Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pražské Planetum míří do vesmíru – tentokráte doslova

Pražské Planetum míří do vesmíru – tentokráte doslova

Model družice Planetum1
Autor: Planetum

Planetum, platforma sdružující pražské hvězdárny a planetárium, bude vychovávat budoucí raketové vědce a inženýry. Bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Družici vynese do vesmíru v červnu příštího roku raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vizionáře a vesmírného průkopníka Elona Muska.

Tisková zpráva Planetum z 8. 11. 2021

Start jubilejní 10. české/československé družice Planetum1 byl oznámen na letošním festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Družice bude určena zejména pro výuku. Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu. S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací.

Cílem je nejen vzdělávání žáků a studentů, ale také přitáhnutí pozornosti pedagogů. Oboje má pomoci vychovat v ČR generaci budoucích špičkových odborníků v kosmickém průmyslu, kteří najdou uplatnění v rychle se rozvíjejících programech Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž členem je ČR od roku 2008. Od roku 2021 je ČR také sídlem Evropské agentury pro kosmický program EUSPA.

Planetum1 náleží do třídy tzv. cubesatů – malých družic složených z "kostek" standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 cm. Planetum1 bude základní verzí s jednou jednotkou (1U).

Družice bude po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči vypuštěna spolu s dalším nákladem ve speciálním kontejneru, tzv. deployeru. Poté, co budou ověřeny parametry dráhy, se z deployeru postupně uvolní družice do volného kosmického prostoru.

Model družice Planetum1 Autor: Planetum
Model družice Planetum1
Autor: Planetum
Družice bude obíhat přibližně 550 km nad povrchem Země (to je asi o 100 až 200 km výše než Mezinárodní kosmická stanice ISS) s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 000 kilometrů za hodinu (7,9 km/s). Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund (pokud by ovšem nejela po dálnici D1).

Družice bude obíhat po heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Na heliosynchronní dráze se družice pohybuje mezi póly planety tak, že je nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru – rozhraní světla a stínu. Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem. Jinými slovy – na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.

Komunikace s družicí bude probíhat prostřednictvím radiového signálu na radioamatérských frekvencích, což poskytne radioamatérům možnost přijímat vysílání a data z družice.

Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a také i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě. K docílení takové úrovně přesnosti bylo zapotřebí spolupráce s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, VZLU, a.s. Družice bude rovněž vybavena zařízením na měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby bylo měření co nejméně ovlivňováno elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí.

Družice vznikla ve spolupráci s českým startupem Spacemanic a nemohla by vzniknout bez podpory zřizovatele Planetum, kterým je Hlavní město Praha. To organizaci spravuje prostřednictvím Odboru kultury a památkové péče. V radě hl. m. Prahy má tento odbor v gesci radní MgA. Hana Třeštíková.

A na závěr poodhalíme jedno tajemství – družice Planetum1 bude mít na palubě jednoho velmi slavného člena posádky, díky kterému budou mít o družici povědomí i ti nejmenší z nás. Jeho jméno brzy oznámíme.




O autorovi

Štítky: Družice Planetum1, Planetum


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »