Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.

Nová kosmická sonda pojmenovaná InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu přístroje za účelem zjištění, zda jádro planety je tuhé či kapalné podobně jako zemské jádro a proč kůra planety Mars není rozdělena na jednotlivé tektonické desky, které by se vzájemně pohybovaly jako na Zemi. Detailní znalosti nitra Marsu v porovnání se Zemí mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak terestrické planety vznikaly a jak se vyvíjely.

"Výzkum Marsu je hlavní prioritou NASA a výběr sondy InSight tak zajistí pokračování při odhalování záhad rudé planety a položí základy pro budoucí pilotované lety," říká Charles Bolden, administrátor NASA. "Nedávné úspěšné přistání pojízdné laboratoře Curiosity vyburcovalo zájem veřejnosti o výzkum vesmíru a dnešní oznámení dělá jasno v tom, že napínavý výzkum planety Mars bude pokračovat."

Kosmická sonda InSight bude vyvíjena pod vedením W. Bruce Banerdta (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). Vědecký tým zahrnuje kromě amerických rovněž mezinárodní tým spolupracovníků z univerzit, průmyslu a vládních organizací. Francouzská kosmická agentura s názvem Centre National d'Etudes Spatiales (CNES) a German Aerospace Center (Německé letecko-kosmické středisko) se budou na misi podílet přístroji na palubě sondy, která by měla na Marsu přistát v září 2016 a zahájit zde dvouletý výzkumný program.

InSight je dvanáctou misí vybranou NASA v rámci programu Discovery, který byl vyhlášen v roce 1992. Jeho cílem je podporovat rychlé a cenově dostupné mise k výzkumu těles Sluneční soustavy. NASA požadovala zaslání návrhů na misi programu Discovery v červnu 2010. Projekt InSight je jedním ze tří navrhovaných projektů, které byly do užšího kola vybrány v květnu 2011. Další dva návrhy představovaly sondy k výzkumu komety Wirtanen (Comet Hopper) a Saturnova měsíce Titan (TiME).

Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Kosmická sonda InSight bude postavena na základě technologií použitých pro dřívější velmi úspěšnou sondu Phoenix, která byla vyslána k rudé planetě v roce 2007 a potvrdila, že v polárních oblastech existuje voda v podobě ledu nehluboko pod povrchem. Díky použití vyzkoušených systémů konstrukční tým dokázal, že mise může být velmi bezpečná a rozpočet nepřesáhne stanovenou hranici pro program Discovery. Finanční náklady na realizaci projektu (kromě nosné rakety a příslušného servisu) by neměly přesáhnout 425 miliónů dolarů (v cenách roku 2010).

Sonda InSight bude vybavena čtyřmi vědeckými přístroji. Jet Propulsion Laboratory (JPL) poskytne palubní geodetický přístroj k přesnému vymezení rotační osy planety a robotické rameno vybavené dvěma černobílými kamerami, které bude použito k umístění a monitorování vědeckých přístrojů na povrchu Marsu. Organizace CNES je vedoucím mezinárodního konsorcia, které bude mít za úkol vyvinout přístroj k měření seismických vln (vznikajících v důsledku tektonické aktivity či při dopadech meteoritů), které se šíří nitrem planety. Německé letecko-kosmické středisko vyvíjí podpovrchovou teplotní sondu k měření tepelného toku z nitra planety, která bude pomocí vrtné soupravy umístěna do hloubky asi 5 m pod povrchem.

"Sonda InSight bude schopna studovat vnitřní strukturu planety Mars mnohem detailněji, než to zatím dovedeme z oběžné dráhy nebo po přistání na povrchu," říká John Grunsfeld (Science Mission Directorate, NASA).

Počítačovou animaci ukazující vyložení jednotlivých vědeckých přístrojů na povrch Marsu pomocí robotického ramene můžete shlédnout na youtube.

Ještě předtím, než se sonda InSight vydá k Marsu, zamíří k rudé planetě v roce 2013 americká kosmická sonda MAVEN, jejímž úkolem bude výzkum horních vrstev atmosféry z oběžné dráhy.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MAVEN, Phoenix, InSight, Curiosity, Mars


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »