „Tyto závěry jsou součástí velmi důležitých objevů celé naší úspěšné mise.“

Místo pojmenované Solander Point je nyní důležité ze dvou klíčových důvodů:

První věc je, že zatímco poslední zastávka Opportunity – Cape York – odhaluje pouze několik metrů geologických vrstev, v oblasti Solander Point je odkryto 10krát větší množství vrstev depozitů. Návštěva tohoto místa se tak bude podobat četbě z knihy o historii vývoje planety Mars.

Druhá věc, a snad ještě důležitější, je ta, že svahy oblasti Solander Point jsou přivráceny k severu, takže Opportunity zde může naklonit své sluneční panely směrem ke Slunci a úspěšně přežít nastávající zimu. Dny s minimálním slunečním svitem již šesté marťanské zimy nastanou pro robota Opportunity v únoru 2014.

Pokud Opportunity přežije další rok – a kdo se nyní odváží vsadit, že ne? – může ještě pokořit rekord v délce překonané dráhy sovětským Lunochodem 2 na povrchu Měsíce, který v roce 1973 urazil vzdálenost 42 kilometry.

Kromě toho čeká na Opportunity další meta: 42,195 km – první maratón na rudé planetě!

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars, Opportunity


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »