Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Patnácté výročí vesmírného dobrodružství Krtka astronauta

Patnácté výročí vesmírného dobrodružství Krtka astronauta

Krtek v modulu Cupola na ISS
Autor: AV ČR/NASA

Přesně před patnácti roky, v pondělí 16. května 2011 s sebou vzal americký astronaut Andrew Feustel poprvé do vesmíru českou pohádkovou postavičku Krtka. Na palubě raketoplánu Endeavour STS-134 a na Mezinárodní vesmírné stanici ISS spolu prožili úžasných 16 dnů a zpátky na Zem se vrátili ve středu 1. června 2011.

Jak to všechno vzniklo? Říká se „za vším hledej ženu“ a v tomto příběhu je to doslovná pravda. S nápadem, že by Andrew Feustel mohl vzít do vesmíru něco českého, přišla už v roce 2008 jeho manželka Indira. Ta má českou maminku, nyní žijící v Kanadě, ale pocházející z jihomoravského Znojma. A právě paní Indira Feustelová požádala svého manžela, zda by mohl do vesmíru vzít nějaký předmět, který bude mít vztah k České republice.

Andrew Feustel a písně kosmické v kabině raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Autor: NASA
Andrew Feustel a písně kosmické v kabině raketoplánu Atlantis při misi STS-125.
Autor: NASA
V roce 2009, při prvním letu na oběžnou dráhu Země, měl tedy Andrew Feustel s sebou v kabině amerického raketoplánu Atlantis, letícího na servisní misi k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“. A při jeho druhém a třetím startu to byl právě náš plyšový Krteček – usměvavý pohádkový symbol mnoha generací dětí nejenom v Československu a Česku, ale i napříč světem.

S letem Krtka do vesmíru vznikl ve spolupráci Amerického centra Velvyslanectví USA v Praze, Astronomického ústavu AV ČR a České kosmické kanceláře vzdělávací projekt „Do kosmu s Krtkem“, v němž pohádková postavička Krtka astronauta představuje dětem krásy vesmíru a kosmonautiky a propojuje dětský pohádkový svět se světem složitých vesmírných technologií.

Do kosmu s Krtkem 2011

Andrew Feustel a Krtek. Autor: NASA.
Andrew Feustel a Krtek.
Autor: NASA.
Devatenáct centimetrů vysoká figurka, která v roce 2011 letěla na palubě raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, musela být vyrobena tak, aby splňovala velmi přísné bezpečnostní podmínky americké kosmické agentury NASA. Byla lehčí než běžně prodávaná figurka a ušita z nehořlavých materiálů. Kvůli stavu beztíže, kde se všechno vznáší, nesměla mít v sobě ani ty drobné kuličky, kterými se plyšáci vycpávají – hrozilo by jejich vdechnutí některým členem posádky. A měla na sobě i pásek suchého zipu, aby Krtek astronaut ve stavu beztíže neodletěl a neztratil se.

Českými dětmi milovaný Krteček byl k cestě do vesmíru vybrán mimo jiné i proto, že již v roce 1965 vznikl animovaný film „Krtek a raketa“, v němž jeho autor, výtvarník Zdeněk Miler nechal poprvé seznámit zvědavého Krtečka s kosmickou raketou. Koho by tehdy napadlo, že o 46 let později poletí plyšový Krtek s podobnou raketou do vesmíru doopravdy. A že pan Zdeněk Miler bude osobně na přípravu Krtka na cestu do vesmíru dohlížet. 

Krteček se samolepkou s logem programu „Do kosmu s Krtkem“ u okénka raketoplánu Endeavour Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
Krteček se samolepkou s logem programu „Do kosmu s Krtkem“ u okénka raketoplánu Endeavour
Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
Raketoplán Endeavour odstartoval z amerického Kennedyho kosmického střediska na Floridě v pondělí 16. května 2011 a po dvoudenní cestě se připojil k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, létající kolem naší Země ve výšce přibližně 420 kilometrů rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Na palubě ISS prožil náš plyšový astronaut 12 dnů a přistál bezpečně zpátky na Zemi ve středu 1. června 2011. Ve vesmíru prožil spolu se svými kolegy astronauty celkem 15 dnů 17 hodin a 38 minut.

Brzy po přistání, v létě roku 2011 navštívil Andrew Feustel s manželkou Indirou a syny Arim a Adenem Českou republiku a v řadě měst se zúčastnil besed s mladými i staršími zájemci o kosmonautiku. Tisícům nadšených posluchačů představil nejenom slavného Krtka astronauta, ale i kosmonautiku a další moderní vědní obory s kosmonautikou spojené. Rozdal přitom svým obdivovatelům i tisíce autogramů, fotografií a placek s logem vzdělávacího programu „Do kosmu s Krtkem“.

Do kosmu s Krtkem 2018

Podruhé náš Krteček odstartoval do vesmíru ve středu 21. března 2018. Nebyl to ten samý Krtek, jako v roce 2011, ale menší deseticentimetrový Krteček-syn, jak ho mile pojmenoval osobně Andrew Feustel. 

Andrew Feustel se vznáší spolu s Krtkem v beztížném stavu modulu Destinny Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
Andrew Feustel se vznáší spolu s Krtkem v beztížném stavu modulu Destinny
Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
Tentokrát startoval astronaut Feustel v ruské kosmické lodi Sojuz a malý Krteček mu při startu visel v kabině přímo nad hlavou. Po startu z kazašského kosmodromu Bajkonur a dvoudenním letu se Sojuz připojil k ISS a Krtečkovi začalo více než půlroční vesmírné dobrodružství. V kosmu nakonec prožil 196 dnů a 18 hodin a naši planetu přitom obletěl 3.152krát. Přistál spolu se svými třemi lidskými kolegy ve stepi v Kazachstánu ve čtvrtek 4. října 2018.

Znovu do České republiky přijel Andrew Feustel s manželkou Indirou na jaře roku 2019. A s oběma vesmírnými Krtky, tím větším z roku 2011, i tím menším z roku 2018, navštívil opět celou řadu měst, kde se znovu setkal s tisíci mladými nadšenými posluchači jeho vesmírných dobrodružství a příběhů.

Krteček ve skafandru EMU na palubě ISS Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
Krteček ve skafandru EMU na palubě ISS
Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
Malý Krtek-syn se potom vrátil s panem astronautem a jeho manželkou zpět do Spojených států. Tam jim, na římse krbu jejich rodinného domu v texaském Houstonu, připomíná, že v České republice mají spoustu obdivovatelů a přátel. Větší Krtek astronaut zůstal doma v Česku a dodnes jezdí za dětmi do školek, škol, hvězdáren, knihoven a různých klubů, kde jim spolu se svými průvodci Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AVČR a Milanem Halouskem ze vzdělávacího spolku Kosmos-news vypráví o krásách kosmonautiky a astronomie.

A na závěr ještě připomeňme, že malá útlá knížka krásných básniček Jana Nerudy, kterou měl ve vesmíru Andrew Feustel při své první cestě v roce 2009, je vystavena v Muzeu Vojtěcha Šafaříka v areálu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Tam se na ní všichni zájemci mohou podívat.

Za dětmi do škol, na hvězdárny, do klubů a knihoven

Od okamžiku, kdy bylo na jaře 2011 rozhodnuto, že plyšový Krtek poletí s Andrewem Feustelem na vesmírnou výpravu, se rozběhl vzdělávací program „Do kosmu s Krtkem“, který představuje především školním dětem zajímavosti vesmíru, kosmonautiky a moderních vědních oborů s kosmonautikou spojených. 

I Krtek astronaut musel dodržovat hygienu a čistit si na palubě orbitální stanice své zuby! Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
I Krtek astronaut musel dodržovat hygienu a čistit si na palubě orbitální stanice své zuby!
Autor: Archiv © Do kosmu s Krtkem, 2011
Astronaut Feustel vytvořil na palubě ISS celou sérii fotografií, na kterých Krteček astronaut prožíval jednotlivé okamžiky svého vesmírného dobrodružství. A díky těmto fotografiím tak mohou obyčejní pozemšťané, malí i větší, vidět, jak se žije v beztížném prostředí vesmírné stanice – jak Krtek jí, jak spí, jak a kam chodí na záchod. A jednoznačně nejoblíbenější fotografie ze všech – jak si Krtek čistí zuby!

Až do současnosti tak prožívají děti od školek, přes základní a střední školy, ale samozřejmě i dospělí zájemci, díky Krtkovi astronautovi zajímavá vesmírná dobrodružství. A dozví se přitom i to, k čemu nám je kosmonautika potřebná, co z toho, co nám přináší vesmírný výzkum, využíváme ve svém každodenním životě.

Od roku 2011 se uskutečnilo již více než 2000 vzdělávacích přednášek pro školy a další organizace všech typů po celé České republice, kterých se zúčastnili již desetitisíce dětí, studentů a dalších zájemců o kosmonautiku, astronomii a moderní vědu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Další informace o vzdělávacím programu „Do kosmu s Krtkem“



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Milan Halousek, Do kosmu s Krtkem, Krtek


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »