Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.

Nová kosmická sonda pojmenovaná InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu přístroje za účelem zjištění, zda jádro planety je tuhé či kapalné podobně jako zemské jádro a proč kůra planety Mars není rozdělena na jednotlivé tektonické desky, které by se vzájemně pohybovaly jako na Zemi. Detailní znalosti nitra Marsu v porovnání se Zemí mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak terestrické planety vznikaly a jak se vyvíjely.

"Výzkum Marsu je hlavní prioritou NASA a výběr sondy InSight tak zajistí pokračování při odhalování záhad rudé planety a položí základy pro budoucí pilotované lety," říká Charles Bolden, administrátor NASA. "Nedávné úspěšné přistání pojízdné laboratoře Curiosity vyburcovalo zájem veřejnosti o výzkum vesmíru a dnešní oznámení dělá jasno v tom, že napínavý výzkum planety Mars bude pokračovat."

Kosmická sonda InSight bude vyvíjena pod vedením W. Bruce Banerdta (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). Vědecký tým zahrnuje kromě amerických rovněž mezinárodní tým spolupracovníků z univerzit, průmyslu a vládních organizací. Francouzská kosmická agentura s názvem Centre National d'Etudes Spatiales (CNES) a German Aerospace Center (Německé letecko-kosmické středisko) se budou na misi podílet přístroji na palubě sondy, která by měla na Marsu přistát v září 2016 a zahájit zde dvouletý výzkumný program.

InSight je dvanáctou misí vybranou NASA v rámci programu Discovery, který byl vyhlášen v roce 1992. Jeho cílem je podporovat rychlé a cenově dostupné mise k výzkumu těles Sluneční soustavy. NASA požadovala zaslání návrhů na misi programu Discovery v červnu 2010. Projekt InSight je jedním ze tří navrhovaných projektů, které byly do užšího kola vybrány v květnu 2011. Další dva návrhy představovaly sondy k výzkumu komety Wirtanen (Comet Hopper) a Saturnova měsíce Titan (TiME).

Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Kosmická sonda InSight bude postavena na základě technologií použitých pro dřívější velmi úspěšnou sondu Phoenix, která byla vyslána k rudé planetě v roce 2007 a potvrdila, že v polárních oblastech existuje voda v podobě ledu nehluboko pod povrchem. Díky použití vyzkoušených systémů konstrukční tým dokázal, že mise může být velmi bezpečná a rozpočet nepřesáhne stanovenou hranici pro program Discovery. Finanční náklady na realizaci projektu (kromě nosné rakety a příslušného servisu) by neměly přesáhnout 425 miliónů dolarů (v cenách roku 2010).

Sonda InSight bude vybavena čtyřmi vědeckými přístroji. Jet Propulsion Laboratory (JPL) poskytne palubní geodetický přístroj k přesnému vymezení rotační osy planety a robotické rameno vybavené dvěma černobílými kamerami, které bude použito k umístění a monitorování vědeckých přístrojů na povrchu Marsu. Organizace CNES je vedoucím mezinárodního konsorcia, které bude mít za úkol vyvinout přístroj k měření seismických vln (vznikajících v důsledku tektonické aktivity či při dopadech meteoritů), které se šíří nitrem planety. Německé letecko-kosmické středisko vyvíjí podpovrchovou teplotní sondu k měření tepelného toku z nitra planety, která bude pomocí vrtné soupravy umístěna do hloubky asi 5 m pod povrchem.

"Sonda InSight bude schopna studovat vnitřní strukturu planety Mars mnohem detailněji, než to zatím dovedeme z oběžné dráhy nebo po přistání na povrchu," říká John Grunsfeld (Science Mission Directorate, NASA).

Počítačovou animaci ukazující vyložení jednotlivých vědeckých přístrojů na povrch Marsu pomocí robotického ramene můžete shlédnout na youtube.

Ještě předtím, než se sonda InSight vydá k Marsu, zamíří k rudé planetě v roce 2013 americká kosmická sonda MAVEN, jejímž úkolem bude výzkum horních vrstev atmosféry z oběžné dráhy.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MAVEN, Phoenix, InSight, Curiosity, Mars


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »