Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  OSIRIS-REx uloží nabraný vzorek dříve

OSIRIS-REx uloží nabraný vzorek dříve

Kresba ukazující, jak vypadá ukládání vzorků do útrob sondy OSIRIS-REx
Autor: NASA/University of Arizona, Tucson

NASA rozhodla, že vzorek materiálu z povrchu planetky Bennu, který byl odebrán 20. října, bude uložen dříve než se plánovalo, protože odběrná nádoba není zcela uzavřena a na snímcích bylo vidět, že kamínky odletují z nádoby pryč. Původně bylo v plánu udělat dynamický test, který by pomohl odhadnout množství odebrané horniny. Nyní je v plánu raději vzorky uložit co nejdříve do návratové schránky, než o ně přijít. Má to být provedeno v úterý 27. 10. 2020

22. října obdržel tým mise OSIRIS-REx snímky, které ukázaly, že odběrná hlava spíše přeteká materiálem shromážděným z povrchu Bennu, než že by ho bylo málo. Podle všeho se podařilo odebrat mnohem více než požadovaných 60 gramů. Na snímcích totiž bylo vidět, jak některé částice pomalu unikají z odběrné hlavy zvané TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism).

Mylarová klapka na TAGSAM umožňuje materiálu snadno vstoupit do hlavy sběrače a po průchodu částic by se měla zavřít. Zdá se však, že větší kameny, které plně neprošly klapkou do TAGSAMU, se tam zaklínily a umožnily únikat kouskům odebraných vzorků.

Vzhledem k tomu, že první pokus o odběr vzorků se zřejmě vydařil, rozhodlo vědecké řízení mise, že může být přistoupeno k urychlenému uložení vzorků, původně plánovaného na 2. listopadu, do kapsle SRC (Sample Return Capsule) uvnitř sondy, aby se minimalizovala další ztráta vzorků.

„Množství materiálu, které jsme shromáždili z povrchu Bennu, umožnilo urychlit naše rozhodnutí o jeho uložení,“ uvedl Dante Lauretta, vedoucí mise OSIRIS-REx na Arizonské univerzitě v Tucsonu. „Tým nyní nepřetržitě pracuje na urychlení uložení, abychom zachránili co nejvíce materiálu pro návrat na Zemi.“

Na rozdíl od jiných operací prováděných sondou OSIRIS-REx autonomně, ukládání vzorku je rozděleno do sekvence kroků, které je třeba kontrolovat a posílat další pokyny k jejímu pokračování. Tým pošle příkazy kosmické sondě, aby zahájila ukládací sekvenci, a jakmile OSIRIS-REx dokončí každý krok v pořadí, pošle zpět telemetrii a obrázky a čeká na potvrzení týmu, aby pokračovala s dalším krokem.

Signálu v současné době trvá cesta mezi Zemí a sondou jedním směrem něco málo přes 18,5 minuty, takže každý krok sekvence obnáší minimálně 37 minut času. V průběhu celého procesu bude tým průběžně kontrolovat správné natočení kloubu TAGSAM, aby bylo zajištěno, že hlava sběrače je správně umístěna vůči SRC. Do procesu byla také přidána nová zobrazovací sekvence, která sleduje materiál unikající z hlavy sběrače a ověřuje, že procesu uskladnění nebrání žádné částice. Předpokládá se, že celý proces uložení bude trvat několik dní.

„Jsem hrdý na dosavadní úžasnou práci a úspěch týmu OSIRIS-REx,“ řekl vědecký pracovník NASA Thomas Zurbuchen. "Tato mise má dobře nakročeno k tomu, aby přinesla na Zemi historický a poměrně velký vzorek asteroidu."

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA / OSIRIS-REx Spacecraft Goes for Early Stow of Asteroid Sample
[2] Astro.cz / OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu
[3] Kosmonautix.cz / OSIRIS-REx odebrala opravdu hodně materiálu



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »