Před 40 roky lidé přestali létat na Měsíc
Autor: NASA
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 176 ze 7. 12. 2012
„Jsem přesvědčen, že tento národ si může vytýčit za cíl, že ještě před koncem tohoto desetiletí uskuteční přistání člověka na Měsíci a zajistí jeho bezpečný návrat na Zemi.“ Těmito slovy udal 25. května 1961 americký prezident J. F. Kennedy budoucí kurz americké kosmonautiky v době, kdy měly USA pouze prvního astronauta. V té době však šlo o důležité „bitevní pole“ studené války, protože SSSR získal krátce předtím prvenství první umělé družice i prvního člověka ve vesmíru.
I přes počáteční katastrofu, když v lednu 1967 při rutinním testu na Zemi uhořela v kabině Apollo 1 celá tříčlenná posádka, se projekt letu lidí na Měsíc začal rozbíhat a pouhého 2 a půl roku po havárii, 21. července 1969, hlásil Neil Armstrong z povrchu Měsíce v nejsledovanějším televizním přenosu v dějinách lidstva o „malém krůčku pro člověka, ale obrovském skoku pro lidstvo.“
Po úspěchu Apolla 11 a porážce Sovětského svazu v závodu o dobytí Měsíce na jeho povrchu přistálo ještě pět expedic, každá s dvoučlennou osádkou výsadkového modulu, po Měsíci se tak celkem prošlo 12 amerických astronautů (dnes je naživu osm mužů).
Po škrtnutí výprav Apollo 18, 19 a 20 z finančních důvodů se posledním přistáním člověka na Měsíci stala mise Apollo 17, která se uskutečnila ve dnech 7. – 19. prosince 1972. Start z kosmodromu na Floridě proběhl v 06:33 SEČ, posádku lodě tvořili velitel Eugene Cernan, pilot mateřské lodi Ronald Evans a pilot lunárního modulu Harrison Schmitt, první a dosud jediný vědec na povrchu Měsíce.
11. prosince se výsadkový modul se Cernanem a Schmittem na oběžné dráze kolem Měsíce oddělil od mateřské lodi a o několik hodin později přistál na Měsíci v oblasti Moře jasu. Po 75 hodinách na povrchu Měsíce a třech výstupech z modulu o celkové délce 22 hodin se astronauti vrátili k mateřské lodi na oběžné dráze Měsíce. Na konci třetího výstupu na měsíční povrch se velitel Cernan stal posledním člověkem, který se procházel po Měsíci. „… teď, když opouštíme Měsíc, odlétáme tak, jak jsme sem přišli a jak se s pomocí Boží navrátíme domů – v míru a naději pro celé lidstvo,“ řekl před návratem do výsadkového modulu.
Vlajka ČSSR na povrchu Měsíce
Autor: ČAS.
Československá vlajka, kterou měl Cernan s sebou na povrchu Měsíce, se dnes nachází zarámovaná v kopuli největšího dalekohledu v ČR na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a v rámci prohlídek pro veřejnost od května do září a školních exkurzí je jí možno spatřit (http://www.asu.cas.cz/prohlidky-pro-verejnost). Za povšimnutí stojí rovněž to, že vlajka naší země letěla vesmírem i na palubě legendárního Apolla 13, jehož velitel James Lovell se také může pochlubit předky z naší krásné vlasti.
Kdy se lidé vrátí na Měsíc?
Návrat amerických astronautů na Měsíc byl jedním z cílů ambiciózního programu Constellation, v rámci kterého NASA počítala s novou lodí Orion a raketami Ares, projekt byl však zrušen začátkem roku 2010 prezidentem Obamou. Některé body programu si však současný administrátor NASA Charles Bolden prosadil, loď Orion byla vzkříšena a svůj premiérový let má absolvovat již za dva roky. Astronauté se v ní poprvé proletí kolem roku 2020 a posléze je má loď dopravit zpět na Měsíc, k některému asteroidu a snad jednou i na Mars. USA také počítá s vývojem nové superrakety SLS.
Zájem o přistání astronautů na Měsíci již veřejně projevila i Čína.
Od počátku nového tisíciletí se Měsíc těší opět vzrůstajícímu zájmu bezpilotních sond z USA, Číny, Japonska nebo Indie. Na jeho povrchu jimi byly například potvrzena pravděpodobná ložiska vodního ledu v polárních oblastech Měsíce.
Program Apollo trval osm let, představoval 9 letů pilotovaných lodí k Měsíci (6 přistání se dvěma astronauty a 3 oblety, z toho 1 havárie), po posledním přistání na Měsíci stál 19 408 134 000 dolarů, na Zemi bylo přivezeno 382 kg měsíční horniny.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Apollo 17 na Malé encyklopedii kosmonautiky
[2] E. Cernan na české wikipedii
[3] Program Apollo na webu NASA
[4] Reportáž z návštěvy E. Cernana v ČR roku 2008
Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF
Vít Straka
Astronautická sekce České astronomické společnosti
E-mail: vitek.straka@seznam.cz
Tel.: 777 572 979
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
